Římský akvadukt o třech úrovních se nachází v obci Vers-Pont-du-Gard poblíž Remoulins v regionu Gard na jihu Francie. Byl postaven pravděpodobně v první polovině prvního století, zajistil kontinuitu římského akvaduktu, který nesl vodu z Uzès do Nîmes. Nejnovější výzkum ukazuje, že ukončil svou činnost na počátku šestého století. Ve středověku byly arkády ve druhém patře a struktura akvaduktu použita jako silniční most. Unikátní architektura Pont du Gard přitahovala pozornost turistů od šestnáctého století. Největší vodovod známý z římského světa byl zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO. Rekonstrukce povrchu stavby proběhla v roce 2000.
Akvadukt je součástí více než 50 m dlouhého trativodu, který přenášel vodu z pramene Eure na úpatí Usès do římského města Nemausus, dnešní Nimes. Akvadukt je sám o sobě mistrovským dílem inženýrství, svědkem mimořádného mistrovství dávných stavitelů. Výškový rozdíl mezi bodem počátku a koce je pouhých 12.6 metru. Průměrný sklon tak činí pouhých 24,8cm na jeden kilometr! Mistrovská práce už před tisíci lety. V současmosti stavitelé dálnic nestrefí oba konce o kilometr, v minulosti vypočítali trasu dlouhou padesát kilometrů a razili skrz skály, přes skalní průsmyky i okolo sídel třípatrový akvadukt. Akvadukt Nîmes byl pravděpodobně postaven v prvním století našeho letopočtu, o čemž svědčí keramika. Jeho průměrný průtok vědci odhadli na 40.000 m3 vody za den. Voda tekla za pomoci gravitační síly. Zásoboval lázně, fontány, koupelny a bazény ve městěch na své trati.
Nicméně ve čtvrtém století došlo k zanedbávání údržby a selhávání funkce akvaduktu. Vápenaté usazeniny zabíraly dvě třetiny potrubí. Odhaduje se, že k úplnému kolapsu funkce došlo na počátku šestého století. Následně stavba sloužila jako kamenolom. Lidé z blízkého okolí využívali jeho zdi na stavbu svých obytných domů. Památka zažívala strastiplné časy.
Překrásný monumentální památník starověkému řemeslnému umění se zde tyčí po tisíciletí. Prochází skrz oblázková koryta polovyschlých řek či okolo políček s olivovníky. Razí si cestu horami a jako tepna vedl životodárnou tekutinu pro tisíce lidí. Nyní po kompletní rekonstrukci v roce 2000 se stavba tyčí ve své kráse a dominuje celému širému okolí. V její blízkosti se nacházejí naučné stezky poskytující informace o fungování akvaduktu i o jeho technických parametrech. Infocentrum v těsné návaznosti památky ukrývá i malou výstavu týkající se stavby.
Váš vůz můžete zaparkovat v obci Béduge de Vers-Pont-du-Gard. V ulici Route du Pont du Gard totiž bývá beznadějně plno. Z této obce cesta pěšky k samotnému skvostu trvá pouhých 10 minut. V samotném areálu je možné se i koupat za mírný poplatek. Atmosféra k tomu přímo vybízí. Oblouky svírající koryto řeky se tyčí nad vašimi hlavami a máte možnost obdivovat celou krásu monumentu z vodní hladiny. Chladivá říčka plyne okolo vašich nohou a na ramena dopadají ostré sluneční paprsky.
Při cestě stráží starobylé olivovníky, které svými stříbrnými listy čelí nekompromisnímu slunci. Rostou zde po staletí a kochají se výhledem na akvadukt. Tak jako mnoho turistů přicházejících do této opuštěné končiny.
Přidat komentář