Francouzská Bretaň, Unesco
Pokud patříte mezi obdivovatele neolitické architektury a jakýkoli vztyčený kámen ve vás vyvolává řadu emocí, pak se musíte vypravit do francouzské Bretaně. Tisíce stojících kamenů, dokladů architektury neolitické éry, tu potkáte na každém kroku.
Locmariaquer
Mezi tři největší a nejvýznamnější lokality patří bezesporu sídlo megalitické architektury v Locmariaquer. Zdejší na několik částí rozlomený Velký menhir Brisé váží nepředstavitelných 300 tun a v době svého vztyčení měřil enormních 21 metrů! Jedná se o největší stélu v Evropě. Na zdejší lokalitě se nachází ještě mohyla Er-Grah a dolmen Stůl Marchands, které společně s Velkým menhirem Brisé představují jedno z nejzachovalejších míst pohřební architekturu neolitické éry v Bretani.
Grand Cairn de Barnenez
Další a neméně významné naleziště se jmenuje Grand Cairn de Barnenez. Jedná se o největší pohřební lokalitu neolitické éry v Evropě. Jedenáct granitových dolmenů podpírá tuto několia tunovou 6000 let starou(!) stavbu.
Carnac
Obě dvě předchozí lokality ale s přehledem předčí Carnac (N 165 Vannes-Quimper, exit D768 Auray-Quiberon, D119; D781Plouharnel-La Trinité). Téměř 3000 (!) menhirů, které zde byly postupně vztyčovány mezi lety 5.000 až 2.000 před Kristem, jsou vyrovnány v několika více než čtyřkilometrových řadách! Neskutečné a dle mého názoru magické místo, které bylo dne 20. 9. 1996 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Carnac vystavěli první neolitičtí farmáři. Kromě jednoduchých vztyčených kamenů můžete na lokalitě najít i složitější pohřební komory, společné komory (dolmeny) nebo třeba úplně osamocené vztyčené kameny. Proč začalo tehdejší obyvatelstvo kameny vztyčovat není ani v dnešní době vědcům úplně jasné. Pravdivou a jistou odpověď na všechny naše otázky se asi nikdy nedovíme, i tak ale můžeme na základě určitých znaků a krajiného rázu vytvořit více či méně reálnou domněnku. Někteří věří, že se jednalo o místo tajných rituálů, jiní říkají, že jednotlivé kameny v Carnacu představují jakýsi neolitický chrám a další zase tvrdí, že se jedná o sluneční hodiny, případně neolitický kalendář. Ať tak nebo tak, muselo se jednat o důležité místo a kameny nebyly vztyčovány náhodně- komu by se chtělo tahat s tunovým závažím několik desítek i stovek kilometrů?
Dávno je tomu, kdy si mohli návštěvníci volně chodit mezi jednotlivými kameny. Dnes jsou všechna „kamenná pole“ zahrazena nízkým plotem, který má regulovat počty návštěvníků. Jediné, co snad může rušit pohled na nekonečné řady vztyčených kamenů, jsou domy, které si sem tam nějaký ten Bretaněc postavil přímo uprostřed kamenného pole.
Okolo jednotlivých kamenných polí se můžete volně procházet. Pokud si budete přát vyslechnout i nějaký ten výklad a dostat se až přímo mezi kameny, můžete tak učinit jedině s průvodcem. Služba je zpoplatněna. Za hodinovou prohlídku zaplatíte 4 eura.
V období od října do konce března jsou některá místa otevřena pro návštěvníky i bez průvodce. Zkontrolujte jednotlivá „dvířka“ u polí. Více informací na (www.menhirs-carnac.fr).
Přidat komentář