• Gruzie – Gudauri

    od • 27.2.2017 • Gruzie • Štítky:, , , , , 2 komentáře

    Zobrazit v mapě

    Za prašanem na Kavkaz

    Jak už to bývá v posledních letech zvykem, v Česku je to se sněhem každým rokem větší bída. Většinou si to kompenzujeme výlety do Alp, nicméně letos jsme si vzali  do hledáčku východnější končiny, velký Kavkaz. Nelitujeme!

    Plánování výletu probíhalo pár měsíců předem. Naše skupinku tvořilo poctivých 25 členů. Byli jsme rozděleni na dvě části. 6 lidí odlítalo z Prahy, s mezipřistáním v Istanbulu, do Tbilisi. Zbytek letěl přímým letem z Budapešti do Kutaisi. Po zaparkování aut na budapešťském letišti nastalo hromadné balení zimního vybavení. Pro úsporu peněz měla každá trojice jeden vak na sportovní vybavení. Balení doprovázely kolující rumy, které nakonec málem zabránily v odletu jednomu našemu členovi. Nakonec se nám podařilo odletět všem, kromě tedy jednoho mobilu, který svého pána někde na letišti opustil.

    Přílet, transport, hostel

    Do Kutaisi jsme přiletěli okolo šesté hodiny ráno. Po vyzvednutí všech zavazadel jsme si to namířili před letištní terminál, kde už na nás čekaly dva multikapacitní mercedesy, které nás měly odvést do střediska Gudauri, vzdáleného asi 4 hodiny cesty. Gruzinští řidiči nám nejprve zastavili ve směnárně a poté zastavili v jakémsi bistru u dálnice na snídani. Ženy za pulty zřejmě nečekaly takový nával a po necelých deseti minutách jim za prosklenými vitrínami nezbylo skoro nic. Po zbytek cesty nás v autě doprovázely pecky gruzinské hitparády. Před polednem dojíždíme do Gudauri. Ubytováváme se v hostelu Happy Yetti, ze kterého se vyklubalo úžasné místo s krásnou saunou, vlastním barem a skvělými zaměstnanci. Navíc v ceně byla i snídaně (švédské stoly), večeře o dvou chodech (polévka + druhé jídlo) a také možnost pro vegetariány. Ubytování bylo v pokojích pro šest (+ možnost přistýlky), s vlastní koupelnou a WC. Bezplatné připojení k wifi, ne ovšem v celých prostorách hostelu, nýbrž jen v místě, kterému jsme později začali přezdívat IT kafé.

    Středisko Gudauri

    Lyžařské středisko bylo dalším překvapením. V podstatě jsme neočekávali žádnou slávu, spíše naopak. K našemu údivu bylo však středisko obrovské a dlouhé. Dostat se z jeho nejnižšího bodu (1998 m.n.m.) na Mt. Sadzele (3268 m.n.m.) zabralo víc jak hodinu, což bylo taky zapříčiněno poměrně nízkou rychlostí lanovek. Sjezdovky ve středisku byly dobře upravované, ačkoliv v odpoledních hodinách se na některých místech začaly objevovat hnědá místa a kameny. Sněhu bylo málo. To naštěstí platilo jenom o středisku a když si člověk vyšlápnul trochu dál a výš, sníh našel a to kupy. Ostatně kvůli tomu jsme sem přijeli.

    Zvláštní byla všudy přítomnot gruzinských policistů a to nejen ve skoro každé stanici, ale i na sjezdovkách. Nicméně se jen usmívali, bavili se mezi sebou a občas pokuřovali cigára.

    Pro fajnšmerkry je tady i možnost heliski a heliboardingu, ale člověk si musí trochu připlatit. Vychází to na 150€  jeden vývoz o 1000 výškových metrů (pro srovnání v Alpách je možnost heliski od 400€ za vývoz). I když časem zjistíte, že to ani není tak nutné a člověk si najde své panenské pláně pro jízdu i jinde, za zážitek s helikoptérou to stojí.

    Skialpový ráj

    Na výšlapy se chodilo každý den, bylo to jen na nás, kdo chtěl jít kdy a kam. Když člověk vyjel na Mt. Sadzele, stačilo šlapat něco přes hodinu, někdy ani ne, aby jste se dostali na hřeben, na jehož druhé straně se nacházelo nespočet údolí, které čekaly jen na vás. Dole v údolí se vine cesta, na kterou se pokaždé dojelo a odtud už zbývalo jen stopovat zpět do střediska (cca 20 minut autem) nebo si předem domluvit odvoz, který vás tam vyzvedne. Zažili jsme obě varianty. Při stopování jsme se i v patnácti členné skupině dokázali všichni dostat zpět do střediska asi za hodinu, akorát musíte mít štěstí a nenarazit v nějakém užším tunelu na dva náklaďáky, které se zde nemohou za žádnou cenu minout. To se potom může cesta protáhnout i na pár hodin.

    Pro ty zdatnější tady byl Milan – český guide, které už v Gruzii žije spoustu let a provozuje výpravy do vzdálenějších koutů Kavkazu. Jeho tůry většinou trvaly okolo 5 hodin, za to však byli nádherné, ale placené (3o€/os.). Pokud by jste se rozhodli vydat se na vlastní tůru, nezbytná je sebou svatá trojice (lavinový vyhledávač, sonda, lopata), skialpy, sněžnice nebo splitboard, zkušenosti a znalosti terénu, protože i nám spadlo několik lavin.

    Scenérie hor je až neuvěřitelná. Nespočetkrát jsme se zastavovali a jen se dívali okolo sebe, okolní hory jsou totiž tak blízko, jako by byly na dosah ruky a hlavně, nejsou to žádné dvoutisícovky, ale až pětitisícovky (Mt. Kazbeg – 5033 m.n.m.)

    Pro zajímavost – předposlední den si pár kluků vyšláplo až k mnišské vesničce, která se nacházela hluboko v horách. Za to, že si dole ve vesnici každý přidal dvě polínka do batohu a vynesl je nahoru k jejich domům, je potom nahoře pohostili.

    Azurový týden

    Popravdě jsme od počasí očekávali zataženou oblohu a sněžení. Kavkaz nám však naordinoval sluníčko, oblohu bez mráčku (až na jeden den) a krásných -25 °C. Viditelnost byla taková, že jsme mohli z Mt. Sadzele a Mt. Kudabi vidět až na malý Kavkaz, který se nachází jižní straně Gruzie.

    Cenový přehled

    V Gruzii se platí Gruzinským Lari (1 GEL = cca 10 Kč). Je dobré dát si pozor na kurz a provizi směnárny. Nejlepší je měnit z EUR nebo USD (USD má o malinko lepší kurz). Ve středisku se nachází několik bankomatů, hlavně v místním marketu, ale bankomat najdete například i druhé mezistanici v prosklené restauraci. Ceny jsou příznivé. Za půl litr piva zaplatíte 2-4 GEL, čaje a káva to stejné. Polévky se pohybují mezi 6-10 GEL, hlavní jídla potom od 8-20 GEL, záleží na zvoleném podniku. Mnou uvedené ceny jsou z restaurací ve středisku přímo na sjezdovkách. V našel hostelu byl čep gruzinského piva za 3 GEL, panáky a koktejly 4-10 GEL, takže víceméně srovnatelné s ČR.

    Závěrem…

    … bych chtěl říct, že mě výlet do Gruzie moc mile překvapil. Ubytování a celkové zařízení hostelu, super počasí, příznivé ceny, personál hostelu, nádherné hory. A k tomu si přidejte super partu lidí, jako jsme se sešli my a dostávám se k hodnocení bombovní výlet. V neposlední řadě bych chtěl taky poděkovat klukům z LAYNO-TOUR cestovky, kteří celý tenhle výlet (zájezd) organizovali.

    Foto – Michal Med

     


     

    David Juran

    O

    PM: Přátelé jsou pro cestování základ! ačkoliv ve skupince nezažijete to, co single traveler.

    2 Responses to Gruzie – Gudauri

    1. Honza
      28.2.2017 na 08:24

      Dobrý report. Akorát ty hrubky na úrovni ZŠ (shoda podmětu s přísudkem, aby jste, apod.) tahají za oči strašně.

    2. Kača
      19.3.2017 na 09:39

      Super článek s použitelnými informacemi. Je to krása, můžu jen závidět. A z kritiky češtiny si nic nedělej, mám z ní státnice a mě nic netahá. Krásně napsané. Díky.

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *