• Menu
  • Menu

Budapešť – záři 2017 – 2.část

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Maďarsko » Budapešť – záři 2017 – 2.část

Szentendre – Montmartr Dunaje

Ráno jsme nemusely nikam spěchat, protože na loď jsme měly dorazit až kolem desáté. Některé z nás se nasnídaly doma, jiné vyrazily do pekárny. Kolem půl desáté jsme se pak vydaly k řece. Na loď jsme nastoupily jako první, takže jsme si zabraly místa na horní palubě, kde bylo aspoň trochu sluníčka, zbytek paluby byl ve stínu. Bylo sice krásně, ale když se loď rozjela, docela to foukalo a tak jsme se zachumlaly do všeho, co jsme měly o ruce.

Parlament z palubi lodi

Plavba trvala 1,5 hodiny a v Szentendre jsme tak přistály v poledne. Prošly jsme si městečko, které nás okamžitě nadchlo. Tohle městečko se nazývá „Montmartrem Dunaje“ a vždy se zde rádi usazovali umělci. Některé z holek si koupily pashminy a všechny jsme si k obědu daly langoše (550HUF). Pak ještě následovala káva na zahrádce a už jsme se vydaly hledat autobus do nedalekého skanzenu. Autobusové nádraží jsme našly snadno, autobus odjížděl ve 14,05 hod., resp. měl cca desetiminutové zpoždění. Cesta vyšla na 250 HUF, přičemž lístky jsme si musely koupit v kase na nádraží. Cesta zabrala cca 20 minut, což nás docela překvapilo s ohledem na fakt, že to mělo být jen 3 – 4 km od města.

Szentendre

 

Skanzen

Do skanzenu jsme dorazily po půl třetí a koupily si jednak vstupenky do skanzenu za 2.000HUF a pak i lístky na místní vláček za 500HUF. Jedná se o největší skanzen v Maďarsku a jednotlivé domy představují venkovskou architekturu různých maďarských regionů. Naleznete zde domy, kostely, mlýny, statky, dílny, kovárny a další. Nic zde není původní, ale přivezeno z různých koutů Maďarska.  Počkaly jsme do tří hodin, kdy historický vláček vyrážel a svezly se s ním jednu zastávku. Pak jsme couraly mezi domečky a krom nás potkaly vlastně jen jednu skupinu nějakých zahraničních studentů. V některých domcích byly dobově ustrojení lidé, jedna paní třeba zdobila perníčky, jiný pán byl u výroby svíček, ale asi měl zrovna pauzu, protože nám nic neukázal.

Po hodině jsme došly k další zastávce vlaku a nechaly se odvézt na druhou stranu skanzenu – tentokrát bylo ve vlaku narváno, protože s námi jela i ta jediná skupina lidí, která se ve skanzenu pohybovala. Od konečné zastávky jsme se přes další krásné domečky vrátily ke vstupu a daly si ještě jednu kávu. Skanzen měl zavírat v pět, ale nikdo nás nevyháněl – každopádně jsme se před půl šestou vydaly zpátky na autobus. Ten přijel s cca patnáctiminutovým zpožděním a odvezl nás zpátky do Szentendre. Tentokrát cesta trvala snad jen 5 minut, protože autobus se vracel jinou trasou. Z autobusu jsme zrovna přesedly do vlaku HÉV směřujícím do Budapešti (310 HUF).

 

Vystoupily jsme na konečné zastávce Batthyány tér a odtud jsme se přiblížily do centra metrem. Vystoupily jsme na Blaha Lujza tér, což bylo nejblíž našemu bytu, ale nakonec jsme kolem něj jen přešly a zamířily do restaurace Café Vian, kterou nám doporučila slečna domácí. Bylo tam moc hezky, i když dost narváno, takže jsme na jídlo docela čekaly. Při placení jsme zjistily, že i tady nám automaticky připočítaly 15% k ceně, i když u Kamči nám přišlo, že jí dali nějakou dvojnásobnou sazbu. Každopádně jsme se s jídlem pohybovaly kolem 4.000 HUF.

Po večeři jsme se vrátily do apartmánu s tím, že za chvíli alespoň některé z nás vyrazí do víru velkoměsta. Jenže Peťka si udělala čaj a tak i ty, které původně chtěly jít ven, začaly odpadávat. Nakonec kolem desáté vyrazily aspoň Péťa a Leli, ale daly si jen jeden drink a za hodinu byly zpátky. To jsme už my ostatní spaly jako dudci.

následující výlety

Cesta do Budapešti

Simona

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *