• Menu
  • Menu

Dominikánská republika 3

Higüey – Playa Limon

Ráno je přísný, budík zvoní v 6, teda tak po 2 hodinách spánku, aspoň maminka je čerstvá. My berem za úspěch, že nám není blbě. Balíme a dem na autobus, teda spíš najít autobus. Včera nás bus nechal před místní dominantou, kostelem ”Basilica de Nuestra Señora de la Alta Gracia“, naproti je něco, co vypadá jako autobusák.

na cestě

Hledáme autobus

Willy nám poradil ať jedem na městečko El Seibo a na autobusáku nám radí, že busy na El Seibo jezdí ze zastávky, která je kousek po hlavní a první doprava. Tam fakt nacházíme další autobusy a je nám oznámeno, že náš odjíždí za 5 minut, s bídou stíháme koupit čerstvý pomerančový džus jako snídani. Usínám…na konečný zjištujem, že sme o zastávku přejely, naše další destinace je Mitches. Vracíme se na benzínku, prej tam je zastávka. Žádnou nevidíme, tak se zase ptáme. Prej sme dobře, ale ta bílá dodávka, co zrovna odjíždí prý byla naše guagua (autobus). My smutně koukáme zatímco jedna paní křikne na klučinu opodál, ten pískne na kámoše u silnice a kámoš mává a huláká na dodávku, která fofrem staví. My děkujem, dobíháme a za minutku spokojeně sedíme a pozorujeme ubíhající krajinu. Tentokrát nespíme, cesta vede přes hory, tak obdivujeme zvlněnou krajinu porostlou palmama a banánovníkama. V cíli sme cca za 1,5hodinky a hned se nás všichni ujímají “kam jedeme”.

na cestě

El Cedro

Ukazujeme mapu, protože název ”Playa Limon” tu fakt nikdo nezná. Sme prakticky okamžite naloženi do další guaguy a posláni do vesnice El Cedro, odkud musíme cca 5km po vlastních až k pláži. El Cedro je sice jen asi 25km od Mitches, ale tenhle bus je pekelně pomalej. Zároveň zjištujeme, že jede přímo do Higüey a že jsme to zbytečně objížděli, tak ne každá informace je přesná, hlavně i když my sami nevěděli kam jedem….

Na místních busech je teda nutné ocenit, že vás naloží a vyloží, kde potřebujete. Takže řidič nás nenechává vystoupit ve vesnici, ale veze nás ještě cca 2 km přímo k odbočce na pláž. Cesta nás každou vyšla na 280 RD (=ani ne 6USD). Jediný, co moc nechápem, je poměr vzdálenost/cena/čas, tak usuzujeme, že je jedno kam a jak daleko jedeš, vždycky je to stejně dlouhý a stojí to stejně . Higüey-El Seibo 90 RD, El Seibo-Mitches 120 RD, Mitches- odbočka Playa Limon 70 RD.

Playa Limon

Takže je cca 11, jsme venku z autobusu a zbývají 3 kiláčky po vlastních. Normálně bych to nazvala hezkou 40ti minutovou procházkou, ovšem tentokrát po našem večerním výkonu trochu trpíme. Sluníčko pere, máme sušáka a 3 km vypadají jako 10! Snad po hodině plahočení jsme konečně u odbočky, kde je značeno několik hotelů, ale funguje už jen jeden, Rancho La Cueva.

Rancho La Cueva

Berem krásný, velký pokoj za 50 USD pro všechny. Po rychlém přebalení, bere maminka věci a nedočkavě mastí na pláž. My se Sábou konečně spokojeně usedáme do příjemného stínu místní restaurace a dáváme luxusní obídek a pifko (jak jinak). Konečně si v klidu užíváme výhledy na okolní loučky, kde se mezi palmama pasou koníci a krávy. My pěkně na terásce obklopený bujarou vegetací. Jídlo s pifkem nám výrazně dodalo energie, dodáváme si odvahu a zahajujeme “drsný” cca 5ti minutový pochod na pláž.

Rancho La Cueva

Playa Limon

Tak dlouho nám trvá “dobytí ráje”, ocitáme se na nádherný písčitý pláži lemované palmama, kam až oko dohlédne. Vedle nás šumí moře a vzadu v dáli se ukazují hory porostlé bujarou vegetací. No to mě po….. To sem ještě nikdy neviděla (a už asi dlouho ani neuvidím).  Bohužel počasí zas taková idylka není, fouká a díky tomu sou docela vlny. Do moře se nehrnem a dem na procházku. V jednom místě musíme i přebrodit řeku vlévající se do moře. Furt se nemůžem vynadívat na místní krajinu a fotíme co se dá. Pak válečka na pláži s koupačkou, já se bavím stavěním hamaky mezi palmy a zase koupačka…. Postupně se připozďuje a vítr sílí, nabíráme směr hotel, kde nás vítají místní pejsek a kočky. Ty tady, z nějakého mně neznámého důvodu, mají docela hrubou srst, tak jim všem říkám “drátěnky”. Večeře je lehká,  salát a k němu (nečekaně) pifko.  Ještě chvilku kujem pikle na další den a pak se s náma dává do řeči típek z Německa, co je tu taky ubytovaný, ale únava je neúprosná. Rychlá sprcha a šipka do postele jsou něco úžasnýho.

Playa Limon

cestopis následující

cestopis předcházející

Ifca

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *