Rujána

Rujána, německy Rügen, latinsky Rugia

Rujána se nachází  na pobřeží Meklenburska – Předních Pomořan. Rujána byla v plánu od začátku naší prázdninové  cesty po Baltu. Bylo to tedy hlavně mé přání a já se na Rujánu po těch 30 letech opravdu moc těšila. Snad trochu vzpomínek neuškodí.

Zpátky do minulosti…

Píše se rok 1985, naše první auto je také na tu dobu stylové, trabant a my míříme do NDR. Auto jsme zaparkovali někde před přejezdem na Rujánu, ve městě Stralsund. A na ostrov jsme dostopovali. První problém na Rujáně nastal, když jsem nechala v autě své jediné boty! V některém z městeček jsme vlítli do obuvi, kde právě zavírali. Německy neumíme, ale můj žalostný výstup, že mi někdo ukradl boty, byl tak výmluvný, že se nade mnou slitovali a do obchodu nás pustili!

Na Rujáně pod širákem

Ubytování jsme žádné zařízené neměli, v batohu jsme měli spacáky, stan i lihový vařič. Kempovat na volno bylo zakázané! Co kdybychom náhodou přeplavali a utekli do blízkého Švédska? Přesto jsme to riskli a tři dny, aniž jsme potkali živáčka, obešli křídovcové pobřeží a spali na břehu moře. Stan jsme nepoužili, spali jsme vždy pod širákem. Já, pokaždé usínala se strachem, aby nás němečtí policisté, či vojáci, nechytili. Jinak celá cesta byla velmi dobrodružná, nechyběli opečené slávky na plechu ani romantické posezení se šampaňským /měli jsme ho v batohu/ při západu slunce. Nejhorším zážitkem pro mě, bylo slimákové probuzení. Ve čtyři hodiny ráno jsem si sáhla na hlavu a má dlouhá kštice byla plná nechutných slimáků. Sundat nešli, moc nepomohl ani šampon a lázeň v ledovém Baltu.  Zážitků bylo hodně, ale ta paměť! Cesta byla skvělá a na Rujánu rádi vzpomínáme.

Rujána

Největší ostrov Německa, Rujána,  se skládá asi ze 30 poloostrovů a ostrůvků. V minulosti oblíbené rekreační místo nacistů a později soudruhů z NDR. Důvod je dost jasný. Bílé pláže, skvělé přímořské klima, divoké  baltské moře. I dnes zde najdete nádherné křídové útesy Kreidefelsen, poklidné lázeňské městečko Binz, úchvatnou přírodu národního parku, ptačí rezervaci a mnoho dalšího pro skvělou dovolenou u moře. Změnilo se toho hodně. Už příjezd v dlouhé koloně aut přes nový most, dlouhý 4 100 metrů. Z mostu je pěkný výhled na přístav. Velké množství aut i turistů, velké  nové kempy, hotely i penziony. Jsou prázdniny a Rujána je zalidněná a místa v kempech praskají ve švech. Jsou zde nové supermarkety, na mnoha místech jsou kolotoče i cirkus. Rujána je připravená pro cyklisty, bruslaře i motorkáře. Cyklostezky, na skoro rovinaté Rujáně,  najdete všude. Nejenom němečtí turisté se sem hrnou ve velkém. Rujána je zase po letech hitem! Je nutné ještě dodat, že Rujána není levná.

Prora Solitaire

Obrovský, přes 4 km dlouhý bývalý hotelový komplex, který dal postavit Hitler, je nyní postupně modernizován a přestavován na luxusní hotel s apartmány a lázněmi pod názvem Prora Solitaire. Od roku 1992 je bizarní stavba chráněnou památkou.

Baltské moře 

U Baltu jsme v minulosti byli několikrát. Teplotu Baltského moře jsme měli možnost vyzkoušet jak na německé, tak polské straně. Voda je spíše chladnější, ale s věkem mi připadá ještě ledovější, přesto báječná a osvěžující. Jsou pláže, kde si můžete pronajmout tradiční plážový koš, který vás schová před všudy přítomným větrem a kde si můžete pohodlně natáhnout na výsuvné podnožky své nohy i uschovat své věci. Na mnoha plážích jsme viděli trend dnešní doby, barevné lehké přenosné stany  i paravány proti větru. Nejenom na Rujáně, ale po celém Německu potkáte u vody nudisty.

Rybí hamburgery i fungující parkoviště

Pochutnali jsme si na některých baltských specialitách, nejvíce nám chutnali jakési rybí hamburgery – ryba v žemli, pili jsme i německé točené pivo. Měli jsme sebou velké auto se spaním a tak jsme zaparkovali na jednom z parkovišť blízko moře, kde je možné stát i v noci. Stálo nás to 6 EUR, vedle byla restaurace. Brzy zavírali, po celém dnu toho měli asi nad hlavu, ale pivo natočili bez řečí a s úsměvem. Na parkovišti byly celkem 2 auta a tak jsme u stolečku popili trochu červeného s turisty z Francie. Parkoviště jsou převážně placená. Na všech parkovištích jsou většinou mobilní toalety, tady byl i blízký lesík. Ještě než jsme ulehli přijel chlapík /ochranář ?/ a museli jsme ukázat, že jsme zaplatili parkovné.

Národní park Jasmund

Zaparkovali jsme ve vesnici Hagen a při ranním úsvitu došli až k branám parku. Bylo ještě zavřeno, ale na vyhlídku nad útesy jsme se dostali. Křídové útesy jsme v minulosti prošli celé. Dnes patří do NP Jasmund. Nejmenší  národní park v Německu byl založen v roce 1990 ještě před sjednocením Německa. Bukový les v NP byl 25. června 2011 napsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vzhledem ke zvláštním geologickým charakteristikám národního parku Jasmund, je domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Výlet lesem byl zážitkem. V pohádkovém lese jsme sice trochu zabloudili, ale odměnou bylo i setkání se srnkami. Cestou zpět už návštěvníků přibylo a romantika se trochu ztrácela. Park se nachází na severu, nedaleko města Sassnitz. /informace: Königsstuhl National Park Centre/.

Křídové útesy, Königsstuhl

Dole pod námi, přes zástěnu listnatých stromů, je trochu hůře vidět bílé útesy. Nejznámějsí je Königsstuhl /“králova židle“ /, vysoký 118 metrů. Nikde ani živáčka a tak ještě scházíme z Königstuhlu po strmých schodech dolů na pobřeží. Nezdá se to, ale nějaký ten kilometr to až k zákazu je. Bílé útesy se ukazují ve své plné kráse. Nad námi se začínají strmé srázy trochu bortit a vypadá to tu dost nebezpečně. Ještě foto a chceme se vrátit. Nádherná procházka málem skončí tragicky. Honza uklouzne i s fotoaparáty mezi obrovské kameny. Krve by se ve mně v tu chvíli nedořezal, je po operaci kolene /po úrazu u moře na Srí Lance/ a po další loňské operaci dvojité fraktury kotníku, který si na 2x zlomil v Zubrnicích. Hlavou mi bleskne, není tu signál a já Honzu neunesu! Opatrně vysoukám zapadlou nohu z pod kamenů. Jde to špatně, ale jde. Honza nemá odvahu se na nohu postavit. Sedíme a zíráme na sebe, nejméně deset minut trvá, než začneme jednat. Jupíí, může se postavit, kulhá a vyjít strmé schody je nadlidský úkol. Nakonec vše dobře dopadlo a noha, trochu pošramocená, je ok!

Doprava na Rujánu

Na Rujánu se dostanete nejenom autem, na kole a pěšky, ale také je sem dobré vlakové spojení. Z Prahy se na Rujánu nejpohodlněji a nejrychleji dostanete vlakem (cesta trvá necelých 10 hodin). Z Prahy lze cestovat vlaky EC 178 a EC 176, na které navazují 2 přímé spoje do letoviska Ostseebad Binz. Na Rujanu jezdí také několik nočních vlaků a spoje z Hamburku. V letní sezoně jsou všechny vlaky přeplněné turisty cestujícími k Baltskému moři, rezervace místa k sezení je zde nutností. Mezi městy Sassnitz a  Trelleborg ve Švédsku funguje trajektové spojení.

 Dva dny na prázdninové a turisty přeplněné Rujáně stačily! Možná se sem vrátíme, ale určitě ne v sezóně!