Pagoda Long Son a pak Saigon
Po snídani jsme taxíkem dojeli k pagodě Long Son postavené v roce 1886 na úpatí hory Trai Thuy. Od pagody vedou schody k obrovské bílé soše Budhy Sakyamuni, na lotosovém podstavci. Do „těla“ Budhy se dá vstoupit, my jsme si tady zapálili vonné tyčinky a pro štěstí pohladili břicho Budhy. Prohlédli jsme si ještě i hned vedle stojící kolumbárium, které částečně tvořilo plot kolem areálu, pohladili jsme si nohy a loket dalšího, tentokrát ležícího Budhy, a taxíkem jsme se vrátili na pláž. Tam jsme měli už jen asi deset minut na poslední rychlé smočení, protože jsme se museli vrátit do hotelu, odkud nám v 11.00 hod. odjíždl taxík na letiště. Překvapilo nás, že někde uprostřed cesty najednou řidič zastavil, vystoupil a místo něho se vrátil někdo úplně jiný.
Saigon
Náš let měl letět ve 13.15 hod., ale nakonec byl zpožděný a vzlétali jsme až ve dvě hodiny. Po hodině jsme začali přistávat v Saigonu, ale asi to pilotovi nějak nevyšlo, takže se zase zvedl, obkroužil město ještě jednou a přistál až na druhý pokus, takže nakonec jsme se na zem dostali v 15.15 hod. Docela dlouho jsme pak hledali autobusovou zastávku, protože jsme byli na terminálu vnitrostátních letů, takže jsme se neorientovali. Nakonec jsme ale nastoupili do autobusu č. 152 a dojeli až skoro k hotelu Green Suites umístěného opět jen kousek od naší známé ulice Bui Vien. Hotel jsme si vybrali podle toho, že v něm už bydleli naši kamarádi Lenka a Štěpán, kteří do Vietnamu přiletěli až po nás. Původně jsme se měli míjet, ale díky tomu, že jim cesta do Vietnamu trvala snad tři dny, museli celý program totálně posunout. V lednu totiž nachumelilo jak v Praze, tak v Istanbulu a jejich let byl proto zrušen, dva dny strávili v Praze v hotelu a nakonec se do Saigonu dostali přes Londýn a Singapur. Obdobný problém řešil i Luboš, jehož zpáteční let byl také zrušen, takže musel přebukovávat letenku a vracet se přes Dubai.
Bitexco Financial Tower
Už v pěti jsme taxíkem vyrazili k Bitexco Financial Tower. Koupili jsme si za 200.000 dongů za osobu vstup do 49. patra a pak už se kochali vyhlídkou na slunce zapadající do smogu Saigonu. Chtěli jsme kvůli nočnímu focení vydržet do tmy, takže jsme vyjeli do 52. patra a dali si předražený koktejl (180.000 dongů po 20% slevě za zakoupení lístku na vyhlídkové patro). Miloš se k nám ale nepřidal a na vyhlídkovém patře číhal na co nejlepší záběry.
Od mrakodrapu jsme se opět taxíkem přesunuli ke katedrále Notre Damm a ke staré poště. Odtud jsme se už pěšky vrátili k hotelu, po cestě jsme si dali jen rychlou večeři. Kolem deváté večer vyzvedl v hotelu taxík Luboše, aby ho dopravil na letiště. My ostatní jsme šli zase do hospody a po návratu na hotel ještě do jedné v noci kecali na našem pokoji, přičemž jsme vypili Lence veškeré zásoby Jamesona.
Čínská čtvrtť Cholon
Ve středu jsme si dali na hotelu poslední vietnamskou snídani, ale pak nás přepadla lenost a do 12.00 hod. jsme se váleli na pokoji. Nakonec jsme přecijen sbalili, batohy nechali na recepci a autobusem č.1 dojeli do čínské čtvrti Cholon. Prošli jsme trh Bin Tay a pak jsme obešli několik pagod v okolí a také jednu mešitu. Autobusem jsme se vrátili zpět na trh Ben Thanh – na nádraží mě dostaly desítky krys, které se tady proháněly kolem kanálů.
Následovaly závěrečné nákupy suvenýrů a dárků pro rodinu, krátký relax v mekáči a naše poslední polévka Pho na Bui Vien. Asi v šest jsme si na hotelu vyzvedli věcí a busem č. 109 jsme dojeli na letiště. Původní odlet byl naplánován na 21.10 hod., ale měli jsme půl hodiny zpoždění, což při všech těch sněhových kalamitách v Istanbulu bylo naprosto super. Před námi byl jedenáctihodinový let do Istanbulu.
Touristanbul
V Istanbulu jsme přistáli kolem páté ráno místního času, a protože jsme se rozhodli znovu absolvovat Touristanbul, prošli jsme pasovou kontrolou do odletové haly. Ranní tour začínala v 8.30 hod. a díky bohu to bylo tentokrát o tom, že nás po Istanbulu vozil autobus. Venku byla totiž fakt kosa a celou dobu více či méně pršelo, takže nám i dvě krátké fotopauzy na mostě Galata a u paláce Dolmabahce stačili k totálnímu promrznutí. Na letiště jsme se vrátili v 11.00 hod. Do Prahy jsme odlétali ve 13.30 hod. a doma jsme přistáli ve 14.20 hod. místního času. Pak už zbývalo jen vyzvednout auto a frčet do Trutnova.
Přidat komentář