Horská květena, upolíny a narcisky
Podobně jako většina lidí, i já mám několik velmi oblíbených míst, na která se rád vracím. Jedním takovým je osada Jizerka. Součást obce Kořenov v Jizerských horách. Podrobně jsem o jedné ze svých návštěv Jizerky psal v článku z roku 2017 zde . Letos jsem vyrazil na Jizerku o něco dříve než obvykle. Každoročně v měsících květnu a červnu tady totiž můžeme narazit na volně rostoucí a kvetoucí narcisy a upolíny.
Upolínová louka
Z parkoviště Pod Bukovcem sestupujeme po úpatí stejnojmenné hory a po pravé straně se před námi rozprostře upolínová louka. Svůj název dostala podle výskytu upolínu nejvyššího, který je symbolem Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Upolín nejvyšší (Trollius altissimus) patří k ohroženým druhům naší květeny. Je vytrvalou bylinou dorůstající výšky 30 – 60 cm, výjimečně až 100 cm. Pozornost upoutá nápadnými žlutými květy kulovitého tvaru o průměru 18 – 30 mm rostoucími na přímé nevětvené lodyze. Jeho listy jsou dlouze řapíkaté s dlanitě pětidílnou a dvakrát zubatou čepelí. Plodem je souplodí měchýřků s mnoha drobnými semeny.
Zdroj: www.turistika.cz
Hnojový dům
Když se dost vynadíváme, pokračujeme dál po cestě kolem hotelu Pyramida, Panského domu a okolo bývalé sklárny až k Hnojovému domu. Tady najdeme doslova moře květů narcisek. Mají různé tvary a odstíny. Většinu jich tu vysázel známý světoběžník Gustav Ginzel. Ten na Jizerce v roce 1964 koupil chalupu, která v té době sloužila jako stáj pro dobytek a byla skoro po strop zaplněna hnojem. S vyčištěním stavení si sběratel a dobrodruh nedělal příliš velkou hlavu. Zkrátka do chalupy svedl potok a tím se hnoje zbavil. Odtud název Hnojový dům. V roce 1995 původní stavba celá vyhořela, dnes stojí na jejím místě replika domu. Dovnitř se ovšem nepodíváme, je veřejnosti nepřístupný.
Na závěr je třeba upozornit, že jednak se pohybujeme v nejpřísněji střeženém pásmu národního parku a samotný upolín nejvyšší je přísně chráněný zákonem. I když se náhodou ocitneme mimo značenou cestu, s maximální opatrností dáváme pozor, kam šlapeme.
Jinak obecně doporučuji navštívit Jizerku co nejdříve během všedního dne, mimo prázdnin. V posledních letech se z ní stává podobné místo, jako například vrchol Sněžky, Malá Skála nebo Adršpašské skály. Po desáté dopolední tu takřka nikdo nezaparkuje a celá hlavní tepna připomíná vycházkový bulvár. Za parkování zde zaplatíme 50,- Kč, ale jen v parkovacím automatu. Je tedy třeba mít s sebou drobné.
Přidat komentář