• Menu
  • Menu

Hostinné

Obři a antická krása –  výlet s dětmi

Míříme do malebného městečka Hostinného. Podzim už začíná kouzlit a oblékat stromy do barevného šatu a tak cesta z Prahy určitě nebude nudná.

Hostinné – na procházku vyrážíme až když sluneční paprsky sahají hodně vysoko. Hliňák – kopec nad městem je naším prvním cílem. Nevím jestli Hliňák je odborný název, ale vím, že celé jeho vrchní vrstva ornice je zabarvena do červené barvy. Na Hliňáku byl kdysi těžen červený pískovec. Jsme úplně na vršku a jdeme po úzké dlouhé asfaltce směrem na Prosečnou. Před námi se otvírá opět úžasné panorama Krkonoš. Není úplně dobrá viditelnost , ale po pravé straně dobře rozeznáváme Černou a Studniční Horu. Cestou zpátky míjíme malou , v louce vysekanou, přistávací plochu pro letadélka. Máme štěstí jedno letadélko je tady a jeho strůjce nám velice ochotně převádí jeho um a krásu. Jsme nadšeni ! Za chvíli se nám otvírá opět krásný výhled na městečko uložené v údolí . Jdeme přes kopec cestou směřující na Arnultovice a za chvíli po silnici míříme zpět do Hostinného. Krásné čtvercové náměstí se svými obry na radnici je v rekonstrukci a tak dojem není úplně ideální. Za náměstím je Děkanský kostel a renesanční fara . Naší poslední zastávkou je Antické muzeum.

na Hliňáku
na Hliňáku

Historie města a kulturní památky města Hostinné převzato z http://hostinne.info/

Historie města

Město Hostinné se nachází přibližně 18 km západně od okresního města Trutnov. V jeho bezprostředním okolí se vypínají malebné kopce krkonošského podhůří. Leží na soutoku řeky Labe s říčkou Čistá v nadmořské výšce 350 m. V současné době má kolem 5000 obyvatel.

Hostinné patří mezi nejstarší města nacházející se na úpatí nejvyšších českých hor Krkonoš. Město bylo založeno za vlády českého krále Přemysla Otakara II. v důsledku kolonizace horního toku řeky Labe. Tomu nasvědčuje i oválný městský obvod, ve kterém bylo vytyčeno pravidelné čtvercové náměstí, z něhož pak vybíhaly v koutech dvě paralelní západo-východní ulice. Tento způsob výstavby města je typický právě pro období vlády tohoto českého panovníka. Město bylo původně opevněno dřevěnou palisádou a později kamennou hradbou slezského typu s vodním příkopem. Hradba byla prolomena dvěma hlavními bránami a dvěma výchozími fortnami, které se zachovaly ve své středověké podobě dodnes. Zakládací listina města se nedochovala. První písemná zmínka však pochází již z doby kolem roku 1270. Jedná se o záznam v knize konceptů královských listin v souvislosti se sporem týkajícím se vysvěcení zdejšího kostela. Prvními majiteli města byli čeští králové. Roku 1316 bylo město dáno králem Janem Lucemburským do zástavy Půtovi z Turgovy, který se také později stal jeho majitelem. V době husitských válek bylo město v držení Krušinů z Lichtenburka, kteří stáli na straně císaře Zikmunda. Proto také husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova na masopustní neděli roku 1424 město oblehl a dobýval. Město však po mnoha útocích nebylo dobyto a Žižka odtáhl s nepořízenou. Největšího rozkvětu město dosáhlo za vlády panů z Valdštejna v letech 1521 – 1634. Zejména pak po požáru v roce 1610, kdy prakticky celé město vyhořelo. V té době byl do města pozván znamenitý stavitel italského původu Carlo Valmadi, který osobně řídil renesanční přestavby všech význačných budov města. Do dějin města se dále zapsaly i rody zvučných jmen jako Lamboyové, Kinští, Šlikové a posledním rodem vlastnícím panství Hostinné byl český rod Deymů ze Střítěže.

Historické jádro města poskytuje přes mnohé požáry a povodně, kterými bylo město v minulosti často postiženo, celou řadu zajímavých pohledů. Nejcennější památkou je děkanský chrám Nejsvětější Trojice s 53 m vysokou věží. Byl založen jako raně gotický kolem roku 1270. V roce 1539 byl po požáru pozdně goticky přestavěn. Další stavební úpravy proběhly v roce 1552, kdy byly přestavěny presbytář, sakristie a věž a roku 1572 byla provedena přestavba hlavní lodi. Další opravy kostela provedl v roce 1877 Fr. Schmoranz. Kromě jiných zajímavostí interiéru kostela jsou v křestní kapli zachovány vzácné náhrobní kameny příslušníků rodu Valdštejnů. Areál kostela je přístupný barokní branou z doby kolem roku 1750. V sousedství kostela se nachází budova děkanství, jejíž dnešní podoba pochází z roku 1578. Centrum města je tvořeno čtvercovým náměstím, obklopeným měšťanskými domy s podloubím ze 16. – 18. s století. Na jeho západní straně je umístěna budova renesanční radnice. Jedná se o původně pozdně gotickou stavbu z roku 1525, renesančně přestavěnou v roce 1591. Nejvyšší patro věže je upraveno barokně. V roce 1779 byly na věž instalovány hodiny a čelní strana věže později ozdobena městským znakem. V nárožích věže stojí dvě postavy obrů v římské zbroji. Uprostřed náměstí se nachází raně barokní Mariánský sloup, který nechala roku 1678 postavit Sibylla Lamboyová z Bemelbergu jako ochranu města před morovou nákazou. Sloup je v patře ozdoben šesti sochami světců a zlacenými znaky rodu Lamboyů.

Radnice s obry - Hostinné
Radnice s obry – Hostinné

 Na východním předměstí se nachází areál bývalého kláštera františkánů s barokním kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie. Jedná se o unikátní dvoulodní stavbu, která je svým způsobem středoevropskou raritou. V současné době je v klášterním areálu umístěna Galerie antického umění s jedinečnou kolekcí kopií antických soch. S působením františkánů ve městě je také spjata každoroční lidová slavnost nazývaná Porciunkule, která je vyvrcholením letního kulturního života.

Město Hostinné je známé svojí dlouholetou tradicí výroby a zpracování papíru. První papírna zde byla založena bratry Kieslingovými v roce 1835 v budově bývalého zámku. O tři rok později ji koupí získal papírník František Lorenz, který se spojil s nově příchozími odborníky v oblasti výroby papíru, Juliem Eichmannem a Gustavem Lorenzem. Společně pak vytvořili moderní a prosperující podnik. Později se Julius Eichmann osamostatnil a založil si svoji vlastní papírnu v dolní části města, která se stala základem pro vybudování dnešního moderního podniku Krkonošských papíren a.s.. Velký význam pro rozvoj průmyslu ve městě mělo zprovoznění železniční tratě Velký Osek – Trutnov, vybudované v letech 1869 – 1871 a vedoucí přes Hostinné. V roce 1872 byla postavena plynárna a parostrojní pivovar, roku 1881 škrobárna, roku 1884 továrna na výrobu strojů a slévárna železa. V roce 1893 byla postavena přádelna hedvábí a roku 1894 mechanická tkalcovna. V současnosti je ve městě a jeho blízkém okolí rozvinutý zejména průmysl papírenský, textilní s dřevozpracující.

Dnešní Hostinné je městem, ve kterém se realizují studie věnované jak obnově městské památkové zóny, tak obnově celé infrastruktury města. Město a jeho výhodná poloha vytvářejí dobré podmínky k provozování letních i zimních sportů a rekreace. Svahy podhůří Krkonoš nabízí optimální podmínky pro pěší a cykloturistiku s krásnými výhledy na nejvyšší vrcholky Krkonoš.

 Kulturní památky

Renesanční radnice – budova renesanční radnice nacházející se na západní straně náměstí byla postavena na základech dvou gotických domů. Budova je poprvé připomínána v polovině 15.století. V roce 1525 byla k radniční budově přistavěna renesanční radniční věž. Po požáru v roce 1610 byla přestavěna italským stavitelem Carolem Valmadin a ozdobena sgrafity. V průčelí věže stojí postavy dvou 4,80 m vysokých obrů, rolandů, v římské zbroji. Do nároží radniční věže byli umístěni v roce 1641. Do horní části věže byly v roce 1789 umístěny věžní hodiny. Radnice byla několikrát přestavována a postupem času měnila svoji tvář. Poslední a nejvýznamnější přestavba byla provedena v roce 1912, kdy byla zrestaurována v předcházejících letech silně poškozená sgrafita. Fasáda věže je ozdobena plastickým městským znakem v podobě z roku 1759. Věž je zakončena ochozem a barokní bání s lucernou. Poslední rekonstrukce stavby byla provedena v roce 2002. V podloubí radnice je zachováno okno do mazhauzu domu s pozdně gotickým portálem. V ostění slavnostního vchodu jsou umístěny český a slezský loket, které jsou dokladem bohaté obchodní činnosti města v dávno minulých dobách.Za pozornost stojí i velká plastická mapa Krkonoš z roku 1933 pocházející od R.Bienerta z Liberce, provedená v měřítku 1: 25.000.

Morový sloup – uprostřed náměstí se nachází raně barokní morový sloup postavený v roce 1678. Nechala jej postavit manželka majitele panství Sibylla Lamboyová jako ochranu města před morovou nákazou. Morový sloup je v základě šestiboký a v nárožích je ozdoben sochami světců: Sv. Antonína, Sv.Jana Nepomuckého Sv.Rocha, Sv.Františka, Sv. Sebastiána a Sv. Ignáce. Ve výklenku v dolní části je umístěna socha spící Sv.Rozálie – patronky nemocných morem. Na patě sloupu jsou znázorněny znaky rodu Lamboyů a postava Panny Marie chránící svým pláštěm děti. V nejvyšší části sloupu je opět umístěna sochy Panny Marie. V roce 2000 byla provedena celková rekonstrukce této památky včetně instalace slavnostního osvětlení a osazení ochranného plůtku.

Pomník císaře Josefa II. – dne 24.června 1906 byl na veřejném prostranství před gymnáziem odhalen pomník císaři Josefu II. jako pocta za jeho významné reformy v období osvícenského absolutismu a připomínka jeho tří návštěv v našem městě. Pomník byl zhotoven akademickým sochařem Jiřím Leiskem z Vídně. Jako materiálu bylo pro sochu použito kararského mramoru, podstavec a schody byly zhotoveny z granitu z Bavena v Itálii. Pomník stál na svém místě až do roku 1921, kdy byl nejprve zakryt dřevěným bedněním a později odstraněn jako symbol již zaniklé habsburské monarchie. Pomník však nebyl zničen, ale pouze převezen do sousedního Fořtu. Tam v klidu přežil celá desetiletí a v roce 1999 byl zrestaurován a umístěn na své původní místo. Pomník je jednou z mála památek na období secese ve městě.

Františkánský klášter – již v roce 1651 měl v úmyslu majitel panství Hostinné, zchudlý holandský šlechtic Vilém Lamboy, v úmyslu pozvat do Hostinného některý z církevních řádů. Po neúspěšném pokusu s Jezuity padla volba na řád Františkánů. Ti obdrželi malý hřbitovní kostelík z roku 1598 za dolní městskou branou. Kostelík rozšířili a k němu přistavěli vlastní klášter. Základní kámen k výstavbě kláštera byl položen v roce 1678 a stavba dokončena roku 1684. Postupem času klášterní kostel nestačil pojmout značné množství poutníků a proto bylo rozhodnuto o jeho dalším rozšíření.V roce 1743 byla probourána severní stěna kostela a přistavěna druhá chrámová loď. Pod hlavní chrámovou lodí se nachází krypta s pozůstatky příslušníků rodu Lamboyů. Současná dvoulodní stavba je zcela unikátní a nemá období ve střední Evropě. Dnes je v prostorách klášterního kostela umístěna jedinečná sbírka sádrových odlitků antických soch pocházejících z roku 1912.

Antické muzeum Hostinné
Antické muzeum Hostinné

Děkanský kostel – děkanský kostel Nejsvětější trojice je nejstarší kamennou stavbou ve městě. První zmínka o kostele pochází z roku 1270 v souvislosti s jeho vysvěcením. Další zmínka pochází z roku 1345. Hlavní části chrámu pocházejí z přestaveb v období renesance. Presbytář je z roku 1552 a chrámová loď z roku 1573. Některé části stavby jsou zdobeny gotickou kružbou. Strop je klenutý a ozdobený znaky majitelů města a příznivců kostela. Hlavní oltář je pseudogotický z roku 1878. Postranní oltáře pocházejí z období baroka a připomínají pobyt Jezuitů ve městě. Renesanční kazatelna pochází z roku 1612 a je nesena postavami Mojžíše a Arona. Varhany byly zhotoveny roku 1785 v Kutné Hoře. V postranní kapli Sv.Jáchyma jsou ve zdi umístěny vzácné náhrobní kameny příslušníků českého rodu Valdštejnů, kteří byli od roku 1521 majiteli města. Ke kostelu přiléhá 53 m vysoká kostelní věž se dvěma zvony z let 1599 a 1612.

Renesanční fara – budova fary v Hostinném byla postavena v roce 1525. Její severní stěna byla vestavěna přímo do městských hradeb a západní stěna navazovala na horní městskou bránu. V roce 1555 vyhořela a v roce 1578 byla znovu přestavena v renesančním stylu. Z doby této přestavby pochází letopočet na portálu hlavního vchodu. Po dalším požáru v roce 1610 byla provedena další přestavba, kterou provedl stavitel italského původu Carlo Valmadi. Fasádu fary ozdobil psaníčkovým sgrafitem. Areál fary je obklopen barokní zdí s branou z roku 1750.

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *