Katalánsko Tarragona
Jedním z mých oblíbených menších měst je Tarragona, přímořský klenot na severovýchodním pobřeží provincie Katalánsko. Vyjíždíme z 90 kilometrů vzdálené Barcelony autem, a tak máme možnost se cestou vykoupat pod zámkem Tamarit a navštívit Roman Quarry Mèdol. Tarragona je úžasná v tom, že jsou zde jedny z vůbec nejzachovalejších římských památek ve Španělsku. Centrum staré části města je jako muzeum pod širým nebem. V období Římského impéria se v této oblasti rozkládala provincie Hispania Tarraconensis a město Tarraco (dnešní Tarragona) bylo největším a nejkulturnějším městem na Iberském poloostrově. Starobylé město Tarraco bylo založeno v roce 218 př. n. l. Jeho zlatý věk začal v roce 26 př. n. l. za časů, kdy zde několik měsíců pobýval i sám císař Augustus se svým vojskem.
Anfiteatro Romano de Tarragona
Když se procházíme kolem starého města, jsou římské ruiny roztroušeny téměř všude. Objevují se na náměstích, jsou zabudovány do částí domů nebo naopak. Dochovala se i velká pevnostní zeď v západní části města s portály de Sant Antoni a del Roser. Mnoho zdejších památek je na seznamu UNESCO. Nejslavnější ze všech těchto míst je Anfiteatro Romano de Tarragona. Římský amfiteátr je impozantní tím, že byl postaven na břehu Středozemního moře. Byl dějištěm bojů slavných gladiátorů, atletů a válečníků. Měl maximální kapacitu pro 12.750 diváků. Díky tomu, že byl amfiteátr vystavěn právě v dolní části u moře, usnadnila se tím manipulace s divokými zvířaty, která byla přivážena na lodích z Afriky. Po doplutí mohla být rovnou vpuštěna do arény.
Akvadukt Puente del Diablo
Obdivovali jsme archeologické vykopávky hned vedle muzea archeologie. V areálu je socha, na které vlčice kojí Romula a Rema. Jako poslední římskou památku jsme ještě museli vidět akvadukt Puente del Diablo, který hrdě přemosťuje údolí na okraji města.
Katedrála Tarragona
Katedrála Tarragona byla součástí panoramatu města již od 12. století. Obrovská gotická stavba stojí na vrcholu nejvyššího bodu ve městě. Zvláště dokonalá je řada soch apoštolů a proroků okolo ústupkového portálu. Před katedrálu se nahrnulo plno lidí a začal průvod s obrovskými figurínami. Nevěděli jsme, co je to za oslavu. Stejně jako v Barceloně, lidé v Tarragoně mají dva úřední jazyky. Španělštinu a samozřejmě katalánštinu, kterou nám na dotaz odpovídají. Pokud jsme to dobře pochopili, jde o slavnost, která se koná každoročně na počest svatého mučedníka Magi de les Timbales. Slavnost právě začínala a lidí přibývalo.
Památník Stavění lidských hradů.
Projížděli jsme dolů třídou Rambla Nova v centru města. Pěší promenáda je lemována kavárnami, vzrostlými stromy a architekturou z počátku 20. století. Na konci je impozantní památník věnovaný Stavění lidských hradů. Celá scéna se skládá z 222 postav, provedených ve velmi reálné podobě. Rozeznat se dá třeba Pablo Casals, Pablo Picasso, Joan Miró a Juan Antonio Samaranch.
Lom La pedrera romana del Mèdol
Popojeli jsme dál k lomu La pedrera romana del Mèdol, odkud staří Římané těžili vápenec na výstavbu nejvýznačnějších staveb pro Tarraco. Trochu jsme cestou bloudili, ale nakonec jsme lom našli. Lom působí, jako by byl právě opuštěn. Mèdol je velká jáma přes 200 metrů široká. Uprostřed se tyčí kamenný blok dlouhý asi 16 metrů. Lom byl pro veřejnost uzavřený, ale něco jsme podlezli, nadlezli a nakonec jsme se tam dostali.
Pláž pod Castillo de Tamarit
Máme v plánu si dát pozdní oběd a vykoupat se. Nemohli jsme najít lepší místo, než je pláž pod Castillo de Tamarit. Zašli jsme si na báječný oběd. Dali jsme si pečenou rybu v soli, kterou nám číšník naservíroval, a jako předkrm byl losos a místní druhy šunky „jamón“. Seděli jsme na zahrádce, baštili a popíjeli bílé víno s vyhlídkou na hrad Taramit a moře. Ačkoliv byla polovina října, voda byla teplá a čistá.
První písemné zmínky o Castillo de Tamarit jsou již z 11. století. Hrad má jak obranné, tak obytné prvky, včetně vězení, strážních věží a románského kostela, který je považován za jeden z prvních a nejčistších příkladů románské architektury v okolí.
Přidat komentář