• Menu
  • Menu

Lužické hory se psem 3 – Oybin

Domů » Cestování se psem » Lužické hory se psem 3 – Oybin

Hrad Oybin s Doctorem

Brzy ráno  (i když dnes sloni dupali v penzionu o hodinu později) jdeme s Doctorem do lesa .Vydáváme se lesní cestou, která vede na hranice s Německem, do Jonsdorfu. V půlce se vracíme, nebe se zakabonilo a chytit tady bouřku nechceme.

Po snídani  vyrážíme autem na hrad Oybin. Od penzionu Na Hřebenovce v Krompachu je to krásných 17 minut. Zaparkujeme na jednom z velkých parkovišť. Parkovné na 4 hodiny je 3 EUR /na celý den 5 EUR/.

Oybin

Oybin

Procházíme malebným městečkem Oybin, nad kterým se tyčí  mohutná pískovcová stolová hora (514m)  s ruinami stejnojmenného hradu a klášterem Celestinů /r.1369/. Celé okolí městečka je obklopeno nádhernou přírodou.

Oybin

 

Bergkirche, Kurort Oybin/Ojvín

Jdeme po schodech kolem luterského kostela, postaveného v letech 1709–32.

Luterský kostel Oybin

Na hradě Oybin  se psem

K hradu už je to jen pár minut. Právě hrad otevřeli a my jsme tady s Doctorem první. Vstupenka do komplexu /pro dospělého/ stojí 9 EUR, pes zadarmo. Paní pokladní byla moc milá a Doctorovi šla otevřít sólo, aby nemusel přes turnikety (cestou zpět je podlezl, šikula). Kousek za pokladnami je na cestě i miska s vodou.

Klášterní hřbitov

Prošli jsme hradem, poseděli chvíli na klášterním hřbitově, s úžasným výhledem.

Katedrála

S velkou pokorou jsme  prošli monumentální katedrálu.9b

Oybin

Vyhlídková věž

Vydrápali jsme  se na vyhlídkovou věž, která je 25 metrů vysoká a vede na ni 123 schodů. Poslední 3 metry  skončily schody a na vyhlídku se šlo po žebříkových /pro psa opravdu dost neschůdných/. Nikdo tady nebyl,  tak jsem dala povel, čekej! Na vyhlídku jsem šla sama  na nějakých pár minut. Vracím se a Doctor nikde, jasně, že na mě nečekal  a mě málem trefilo, točité schody jsem úprkem seběhla, byl dole pod věží a čekal.

Oybin – Doctor čekal- nečekal

Monumentální  kamenný skvost – Oybin, celý  hradní komplex s gotickými a románskými prvky, jeho kouzelná a mystická atmosféra, výhledy – předčilo  VŠE!

Na hrad se začali trousit turisté a téměř všichni mluvili naší řečí. Pejskařů taky přibylo.

Oybin

Dolů jsme šli už za deště a tak se rozloučili s Lužickými horami. Vrátíme se,  je tu fakt moc krásně!

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *