Okradeni v Tunisu
Těšíme se na výlet do Kartága. Nejedeme na organizovaný výlet se skupinou, ale ráno po snídani vyrážíme autobusem do hlavního města Tunisu. Autobus stojí několik dinárů, je čistý a za poslechu hudby jsme za hodinku na místě. Přijíždíme na autobusové nádraží. Hledáme spoj do Kartága. Moc se nám to nedaří. Snažíme se informovat od Tunisanů, ale spíše nám nerozumějí. Nakonec se poštěstí a víme, že musíme na tramvaj, která nás doveze k vláčku, který jede do Kartága. Mladý sympatický Tunisan nám ukazuje, kde máme zakoupit jízdenku. Přijíždí moderní zelená tramvaj číslo 6. Uvnitř je plno. Dávám si batoh před sebe, je tu dost tlačenice a sleduji Honzův fotoaparát. Tunisané ukazují, kde máme vystoupit a ukazují odkud jede vláček. Honza vystupuje z tramvaje a gestikuluje na mě rukama a říká, že byl právě okraden. Nemohu tomu uvěřit! Sedáme na lavičku, nálada je pod bodem mrazu. Zjištěné ztráty jsou bolestivé, ale neukradli nám karty a hlavně pasy!!. Mám naštěstí nějakou hotovost u sebe a tak sedáme do vláčku a jedeme, ač naštvaní, směrem Kartágo. Honza, zkušený cestovatel, je dost z té situace zničený. Byla to z naší strany velká neopatrnost a nerozvážnost!
Cesta vláčkem, opět za pár dinárů, nám znova dává trochu dobré nálady. Projíždíme krajinou, zastávka Kartágo má několik stanic a tak to riskneme a vystupujeme na jedné z nich. Ptáme se policisty na cestu směr památky. Posílá nás do strmého kopce. Je šílené dusno a tak vyfuníme na kopec. Jsme na obrovském parkovišti kam přijíždějí organizované skupiny turistů. Potřebujeme vyměnit pár dolarů na tuniskou měnu. Šejdířský kurz se nám nelíbí a tak vyměňujeme jenom 10 dolarů.
Neplatíme vstupné
Začleňujeme se do jedné skupin s italskými turisty. Vstupné neplatíme! Procházíme mezi památkami. Výhled z těchto míst do okolí je nabit duchem dávné historie. Turisté odjíždějí a my se vydáváme pěšky uličkami na další památky. To dusno začíná být nesnesitelné.
Exkluzivní čtvrť
Jsme v exkluzivní čtvrti a architektura prolnutá nádhernou květenou nás opravdu okouzluje. Jsme v další části Kartága , nějakým záhadným způsobem jsme minuli vchod , přicházíme k moři . Chci se vykoupat , ale před vstupem do moře mě odradí jeho špína . Jdeme dál , znova procházíme rezidenčními ulicemi. Nádhera. Potřebujeme ještě vyměnit peníze na cestu a tak jdeme do malé banky. Je tu strašná fronta a tak se trpělivě zařazujeme. Po první půl hodině nás posílají do řady jiné.Po další půlhodině nás posílají do fronty původní a oznamují nám , že nám peníze nevymění. Máme toho dost a dost hlasitě se bráníme. Nakonec, i když s velkým problémem , nám vymění 100 Euro. Vypadá to, že tuto měnu nikdy neviděli. Naším oblíbeným vláčkem se posouváme o několik stanic dál. Jdeme navštívit Sidi Bou Said. Krásné, turisty hodně navštěvované, městečko na kopci.
Lázně
Po prohlídce vláčkem ještě zastavujeme ve stanici , kde se nachází lázně. Bohužel mají zavřeno. Je ramadán. Autobus zpět nám jede kolem 19. hodiny, a tak se raději vracíme do Tunisu dříve . Už ve vlaku je divné, že nám říkají , že jízdenku nepotřebujeme, ať jedeme zadarmo. Na konečné chceme přestoupit na zelenou tramvaj. Nejede. Je ramadán. Musíme vzít předražený taxík, aby nám neujel spoj. Na autobusovém nádraží je vylidněno. Informace ani spoje nefungují. Je ramadán. Všichni sedí před nádražím, na stolech hromady jídla a absolutně žádná komunikace. Už se stmívá a my potřebujeme odjet do Hammametu. Dnes už nic nepojede! Je ramadám. Mladý voják , jako jediný se nám snaží pomoci a hledá někoho, kdo hovoří anglicky. Všichni kroutí hlavami a jediný zrak, který někam upírají, je jejich porce jídla.
Voják ukazuje směrem přes dálnici. Nechápeme. Luáž, Luáž!! Nevíme a nerozumíme. A tak už bezradní s pocitem , že budeme muset hledat někde ubytování, přecházíme dálnici. Přicházíme na parkoviště s malými minibusy.Už chápeme. Tady , jako v jiném světě, nám nabízejí odvoz do Hammametu. Jsme nesmírně šťastni ani tomu nevěříme. S několika zahraničními turisty jsme za necelou hodinu a za pár dinárů zpět. Jdeme do hotelu.
Kartágo
Kartágo, bylo jak starověké město v Severní Africe u pobřeží Středozemního moře, tak civilizace, která se ve sféře vlivu tohoto města rozvinula. Město Kartágo leželo na východ odTuniského jezera, na druhé straně než leží centrum moderního Tunisu v Tunisku. Založeno bylo přibližně v roce 814 př.n.l. Féničany jako kolonie Tyru, kterému odvádělo tribut. Postupem času Kartágo vyrostlo v obrovskou ekonomickou mocnost ve Středomoří, shromažďující bohatství a vliv díky své ekonomické obratnosti.Kartágo bylo v 2. a 3. stol. př.n.l. supervelmocí, současně s Římskou republikou, a bylo jejím rivalem v nadvládě nad západním Středomořím. Posléze právě tato rivalita vedla k sérii válek, známých jako punské války, v nichž Kartágo vždy utrpělo porážku. Tyto prohry vedly k úpadku politické a ekonomické síly Kartága, zvláště kvůli krutým sankcím uvaleným Římem, jako podmínek k zastavení války. Třetí a poslední z punských válek skončila úplným zničením města Kartágo a anektováním posledních zbytků kartáginského území Římany. Ačkoli svébytná kartáginská civilizace zanikla, její pozůstatky přispěly pozdějším středomořským kulturám./viz Wikipedia/
Přidat komentář