První zázrak se na Svaté Hoře stal roku 1632 a znamenal počátek poutního ruchu. Roku 1647 vstoupil na Příbramsko nový prvek – březničtí jezuité a spolu s nimi svatohorský mariánský kult. Od r. 1653 byla kaple přebudována v honosnou rezidenci. Postupně se stávala nejslavnějším českým poutním místem a významným centrem mariánského kultu v Evropě.
Na výzdobě se podílelo mnoho významných umělců. V letech 1658 – 1707 bazikliku rozšířili do dnešní podoby rozsáhlou přestavbou podle návrhu italského architekta Carla Luraga. Sochařská výzdoba terasy je dílem příbramských sochařů Matěje Huebera a Antonína Kloudy. Pražská brána (1707) od Ondřeje Filipa Quittaneira. Vynikající jsou plastické štukatury Santina Cereghettiho, Antonia Cordattiho a Giovaniho B. Commetty. Po zrušení jezuitského řádu se Svatá Hora stala sídlem probošta (1773 -1861), potom kongregace redemptoristů (1861 – 1950).
Během komunistickéhorežimu spravovali Svatou Horu diecézní kněží (1950 – 1990). Během éry komunismu toto místo žilo v podvědomí lidí jako místo , kam lze utéct před bolševickým ideologickým tlakem. Mnozí propuštění vězni směřovali své první kroky právě na Svatou Horu. Od roku 1990 jsou správci tohoto poutního místa znovu redemptoristé. Roku 1993 se podařilo obnovit Svatohorské schody, které byly už zříceninou.
Bazilika s kaplí Nanebevzetí Panny Marie a dalšími kaplemi se nachází na terase s balustrádou zdobenou sochami. Chloubou baziliky je kromě sošky Panny Marie Svatohorské hlavní oltář, celý ze stříbra. Příliv poutníků poskytoval Příbramským vítaný zdroj zisku a byl podnětem ke vzniku řemeslné výroby – rozárnictví, voskařství, prstýnkářství, betlemářství..
Od roku1995 je Svatá Hora vyhlášená jako národní kulturní památka.
V roce 2005 se na Svaté Hoře slavila významná událost – 100. výročí povýšení na baziliku. Ve dnech 4. -5. června proběhla Národní pouť za hojné účasti věřících a zahraničních hostí.K této příležitosti obdržela bazilika významný dar – nový oltář , ambon a další předměty z dílny ak. Soch. Otomara Olivy.
Příbram : nejstarší písemný doklad o Příbrami pochází z roku 1216. Za dob panování Krala IV. dal arcibiskup Arnošt z Pardubic postavit uprostřed panství na místě dřevěné tvrze kamenný hrádek. Ten se stal jádrem dnešního zámečku – Ernestina. Mimo gotického kostela sv. Jakuba zde nechal Arnošt z Pardubic postavit kostel sv. Jana. S jeho jménem je spjata pověst o vzniku dřevěné sošky Panny Marie a svatohorské kaple.
Přidat komentář