• Menu
  • Menu

ASCHAFFENBURGER BIWAK – ZILLERTALSKÉ ALPY 2

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Rakousko » ASCHAFFENBURGER BIWAK – ZILLERTALSKÉ ALPY 2

Relax v bivaku 

V noci se mi moc dobře nespí. Mám vyfouklou károšku, je mi zima, spíme z kopce, do stanu nám buší déšť a pak mi ještě po hlavě leze nosál. Budík zvoní v 6 hodin, s Ifčou ale usuzujeme, že ještě poležíme. Venku je hnusně, takže není kam spěchat. Slyšíme hrozné rány. Myslela jsem, že to bylo hřmění, ale podle Ifči to byla šutrová lavina někde na protějším kopci. Skvělý… Usínáme. Stále je mlha a poprchává. Povalujeme se až do 8 hodin. Potom vaříme teplý čaj, já snídám ovesnou kaši, Ifča rajskou polévku. Dojídáme rozdrobené kolonády a pár sušených švestek. Jdu umýt nádobí do potoka a dotáčím vodu na cestu. Mlha stále drží, ale i přesto začínáme pomalu balit.

Vaříme čaj
Vaříme čaj

Pro eliminaci nepříjemných pachů (ne že by tu nějaké byly) mažeme nohy osvědčeným deodorantem REXONA. Lezeme do promočených fuseklí a bot. Skládáme stan, který se nám večer podařilo postavit na improvizované zvířecí toaletě (hovno na plachtě). Balíme batohy, připevňujeme sedáky a cepíny. Ifča ještě vyřizuje důležitý hovor, po kterém následuje otázka: „Sári nemáš nějakého doktora, kterej by mi napsal omluvenku?“

Sněhové převěje

A konečně vyrážíme!  Začínáme stoupat do sedla, do stejného místa, kde jsme se včera správně rozhodly změnit náš původní plán. Dnešním cílem je Kasselerhütte. Po cestě si chceme dát oběd v bivaku, kde jsme původně chtěly strávit první noc.
Směřujeme k místu, kde se včera před „evakuací“ podařilo Ifče zahlédnout červenou značku. Sníh ze začátku jde, ale čím výš stoupáme, tím více se boříme do mokrého sněhu. Naštěstí není nutné hledat značku, protože v dálce vidíme fixní lano. Stoupáme tedy přímo k němu. Stoupání je trošku prudší a první kamennou pasáž střídá travnatá pěšinka. Po cestě do sedla nás čeká pár nepříjemných úseků. Kromě kluzkých šutrů potkáváme prudká sněhová pole, kterými je zapadané fixní lano (pokud zrovna nejdete v tomhle termínu, tak se vás tento problém netýká, jako ostatně většina našich problémů). K přechodu těchto polí musíme používat cepíny. Tuto metodu jsme si dokonce tak oblíbily, že těsně pod sedlem pleteme cestu a místo vlevo jdeme vpravo. Znovu vyndáváme cepíny a musíme překonat další sněhovou převěj. Pak už jen pár „kramliček“ a 2 fixní lana a jsme tam. Uklízíme cepíny, pořizujeme foto a pokračujeme dál.

Sedlo - Zillertalské Alpy
Sedlo – Zillertalské Alpy

Sestup je mírnější, také zajištěný fixním lanem. Chvíli sestupujeme po travnato-bahnito-kamenné cestě, pak zase cesta (značky) mizí ve sněhu. Podle mapy by měla cesta klesat, ale my spíše stoupáme, nebo traversujeme. Znovu se brodíme sněhem, propadáme se mezi kameny, atd… Po delším úseku, když už se chystáme zahájit výstup do sedla, (kudy si myslíme, že máme jít) nám Pán Bůh (a počasí) na malou chvilku přeje, mlha se zvedá a nám se mezi mraky zjevuje druhé, nižší sedlo. Obě si toho všímáme ve stejnou chvíli, a tak bez jakéhokoli rozmýšlení míříme k němu. Traversujeme sníh, přeskakujeme „pár kamínků“ a sedla dosahujeme docela rychle. Brzy vidíme značku. Jsme správně! Po hřebeni se táhne rozpadlá, kamenná, mechem pokrytá zídka, jejíž účel nám zůstává záhadou. Trošku připomíná Čínskou zeď. Odtud už vede příjemně schůdná, klesající pěšina. Asi po čtyřiceti minutách konečně vidíme Bivak. Stále si myslíme, že si dáme oběd a budeme pokračovat dál, ale…

Biváček

Otevíráme dveře a objevujeme krásy a luxus téhle, na první pohled obyčejné chatičky. Chvilku se rozmýšlíme a nakonec se rozhodujeme, že tu přespíme. Jo! Kdo by mohl odmítnout tak lákavou nabídku?!! Navíc budeme mít možnost usušit promáčené boty a ponožky, což se v tuhle chvíli opravdu hodí. Je tedy asi 14h.
Aschaffenburger Biwak má 2 místnosti. V předsíni je truhlice, ve které je zabudovaná kasa (5€ za noc/os když máte alpenverein, jinak 10€ za noc/os) a dřevník, kde mají dokonce pilu i sekeru. V hlavní místnosti je stůl, lavice, palanda, malá kamínka, skříňka s příbory, sklenicemi, hrnci a svíčkami a nějaké poličky. Dokonce tu mají i polštáře a deky! Vedle chatky jsou i toalety (kadibouda), ta je ale momentálně bohužel pod sněhem.

Sušíme
Sušíme

Snažíme se rozdělat oheň. Bez většího úspěchu. Papír je vlhký a velká polena se špatně štípají (ještě že je tu ta sekera). Chtělo by to nějakého siláka! Ale my jsme šikovné holky, za chvilku chytáme správný grif a děláme luxusní třísky i bez siláka. Po pár ne příliš povedených pokusech (moc tomu nevěříme, ale rozdělání ohně nám zabralo asi jen hodinku a půl), se nám s pomocí plynového vařiče konečně daří zatopit v kamnech. Paráda! Je nám teplíčko a věci snad trošku uschnou. Pak začíná Ifča připravovat oběd, dnes její specialitu. Recept je tajný, ale chutnalo to moc dobře (něco na způsob vepřových plátků na orestované cibulce s bramborovou kaší-obrázek níže). Vzhledem k tomu, že musíme spotřebovat přebytečné kilogramy jídla, které máme navíc, dáváme si ještě zákusek – 180g Studentskou pečeť. Po obědě se obě povalujeme, čteme, prostě relax. Kolem 17:30 přichází bouřka. Tím se potvrzuje správnost našeho rozhodnutí. Snažíme se číst, ale spíše pozorujeme déšť a „přemýšlíme“. Tyto velice náročné aktivity nás natolik vysilují, až únavou usínáme. Kolem 19:30 se probouzíme plné sil, tak akorát na uvaření večeře a její následné spořádání. Při čajovém dýchánku si Ifča všimla, že začíná zapadat slunce. Vyndáváme foťáky, otevíráme okno a z pohodlí našeho dnešního přístřešku si užíváme krásný západ slunce! Se sluncem pomalu mizí i mlha, a ukazuje se nám celé údolí, které ozařuje úžasné světlo. Po vyčerpání dobité energie uleháme do spacáků a spokojeně usínáme.

Západ slunce z okna
Západ slunce z okna

cestopis následující

cestopis předcházející

Sára Schlitzová

Jsem studentkou Zahradní a krajinné architektury na ČZU v Praze. Za cestovatelku a dobrodruha se považuji již od chvíle, kdy mě starší sestra na půli cesty poslala samotnou do školky. Kromě cestování a fotografování (amatérské), ráda trávím čas s přáteli. Od malička se věnuji sportům a hře na housle. Taky ráda vyrazím za kulturou (divadlo, výstavy, kino).

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *