Souostroví Kapverdy

Ostrov Boa Vista

Souostroví Kapverdy se skládá z 10 ostrovů a 5 menších ostrůvků na celkové ploše 4035,5 km². Kapverdy byly neobydlené až do doby první portugalské kolonizace v patnáctém století. Od roku 1975 jsou Kapverdy nezávislou parlamentní republikou, hlavní město Praia. Úředním jazykem je portugalština, většina obyvatel se dorozumívá kreolštinou.

Období komárů

Někteří na ostrově Boa Vista už ovšem vládnou i obstojnou češtinou, což jsme měli možnost po necelých sedmi hodinách letu a krátkém přejezdu autobusem do hotelu, zjistit. Týden, původně zamýšlený jako “válecí” se změnil ve sportovně poznávací. První poznání hned na letišti bylo nemilé, po zářijovém období dešťů přichází období komárů. Tak se říjen stává měsícem sportovním, rychlost, kterou musí turista vyvinout, aby se v co nejkratší době přesunul od oceánu, kde fouká vítr, do hotelu, je nevídaná. Repelenty mizí z hotelového obchůdku stejně svižně, areálem prochází čety s chemickými postřiky. Fenistil, podvečerní zahalení v ručníku a určitý stupeň otrlosti… a jde to. Odměna stojí za to.

Pláže, písečné duny  a vlny z Atlantiku

Pětikilometrové pláže přecházející v písečné duny hned u hotelu. Čisté! Z druhé strany obrovské vlny Atlantiku, které sice nedovolují plavání, ale pro ty zdatnější a surfaře skýtají velikou zábavu. Červená vlajka celý týden, myslím, že ani jinou plavčík nemá. Komáři zde nemají šanci. Dají se půjčit speciální trekingová kola, prkno, nebo prostě jen bosky vyběhnout v lehkém oparu směrem k útesům. Cestou narazíte na starého Francouze s cigárem, který tahá z vody žraloka (a zase opatrně vrací), krabíky a nejrychlejší ptáky na světě, kteří číhají, co dobrého jim další obrovská vlna přinese… Pro mě program na sedm dní, který se neomrzí, stejně se ale vydáváme do přístavu Sal Rei, hlavního města ostrova.

Hlavní město Sal Rei 

Leží na jeho severozápadě, dle průvodkyně má v současnosti kolem 6 tisíc obyvatel, přesně se těžko dá odhadnout, díky velké migraci lidí za prací, převážně ze Senegalu. Cestu s průvodcem doporučuji, dozvěděli jsme se hodně zajímavého z historie ostrova, města a kapverďanů vůbec, včetně informace, co je nejčastější příčinou dopravních nehod na Boa Vistě.

Srážka s oslem 

Ano, srážka s oslem, stejně jako v Čechách. Půjčování auta se na ostrově nedoporučuje, chybí značení, pokrytí signálem, ale na velké části ostrova i silnice samotné. Stávající jsou sjízdné s dobrým terénním vozem, čtyřkolkou, i tak půjčují s doprovodem. Sal Rei i přes investice v poslední době připomíná velké smetiště na předměstí, v centru pak náměstí s kostelem Santa Isabel a přístav s rybí tržnicí a spoustou převážně milých prodávajících, kteří samozřejmě chtějí své zboží prodat, ale rozhodně nejsou otravní jako reklamy v TV. I sem čeština rychle proniká.

Přístav Avenida dos Pescadores

Podél oceánu, na Avenida dos Pescadores je staré přístavní molo a loděnice, přímo naproti malý ostrov Ilhéu de Sal Rei na otevřeném moři. V tomto přístavu je vidět vraků a polovraků spousta, proto nás další nabízený výlet za potopeným Cabo Santa Maria nezlákal.

Carretta carretta na Boa Vista

Raději jsme jeli zachraňovat želvičky na odlehlou stranu ostrova, spolu s dobrovolníky a místními biology. Noční výlet na korbě jeepu na pláž v jihovýchodní části ostrova, zatím ušetřené od turistického boomu. Díky tomu jde o třetí největší reservaci na světě, kam se vrací caretta caretta a jiné velké druhy těchto ohrožených krasavic. Nakladou vajíčka a děj se vůle… dobrovolníků. Ti vajíčka přenášejí, dnem i nocí hlídají, dokonce barevností písku na povrchu upravují teplotu hnízd a tím určují pohlaví a zdatnost budoucích jedinců. Bylo nádherné pozorovat pod nekonečnou hvězdnou oblohou, jak se tyto malé, prehistorické potvůrky hrabou ven. Vážíme, měříme “šuplerou” a provádíme fittest. Pokládáme každou karetku na záda a stopkami měříme, za jak dlouho se jí podaří převalit zpět. Vše zapsat, šup do kyblíku a směr oceán. Kousek musí urazit samy, imprintovat, zažít a zase se vrátit. A nepotkat kraba, žraloka a nevyrazit místo za svitem měsíce za světlem hotelů… Krásný to bylo, 56 kousků mazalo do vln.

Aristides Pereira International Airport

Cesta domů pro nás také nebyla jednoduchá, tři hodiny čekání na letišti (BVC) na náhradní stroj, původní měl technické potíže v Praze, zastávka na ostrově Sal, kde přistupují další cestující. Nakonec po devíti hodinách letu na LVH.  A listopad v Čechách. No, zase tu nemáme komáry.