Město Santo Domingo

Všude ruch, spousta aut, motorek a lidí a my se mezi tím vším snažíme najít metro. Radši se ptáme, našim cílem totiž je bydlet někde relativně v centru, klidně i za cenu vyšší. Paní na pokladně nás posílá na zastávku s názvem ? Tady vystupujem sice ve velmi typické dominikánské čtvrti, ovšem musim přiznat, že pro evropana trochu děsivé. Nabíráme jakýkoliv směr podél hlavní silnice a doufáme, že fofrem potkáme jakýkoliv hotel.

Ubytování

Tady fakt vypadáme jako mimozemštani J. Díkybohu brzo jeden hotel potkáváme. Sice moc nevíme, kde je vstup a deme nějakým zadním vchodem, kde nás ještě otravujou žebrající děti. Naštěstí na zvonek reaguje nějaká paní a otvírá mříž a my sme zachráněné 😉 Nejdřív nám ukazuje nějaký divný pokoje, který vypadají, že nemají daleko k hodinovému hotelu, ale nakonec nás vede před dvůr do další části, kde dostáváme hezký, prostorný a útulný třílůžák. Cena je velmi příznivá.. Po krátké pauze a sprše mastíme do města. Zpátky na zastávce metra zjištujeme, že sme kdo ví kde, jen ne v centru města.

Zona Colonial

Nakonec, když se konečně dovezeme k centru nejbližší zastávce a myslíme si, že to je za humny, tak ťapem 2hodiny než se konečně objevime ve čtvrti Zona Colonial. Procházka to sice byla hezká, po promenádě vedle moře, ale pokud máte na Santo Domingo jako my pouze 1večer/noc, určitě vemte autobus. Je to ohromný město, na nákresu z Lonely Planet vypadá všechno kousek, ale realita je jiná, je to sakra daleko!

Parque de la Independencia

Po docela nekonešném pochodu konečně nalézáme park Parque de la Independencia, který podle naší mapy sousedí s turistickým centrem města – zona Colonial. Vnáříme se do první uličky- je tmavá, moc lidí tu teda taky není a okolní fasády a cesty vypadají, že fakt pamatují ještě Kolumbovu éru. No prostě nám to tu nepřijde jako turistický centrum.

Santo Domingo, Unesco

Radši se ptáme jedný paní, která nás vede jen asi o 2 ulice níž. Tam se nám otvírá úplně jiný svět, spousta lidí, světel, kavárniček, suvenýrů,…. Zase koukáme jako vyoraný myši a nejde nám do hlavy ten rozdíl vs.ušlá vzdálenost. Mamka vybírá suvenýry, já se snažim sehnat někoho, kdo mi připálí. Dominikánská republika je překvapivě nekuřáckou zemí a pokud někde ztratíte nebo zapomenete oheň, může být trochu oříšek sehnat někoho, kdo vám připálí. Mě zachraňují nějací turisté. Pokračujeme po promenádě prakticky až na konec. Cestou si užíváme dofčovou atmosféru nočního života velkoměsta. Je tu spusta kavárniček, restaurací a barů kde si můžete na chvilku odpočinout a užít si trochu koloniálního stylu díky němuž je Santo Domingo i na seznamu světového dědictví UNESCO.

Kolumbova socha

Poté docházíme na náměstí skoro na konci promenády, kde se nachází jedna z nejvyhledávanějších místních pamětihodností – Kolumbova socha. Taky tu najdete dům, kde Kolumbus pobýval a několik hezkých kostelů. O kousek dál se nachází známá pevnost, která dříve chránila město a přístav.

Katedrála Santa Maria la Menor

Další významnou pamětihodností je katedrála Santa Maria la Menor, která je první katedrálou postavenou v Novém světě. myslim, že byla založena dokonce Kolumbovým synem. Domů, budov, kostelů a katedrál, muzeí, atd.je tu nespočet a nechám na každém, co kolik času Santu Domingu, potažmo zoně Colonial zasvětí. Každopádně my máme docela dost a je na čase vrátit se domů. Naštěstí zjišťujeme, že nám odsud jezdí autobus až ke stanici metra, kde bydlíme. A kupodivu sme tam byli i docela rychle, cca do půl hodinky. U metra děkuje, platíme a vydáváme se směr hotel, načež guagua znuvu zastaví a všichni nám ukazují, že metro je támhle. S díky vysvětlujeme, že náš hotel je támhle a metro používáme pro orientaci. Nato nás znovu naskládají do guagua a popovezou 200m k hotelu, že tady v noci nepůjdem pěšky.