Vortová

Vostatky ve Vortové

Masopustní průvod maškar – lidově zvaný „vostatky“obci Vortová se dodnes zachovává stará lidová tradice obcházení masopustního průvodu maškar, lidově se tomuto zvyku u nás říká „vostatky“.

Do obce Vortová jsme dorazili, když už veselí bylo v plném proudu. Už od parkoviště /na začátku vesnice/ byla slyšet hudba a tak i neznalí místních poměrů jsme brzy průvod objevili.

Před domy stáli místní i návštěvníci nejenom z blízkého okolí. Slyšet byla i angličtina.Všichni chtěli trochu té radosti vidět na vlastní oči. Krásné masky, smích a živá hudba se táhla celou obcí. Voňavé koblížky, občerstvení, nějaká ta sklenka něčeho tvrdšího i třeba jenom voda pro aktéry a účastníky. Průvod procházel vsí a postupně zastavoval u jednotlivých domů. Chlapi v maskách dávali jasně najevo, že dnes jsou tady páni oni a všude rozdávali radost, sem tam práskli bičem. Zpívali, tancovali, byl slyšet pískot píšťalky, živá hudba. Tancovalo se, klábosilo. Jedno bylo pro všechny společné, na tvářích a celém obličeji jsme měli černé šmouhy, kdo utíkal a zdráhal se, ten byl o to víc černý. Snad i nám ta černá šmouha přinese v tomto roce štěstí a zdraví.

Historie masopustních průvodů na Hlinecku

Vostatky se konaly vždy poslední den před začátkem půstu, tj. v úterý před popeleční středou. V posledních letech se vlivem zaměstnanosti lidí přesunuly na dny pracovního volna, tedy na předcházející sobotu. Kromě této změny a snad používaných materiálů na výzdobu masek se maškara u nás zachovala v podobě ze začátku minulého století. Do masek se strojí pouze muži, a to i do masky zvané „žena“.

Černé a červené maškary

Celá maškara se dělí na maškaru „červenou“ a „černou“. Červenou maškaru tvoří dva červení a dva modří „turci“, „laufr“také nazývaný „strakatý“, „žena “ a „kobyly“.Každá maska má na vostatky určitou roli a také své místo v řazení průvodu.

Kobyla

Kobyla vždy průvod vede a ras ji zezadu popohání, za nimi jdou strakatý se ženou a turci, poté následují kominíci, slamění a židi, všichni doprovázeni říznou dechovkou.
Po provedení obřadu žádosti o povolení u starosty obce se průvod maškar vydá na obchůzku všech stavení ve vesnici. U každého domu požádá strakatý se ženou pána nebo paní domu o dovolení pro maškaru tento dům navštívit a zároveň se optají kolik a jaké písničky chtějí domácí zahrát. Muzika hraje, turci tančí a ostatní maškara si rozebere obyvatele domu a ostatní přihlížející a dají se „do práce“.

Kominíci

Kominíci si hledí vymetání kamen a komínů hospodyňkám, ale především mají za úkol každého, kdo se jen připlete, máznout pro štěstí na tvář mazadlem připraveným z vymetených sazí. V tomto zkrášlování přihlížejících jim pomáhají ještě kobylky a slamění.

Rasové

Rasové nabízejí kobylku hospodáři „do tahu“ i „do chovu“ a ptají se po zdravotním stavu všech hospodářských zvířat, ale dnes , kdy je hospodářských zvířat již málo, často dojde na zdravotní prohlídky samotných obyvatel domu.

Slaměný

Slaměný má na vostatky ještě daleko důležitější poslání; podle mytologie plodnosti si každá hospodyně utrhla ze slaměného stýblo slámy pro dobré vyvedení hus, a jí samotné přispělo k utužení zdraví a plodnosti pořádné vyválení se se slaměným, nejlépe v závěji sněhu.

Židé

Židé, ti mají za úkol obchodovat, nabízejí rozličné služby jako stříhání, holení, a potom také mají na prodej různé potřebné i nepotřebné zboží. Za tuto všechnu „práci“ je celá maškara od hospodáře obdarována malou finanční částkou ale hlavně pohoštěním skládajícím se především z tradičních koblih a sklenky alkoholu.

občerstvení na masopustním průvodu ve Vortové

Poražení kobyly
A takto obejde maškara za zvuku muziky a všeobecného veselí celou obec. Navečer se celá maškara sejde v hospodě k provedení obřadu porážení kobyly. Ras přečte nad kobylou rozsudek za domnělé i skutečné hříchy, kobylu odsoudí a zároveň sdělí přítomným, jak bude naloženo s jejími údy a částmi jajího trupu. Po poražení kobyly celá maškara sejme čepice a utvoří kolem kobyly kruh, muzika hraje pohřební píseň.
Po chvíli zahraje muzika opět z vesela “ Kobylka malá…..“, kobyla je vzkříšena sklenkou alkoholu a tím končí masopustní obchůzka.
Večer se sejdou téměř všichni obyvatelé obce, i mnoho přespolních, na maškarním plese za doprovodu řízné dechovky. A opět se traduje, že kdo bude na vostatky u muziky vysoko vyskakovat, tomu vyroste největší voves a bude mít velkou úrodu. Dříve, když se vostatky odehrávaly v úterý, musela muzika skončit přesně o půlnoci, protože popeleční středa byl již začátek půstu. Dnes se pravidelně vostatkové veselí beztrestně protáhne.

Úspěch maškar z Vortové

Od roku 1997 učinkuje každoročně vortovská maškara na Veselém Kopci a v dalších místech v kraji a to například na Veselém Kopci, v Pardubicích na Prštýnských slavnostech apod.

UNESCO

Po několik generací obyvatelé na Hlinecku udržují obyčej, při němž ožívají tradiční masky a rituály. Pro svoji jedinečnost byly v roce 2010 Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku zapsány na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Obchůzek se můžete zúčastnit například v obcích Studnice, Vortová, Hlinsko – Blatno, Hamry, na Veselém Kopci nebo v hlineckém Betlémě.