• Menu
  • Menu

Klášter premonstrátů Teplá

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Karlovarský kraj » Klášter premonstrátů Teplá

Klášter Teplá

Už bylo dost pozdě, když jsme dorazili do kláštera v Teplé. Klášter se právě zavíral. Velmi nás potěšilo, že přímo v klášteře jsme se mohli ubytovat a prohlídku kláštera odložit na další den. V recepci nám poradili opravdu nevšední a nádherný výlet za národní kulturní památkou do lokality Kříže, kde se nacházejí známé  Tři kříže včetně chráněné rezervace Upolínová louka.

Klášter ve středověku

Na řece Teplé, v Tepelské vrchovině na západě Čech leží nedaleko Mariánských Lázní město a klášter Teplá. Již na začátku 12. století bylo na tomto místě pravděpodobně slovanské hradiště a roku 1385 byla osadě Teplá přidělena městská práva.

Klášter Teplá
Klášter Teplá

Teplá je ale proslulá především premonstrátským klášterem, který zde v roce 1193 založil český šlechtic Hroznata, aby do něj vzápětí povolal premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Hroznata pocházel z významného šlechtického rodu a zastával funkci velitele hraničářů na tepelsku a chodsku. Příběh založení kláštera souvisí s třetí křížovou výpravou pořádanou Jindřichem VI. Této výpravy se v březnu roku 1188 rozhodl zúčastnit i Hroznata. V dubnu 1191 byl od křížové výpravy spolu s dalšími šlechtici papežem dispensován. Náhradou slíbil založit klášter.

Klášter Teplá
Klášter Teplá

Na přelomu století Hroznata vstoupil do tepelské kanonie a stal se členem řádu. Řádové roucho přijal přímo z rukou papeže Innoncence III. Jako zakladatel kláštera byl i  nadále správcem klášterního majetku. Na jedné z kontrolních cest po hranicích panství byl zajat loupeživými rytíři a za jeho propuštění požadovali výkupné. Hroznata však nedovolil opatovi kláštera výkupné zaplatit. Ve vězení 14. července 1217 zemřel. Tradiční úcta k Hroznatovi byla posílena jeho blahořečením 16. září 1897. Svátek blahoslaveného Hroznaty je dodnes slaven 14. července. V září roku 2004 byl zahájen jeho kanonizační proces.

V roce 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup. První mši byl přítomen i český král Václav I. Vzkvétající klášter byl v roce 1380 vylidněn morem a poté se v  kraji od roku 1381 usidlovali němečtí kolonisté. Za husitských válek byl klášter uchráněn plenění a díky politice opata Zikmunda Hausmanna (1458 – 1506) prožíval dobu rozkvětu.

Klášter Teplá
Klášter Teplá

 Od renesance po secesi

Těžké časy nastaly pro klášter v době reformace, ale řada opatů potížím úspěšně čelila. Značné škody utrpěl klášter v době třicetileté války. Po druhé pražské defenestraci našli v Teplé na svém útěku dočasné útočiště kancléř Slavata a arcibiskup Jan Lohelius. Vojska „Zimního krále“ řádila v klášteře 17 dní. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 do základu vyhořely budovy konventu a prelatury. Jejich dnešní podoba je výsledkem barokní přestavby z doby opata Raimunda II. Wilferta (1688 – 1722).

V době protireformace po bitvě na Bílé Hoře začali premonstráti znovu šířit katolickou víru na západočeských farnostech, které patřily ke klášteru. V 18. století přinesly pruskorakouské války další bídu a škody. Díky hospodaření opata Hieronyma Ambrose (1741 – 1767) však klášter prosperoval i v tomto období. Byl centrem umění a vědy, knižní fond se rozrůstal a nově vznikla sbírka minerálů a fyzikální kabinet.

bitva na Bílé Hoře
bitva na Bílé Hoře

Opat Kryštof Pfrogner (1801 – 1812), bývalý profesor církevní historie a rektor pražské univerzity, učinil z kláštera místo, kde vzkvétaly rozmanité vědní obory. Roku 1804 převzal klášter gymnázium v Plzni. Pfrogner nechal také postavit první lázně u pramenů na území dnešních Mariánských Lázní. Světového ohlasu dosáhlo toto město ale až za opata Karla Reitenbergera (1812 – 1827), který je zakladatelem Mariánských Lázní. Právě on pověřil klášterního lékaře MUDr. Jana Josefa Nehra průzkumem mariánskolázeňských pramenů a poté financoval výstavbu nově založeného města.

Za doby opata Clementsa došlo k mnoha stavebním úpravám. V roce 1888 byla zřízena lékárna, stáje, postaven mlýn a pivovar, a v klášteře uveden do provozu poštovní a telegrafní úřad. Opat Gilbert Helmer (1900 – 1944) nechal postavit novobarokní křídlo knihovny a muzea. Otevření železnice mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi spojilo klášter se světem.

zahrady Klášter Teplá
zahrady Klášter Teplá

20. století

Němečtí členové řádu byli v dubnu 1946 odsunuti do Bavorska, kde jako kněží vykonávali duchovní správu na farnostech kam přicházeli další němečtí vysídlenci. Do kláštera Teplá byl dosazen administrátor ze Strahova, převorem se stal P. Heřman Josef Tyl a Teplá byla prohlášena samostatnou českou kanonií. V roce 1950 byl klášter stejně jako další kláštery v Československu uzavřen a sloužil 28 let jako kasárna Československé lidové armády. Pouze kostel a knihovna byly od roku 1958 zpřístupněny k turistickým prohlídkám. V roce 1978 budovy převzal Národní památkový ústav, kvůli nedostatku prostředků dále chátrají. Řádu premonstrátů byl navrácen v roce 1990 těžce poškozený mnohaletým zanedbáváním.

Nyní má tepelská kanonie 13 členů a spravuje farnosti na mnoha místech v západních Čechách. Řád nyní čeká nelehký úkol – rekonstrukce celého areálu, nezbytná k tomu, aby klášter mohl znovu plně zastávat své poslání. V klášteře se již nyní kromě pravidelných bohoslužeb konají koncerty a výstavy. Téměř po celý rok nabízí klášter prohlídky svých přístupných částí.

P. Heřman Josef Tyl

K nejvýznamnějším osobnostem tepelského kláštera ve 20. století patří P. Heřman Josef Tyl (1914 – 1993). Narodil se v Cakově na Hané jako syn rolníka Josefa a Marie v Cakově na Hané. Po maturitě na gymnáziu v Prešově v roce 1936 vstoupil do kláštera v Nové Říši. Kněžská svěcení přijal roku 1940 a začal vypomáhat ve farnosti Brno-Židenice, rok na to ukončil studia teologie a stal se novicmistrem v Nové Říši.

hjt_foto2
P. Heřman Josef Tyl
  1. května 1942, byl spolu se sedmi dalšími členy kláštera zatčen gestapem. Nejdřív byl vězněn v Jihlavě a v brněnských Kounicových kolejích, zbytek války prožil v koncentračních táborech Osvětim a pak Buchenwald, kde se dočkal osvobození americkou armádou. Jako pověřenec francouzského červeného kříže pomáhal s péčí o nemocné, brzy se však sám nakazil tyfem a musel se léčit v Pasteurově klinice v Paříži.

Po návratu do vlasti v srpnu 1945 se stal administrátorem farnosti Nová Říše. V lednu dalšího roku odjel do Teplé, kde byl jmenován převorem. V těžkých poválečných podmínkách se snažil obnovit chod kláštera. Byl iniciátorem poutí politických vězňů k bl. Hroznatovi, které v Teplé probíhají i v současnosti. Přichází rok 1950, nové zatčení a rok na to odsouzení ve vykonstruovaném procesu na 12 let vězení za velezradu. V letech 1951‒58 byl vězněn v Mladé Boleslavi, Kolíně, Plzni-Borech, Leopoldově a Mírově. Zažil tvrdé podmínky pracovních táborů Jáchymovska.

Po podmíněném propuštění roku 1958 se stal členem JZD v rodném Cakově. Zde vykonával různé manuální práce, nakonec byl skladníkem a místopředsedou družstva. Roku 1961 byl zbaven trestů a byla mu vrácena práva. Od roku 1964 se mohl vrátit do církevní služby. Byl nejprve administrátorem farnosti Bohuslavice u Konice na Hané, pak děkanství v Mariánských Lázních. V den svých 60. narozenin byl zbaven státního souhlasu a poslán do důchodu. Bez práva podílet se na duchovní správě mu bylo dovoleno pobývat na faře v Bítově u Znojma. Teprve v roce 1987 se opět stal administrátorem farnosti Slatinice u Olomouce.

  1. 9. 1989 byl Josef Heřman Tyl zvolen opatem kláštera v Teplé, v roce 1991 se dočkal rehabilitace. Rok před smrtí musel ze zdravotních důvodů na funkci rezignovat, umírá 10. prosince 1993 v Mariánských Lázních. Je pohřben na klášterním hřbitově v Teplé.

 Klášterní kostel

Opatský kostel byl postaven v letech 1193-1232 jako románsko – gotický trojlodní halový kostel, dlouhý 62,25 a vysoký 15,6 m.

Je zasvěcen Zvěstování Páně. Ke slavnostnímu vysvěcení pražským biskupem Janem II. dne 20. 6. 1232 se dostavil i český král Václav I. a říšští vyslanci Exteriér kostela je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický a je nejstarší svého druhu na našem území.

Klášter Teplá
Klášter Teplá

Na přelomu 17. a 18. století prošel barokními úpravami, které se týkaly především vnitřní výzdoby. Hlavní oltář zhotovil mramorář Josef Lauermann a sochař Ignác Platzer v roce 1750, oltářní obraz – Zvěstování Páně – je dílem Petra Jana Molitora. I druhý tzv. křížový oltář, situovaný ve středu hlavní lodi je výsledkem společné práce Josefa Lauermanna a Ignáce Platzera. Ignác Platzer vytvořil pro klášterní kostel také soubor větších dřevěných soch, spodobňujících světce (sochy na konzolích kolem hlavní lodi) a čtyři učitele církevní (sochy v kanovnickém chóru) a řadu drobných, dekorativních sošek andílků.

V severní lodi kostela, v Hroznatově kapli je na oltáři z bílého mramoru uložen relikviář s ostatky zakladatele kláštera blahoslaveného Hroznaty, přemístěnými sem po Hroznatově blahořečení (1897) v roce 1898. (Původní místo, kde byl Hroznata pohřben po své smrti v roce 1217 označuje kámen s nápisem zasazený v dlažbě kostela před hlavním oltářem. Na stejném místě stojí i původní Hroznatův sarkofág.) Výzdobu kaple doplňují dva Hroznatovy portréty. Na olejomalbě na pravé stěně kaple je zobrazen jako světský kníže spolu se dvěma kláštery, které za svého života založil, na nástropní fresce v bílém řádovém rouchu, vstupující po své smrti do nebe. Stejně jako fresky nad vchodem do kaple, zobrazující scény z Hroznatova života jsou dílem Eliáše Dollhopfa.

K nevystaveným skvostům patří Hroznatova mísa (z Limoges cca 1200), tzv. Hroznatovo pedum z roku 1756 a kalich téhož roku, které nechal zhotovit opat Hieronymus Ambros. V muzejní expozici kláštera je veřejnosti prezentován výběr z klášterních sbírek v podobě obrazů, soch, drobné plastiky, porcelánu, cínových předmětů, bohoslužebných textilií (parament) a vyznamenání opatů od panovníků, svědčících o jejich vysoké společenské prestiži.

Brána milosrdenství.
Brána milosrdenství.

Prelatura a konvent

Barokní přestavba kláštera, která proběhla v letech 1690 – 1722 za opata Raimunda II. Wilferta se týkala většiny klášterního areálu. Upraven byl nejen interiér kostela, ale i střechy jeho věží a okna, nově postaveno křídlo prelatury a konventu.

Součástí prelatury je letní refektář, jehož stěny jsou zdobeny bohatou iluzivní architektonickou malbou, která je na východní stěně doplněna obrazem Maura Fuchse z Tirschenreuthu „Poslední večeře Páně“ z roku 1816. Nástropní freska představuje „Obrácení Svatého Pavla“, alegorii víry a alegorii učení katolické církve. Na severní stěně je umístěna kazatelna z růžového štukového mramoru, dílo J. Hennevogela.

V přízemí konventu je kapitulní síň – původní zimní refektář. Dřevěné obložení stěn je dílem řezbáře Ferdinanda Stuflessera z roku 1914. Fresky na stropě, zdobené bohatými štuky, namaloval Anton Waller v roce 1913. Zobrazují dvanáct apoštolů a devět hlavních světců premonstrátského řádu. Dvě největší pak Pannu Marii a slavnostní průvod, který v roce 1627 přenášel ostatky Svatého Norberta z Magdeburku do Prahy.

V prvním patře konventu je situován tak zvaný Modrý sál, slavnostní sál zařízený původně ve stylu empíru. Je součástí prelatury, na jejíž budovu přímo navazuje. Svůj název dostal sál podle světle modře vymalovaných stěn. Fresky na stropě namaloval také Maurus Fuchs.

Z vnitřního zařízení sálů se mnoho nedochovalo. Zachovaly se pouze jednotlivé fragmenty. Barokní je i budova lesní správy s hlavní vstupní branou od kláštera a sýpka na nádvoří. Barokní úpravy zasáhly i klášterní zahrady a park. Ty už jsou dnes ale velmi málo patrné. Přibylo i několik drobnějších architektonických prvků: kašna a sousoší kalvárie na nádvoří a kašna v prostoru původní francouzské zahrady na severovýchodní straně kostela.

Brána milosrdenství

Brána milosrdenství.
Brána milosrdenství.

Knihovna

O vzniku a počátcích klášterní knihovny nám není nic známo, nejstarší dochovaná písemná zmínka o její existenci se hlásí až k r. 1501, kdy měla být péčí opata Sigismunda (1458-1506) zbudována nová prostora sloužící k ukládání knih. Polohu této pozdně středověké knihovny neznáme, známe však část jejího obsahu, a sice dodnes dochované tisky 2. poloviny 15. a poč. 16. století, z nichž část pro klášter pořídil přímo opat, část pak jednotliví řeholníci či dobrodinci tepelské kanonie. Soudě dle dochovaných dobových signatur počet knih v konventní knihovně na přelomu 15. a 16. století přesáhl 150 kusů; knihy byly ukládány ne po dnešním způsobu, nýbrž vleže na knihovních pultech či v policích, štítky s tituly a signaturami byly lepeny na přední desku vazby. Mimo knih pro společnou konventní knihovnu Sigismund pořídil soubor nových liturgických knih pro klášterní kostel, mezi nimi dodnes dochované rozměrné pergamenové rukopisy s nádhernou malířskou výzdobou, zhotovené na zakázku v německém Magdeburgu. Značná pozornost byla v Sigismundově době věnována i knihám tištěným, které byly často opatřovány malířskou výzdobou, barevnou rubrikací a pozdně středověkými dřevokoženými vazbami zdobenými slepotiskem a opatřenými ochranným kováním, jež byly zhotovovány snad přímo v tepelském klášteře.

Klášter Teplá
Klášter Teplá

Klášterní park

Proměnlivost klášterní zahrady ovlivňoval stavební vývoj kláštera. Až do konce 16. století byly zahrady většinou užitkové, tvořily je bylinné a zeleninové plochy. Ke změně došlo po výstavbě barokní části kláštera v 17. století. Jak tehdy vypadal klášterní areál ukazuje rytina z roku 1735. Zahrada byla rozdělena na část veřejnosti přístupnou, se zahradnictvím vybaveným později i skleníkem a část uzavřenou vysokou zdí, patřící ke klauzuře. K jižní straně budovy přiléhala malá opatská zahrádka. Oba rajské dvory měly zahradní ornamentální úpravu s centrální fontánou. Na jižní straně konventu byla bylinářská zahrada. Tato podoba zahrady přetrvala do roku 1903, kdy se rozšířil areál přistavěním nového křídla knihovny a muzea a četných hospodářských objektů. Kamenná barokní zeď kolem zahrady byla zbořena, zrušeno staré zahradnictví a postaven nový skleník s domem zahradníka v rozšířené zahradě, na jižní straně kláštera na říčce Teplé rybník a kolem něho rozsáhlý přírodní krajinářský park. Zbytky barokní zahrady byly zapojeny do nové koncepce.  V současné době probíhají zároveň s rekonstrukcí celého areálu i úpravy parku. Jeho nynější podoba vznikla postupným rozšiřováním a přeměnami klausurní zahrady a sadu uprostřed středověkých hradeb kláštera. Zásadní přestavba parku byla provedena počátkem 20. století. Veřejnosti je přístupný od roku 1946 zásluhou tehdejšího převora Heřmana Josefa Tyla. Vybudováním vodní plochy s procházkovou trasou lemovanou letitými stromy a křížovou cestou zde vznikl park sloužící duševní a fyzické relaxaci.

zahrady Klášter Teplá
zahrady Klášter Teplá

Návštěvní provoz v roce 2016

otevírací doby:

1/1 – 31/1 – zavřeno

1/2 – 30/4   po-so 09,00-15,30**    ne 11,00-15,30**

1/5 – 30/9   po-so 09,00-17,00**      ne 11,00-17,00**

1/10 – 31/12 po-so 09,00-15,30**  ne 11,00-15,30**

24/12  zavřeno

Nedaleko kláštera je možné navštívit i lesní hřbitov.

klášterní hřbitov Teplá
klášterní hřbitov Teplá

text: www.klastertepla.cz

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *