Abbaye de Fontenay, ráj na zemi

Prohlídka nestaršího dochovaného cisterciáckého kláštera. Díky velmi citlivé rekonstrukci se ve stavbách zachoval duch tehdejších dob. Téměř nerušený život mnichů, kteří zde stále pracují a modlí se v rámci svého motta, vůně levandule a okolní lesy tvoří ideální kombinaci a lákají k návštěvě.

Do dnes zde žijí mniši, dotváří kolorit údolí, návštěvníci je potkávají v ambitu. Tiší, pozorující, s kápí přehozenou přes hlavu pomalu prochází okolo. Ničím nerušení a zadumáni do bohulibých myšlenek. Následovníci Bernarda z Cairvaux, který v roce 1118 klášter založil, obhospodařují budovy v idylické zalesněné krajině.

Klášter Abbaye de Fontenay nese jméno po zdejším prameni. Z kopců v okolí je vidět celé uspořádání budov. Nejlépe se toto schéma pozoruje v zimě, kdy stromy nenesou listy. Návštěvník však dozajista ocení spíše zelené stromy a omamně vonící levandulová políčka v létě. Kvetoucí rajský dvůr kláštera, zurčící fontány i hřejivé slunce.

Všechny budovy jsou původní, až na opatovu ložnici v západní části komplexu, která pochází ze 17. století. V jedné z budov se nachází výstava o výstavbě. Mniši v 12. století svýma rukama navrhli, vystavěli i zařídili budovy. Sami si vyráběli hřebíky, kladky, dřevěné krovy. Velkou zvláštností jsou střešní tašky, burgundská krytina je z velké části rovněž původní! Mniši se při navrhování řídili cisterciáckými pravidly. A to budovy bez výzdoby, prosté a účelné. Avšak i přesto a právě proto na nás dnes dýchá krása jednoduchosti, čitelnosti a symetrie. Jakákoli ozdoba by rušila mnichy v jejich rozjímání, proto jedinou dekorací jsou vykládaná okna. Ty však v takto jednoduchém prostoru vyznívají jako perly na odhalené šíji ženy. Dráždí a strhává na sebe pozornost. Barevné stíny poskakující po podlaze jsou tak jedinými dekoracemi.

Rajský dvůr uprostřed komplexu je symbolická zahrada zastoupená snad ve všech klášterech světa. Symbolizuje pozemský ráj na zemi, rozdělený cestami na čtyři světové strany. Pěstují zde symbolické květiny, jako jsou růže, lilie, buxus. Ty jsou zástupci čistoty, krásy, něžnosti a boží rodiny. Tento rajský dvůr obklopuje křížová chodba, tak zvaný ambit. Právě zde můžete potkat mnichy kráčející na jednu ze svých pravidelných modliteb. Dvojité kamenné sloupy vrhají stíny do chladné chodby a vy kráčíte po kamenné dlažbě ke kostelu. Boční lodě zde rámují hlavní prostor, na sloupech opět nejsou známky dekorace a přesto…. Bez fresek, obrazů, zlatého bohatého zdobení pozdějšího baroka…. Světlo procházející okny bočních lodí vnáší barvy na stěny a v jeho proudu se lesknou zrnka zvířeného prachu. V kapitule si můžete prohlédnout překrásnou žebrovou klenbu, ve skriptoriu zahlédnete mnichy opisující starodávné knihy. Pocítíte sílu života v klášteře a možná se i zamyslíte, jaké to doopravdy bylo a je. V komplexu se nachází i kovárna, kde mniši zpracovávali železnou rudu, kterou dolovali z okolních kopců.

Klášter se stal brzy po svém založení samostatně žijícím organismem, který nebyl závislý na okolních vesnicích. Pstruzi ze zdejších sádek se dostávaly až na královský stolec. Lidé z okolí chodívali do opatství nakupovat zdejší výrobky, zeleninu a ovoce. Sláva místa stoupala a sídlo vzkvétalo až do 16. století, kdy ve vzpouře šlechticů ztratilo své silné postavení. Následně čekaly klášter kruté časy. Byl přeměněn na papírnu. Vystavěna zde byla papírenská věž a zpracovávalo se dřevo z okolních lesů. Kostel sloužil jako sklad a prostory, v nichž dříve byly slyšet pouze tichá slůvka modliteb, se přeměnily na kanceláře. Naštěstí nedocházelo ke stavebním změnám budov a tak rodina Montgoltfierových na počátku dvacátého století mohla započít s rekonstrukcí kláštera a odstraňování nepůvodních prvků. Rekonstrukce proběhla tak citlivě, že v současnosti návštěvník nerozezná rozdíl od původních kreseb a současného stavu. Po papírně zbylo pouze několik fotografií a vzpomínky psané na papír.  Zde vyhrála láska k historii a tradici nad chamtivostí a ekonomikou.

Pokud chcete strávit příjemný den na místě prostoupeném nehmatatelnou silou, romantikou a vůní, rozhodně navštivte Abbaye de Fontenay. Já zde strávila překrásný den a mohu pouze doporučit. Otevřeno je po celý rok, v dubnu až listopadu jsou prohlídky komentované. 90% prohlídek jsou vedeny francouzským průvodcem, avšak dokumenty jsou i v angličtině, němčině či ruštině. Vstupné není nijak závratné. Jako student však získáváte i zde výraznou slevu.