Rybí tuk na Severním polárním kruhu
Budíček, slyším proudy vody na okně kajuty. Asi nějaká průtrž? Ne, to jenom jeden z členů posádky pouští proudy vody z hadice na naše okénko. Je kolem páté hodiny ráno, venku svítí slunce a kolem zase čarokrásné moře, bílé i tmavé hory. Zastavujeme v Bodø.
Bodø
Město leží za polárním kruhem, na poloostrově vybíhajícím do Norského moře a je jedním z největrnějších měst v Norsku. Status města byl Bodø udělen v roce 1816. Město bylo zničeno během náletu Luftwaffe v květnu 1940. Po válce bylo město přestavěno, ukončení v roce 1959 dostavbou nové radnice. Bodø upoutalo pozornost mezinárodního dění v květnu 1960, kdy byl sestřelen americký výzvědný letoun U-2 Starý obchodní přístav Kjerringoy, který se nachází asi 30 kilometrů severně od Bodo patří k nejdůležitějším kulturním památkám.
Ørnes
Další zastávka je v Ørnes. Malá vesnička s přístavem na trajektové trase Hurtigruten mezi Nesnou a Bodø. Zastavujeme jen na krátkou dobu a pokračujeme dál. Sedíme na přídi a kocháme se. Taky už se moc těšíme na snídani.
Severní polární kruh
Po opravdu luxusní snídani, jdeme do kajuty. Ajka jde ještě na přednášku o fjordech, já se zachumlám do postele a usínám. Kolem 11. hodiny překračujeme Polární kruh.
Polární kruh
Polární kruh je pomyslná čára na zemi, ohraničující polární oblasti. Existují dva polární kruhy: severní a jižní. Severní polární kruh se nachází na přibližně 66°33′ severní šířky a vede územím Norska, Švédska, Finska, Ruska, USA (Aljaška), Kanady, Dánska (Grónsko) a Islandu. Jižní polární kruh se nachází na přibližně 66°33′ jižní šířky a protíná Antarktidu.
Polární den a polární noc.
Polární kruhy označují hranici, kde za letního slunovratu Slunce nezapadne za obzor a za zimního slunovratu nevyjde nad obzor. Sklon zemské osy se v průběhu času mění, proto se mění i poloha polárních kruhů. V současnosti se severní polární kruh posouvá asi o 14,4 mm za rok směrem k pólům Za severním polárním kruhem žije zhruba 1 000 000 obyvatel (z toho nejvíce , asi polovina na poloostrově Kola). Nejseverněji položeným městem za polárním kruhem je Longyearbyen na Špicberkách.
Na palubě oslavujeme, každý dostane lžíci rybího tuku a pak jako dárek stříbrnou lžičku se souřadnicemi polárního kruhu. Kupujeme si sklenku “šampaňského” Havets Bobler, šumivého nápoje zrajícího na moři, vytvořeného exkluzivně pro servírování na lodích Hurtigruten.. vyrábí se podle speciální receptury. Proces zrání vína pod vodou byl objeven náhodou. V roce 2010 byl v Baltském moři ve 170 let starém vraku nalezen potopený poklad čítající 168 lahví šampaňského, včetně lahve Veuve Clicquot.
Havets Bobler
Od té doby se vinaři po celém světě inspirují k tomu, aby svá vína zrála v mořích a jezerech. Havets Bobler je prvním vínem, které zraje v Norském moři. Po pečlivém plánování je několik tisíc lahví Havets Bobler ponořeno do arktických vod v severním Norsku. Poloha v Arktidě, obvykle někde mezi 66 a 77° severní šířky, se každý rok mění a v Hurtigrutenu je přísně střeženým tajemstvím. Po dobu osmi měsíců až dvou let leží lahve Havets Bobler hluboko v Norském moři, více než 30 metrů pod hladinou moře. Mořské dno v severním Norsku je přirozeně chladné s průměrnými teplotami pouhých 5 °C. Přidejte k tomu stálou tmu mořského dna a neustálý jemný pohyb vln a máte perfektní recept na proces zrání vína. Podvodní prostředí může dokonce zlepšit strukturu vína a vytvořit hladší, měkčí bublinky a kulatější třísloviny.
Přidat komentář