Se psem z Trelleborgu do Rostocku a pak dál
Výlet končí a my se teď každá vydáme na druhou stranu světa, Ajka do svého norského Snowhotelu v Kirkenes a já s Doctorem domů do Prahy. Užily jsme si těch deset dní v Dánsku a ve Švédku náramně, i počasí nám přálo. Pro mě nastává teď ta nejtěžší cesta a to jet sama se psem zpět domů. Trajekt máme naštěstí natrénovaný a tak trochu tuším, co mě čeká.
Trajektem s Dactorem
Tentokrát, i když plujeme přes den, máme s Doctorem kajutu, to byl nápad Ajky /Ajko, díky). Kajutu musíte mít dopředu zarezervovanou a nahlásit, že budete mít psa. Na každém trajektu je omezený počet kajut pro mazlíčky. Samozřejmostí je, že máte pro psa doklady a čip. Domácí mazlíčci nesmí do restaurací, barů a obchodů. Na palubě je možné zůstat ve vyhrazených prostorách.

Treeloborg
Ráno vstáváme velmi brzy a vydáváme se z Ystadu do nejjižnějšího přístavu ve Švédsku, do Trelloborgu. Jsme v pomyslné bráně mezi Skandinávií a střední Evropou. Trochu tady tápeme a úplně nevíme, kam máme autem jet, aby jsme se dostaly do kanceláře Stena Line. Nakonec se zadaří. Přístav je také přístupný pěšky z centra Trelleborgu, případně autobusem nebo vlakem. V hale čeká asi 5 cestujících, kteří jedou také bez auta. Čekáme docela dlouho, pak přijíždí autobus a veze nás na trajekt. Trochu mi ukápne slzička. Tak, Ájo měj se a za pár měsíců se sejdeme doma! Máme Tě moc rádi!

Autobus nás doveze až do podpalubí, odkud vyjdeme schodištěm k recepci. Tady se přihlásíme stejně jako v hotelu a jdeme se podívat do našeho pokojíčku. Je to tady dost podobné jako na Hurtigruten, kterou jsme pluly s Ajkou v Norsku.

Máme 2 postele, pěknou koupelnu a záchod. Více není potřeba. Zalezu si pod peřinu a 2 hodiny s Doctorem dospáváme. Jdu se pak porozhlédnout po lodi, Doctora nechávám v kajutě. Je tu restaurace, bar, obchůdek. Ve 12 hodin jdu na oběd /ten mám dopředu zaplacený společně s lístkem/. Je to docela sranda, je nás tady více a vlastně nikdo nám není schopný říci, co vlastně v ceně je. Nakonec je to jedno jídlo, bez pití bez všeho. Dám si řízek s bramborami a to je moc dobrý. Pak jdu pro Doctora a jdeme se podívat na vrchní palubu a udělat malou procházku.. Tady je i „záchod“ pro psy. Doctorovi se to teda moc nelíbí a naštěstí vydrží celou cestu!

trajekt
Rostock
Za 6 hodin a pár minut už vidíme Rostock. Jsme v přístavu. My, pěšáci, by jsme měli odjet zase busem. Jsem s Doctorem ve spodní palubě, kde jsou kamióny. Je to deprimující, protože netušíme kam máme jít. Jdu za chlapama, co tu řídí dopravu a výjezd z trajektu. Jsou moc hodní, posadí mě na schody a slibují, že až bude náš čas tak nám řeknou. A tak se i stane. Ukazují kam máme jít na autobus.

Bus teda nikde není, přicházejí i další 4 pěšáci z rána a ptají se, kde je zastávka. Netuším. V každém případě, ale dostaneme vynadáno, že nemáme, co dělat na ulici.
Z přístavu na nádraží
Konečně přijíždí bus a my nasedáme. Bus by nás měl odvést na terminál. PO cestě mi radí nějací Němci, že mám vystoupit na příští zastávce / z přístavu na terminál, je to opravdu daleko/. Vystupuji společně se čtyřmi pěšáky z Turecka /asi/. Stojí tu policajti a hned chtějí pasy. Po mě teda ne, říkám, že se potřebuji dostat na vlakové nádraží. Cože? No, to je dost složitý a taky dost daleko. Vysvětlují, ale já jim stejně moc nerozumím. Posadí mě na bus a že prý mám pak někde přestoupit na tramvaj.

Vlezu do busu a chci si koupit jízdenku, řidič mě odkáže na automat. Plápolám na tyči a snažím se naťukat něco v přístroji. Podaří se i to asi na popáte, to už mám vykloubenou ruku, jak držím Doctora . Podařilo se i koupi celodenní za 3 EUR. UF. K tomu všemu mám na drátě Terezku, která žije v Německu. Sleduje mojí cestu a říká přesně, kde mám přestoupit. I to se podaří a já nastupuji do tramvaje, která mě doveze téměř k nádraží. Od rekonstrukce na počátku 21. století má stanice hlavní vstupní budovu na severní straně železničních tratí a menší vstupní budovu na jižní straně. Nástupiště s jedenácti nástupišti jsou přístupná podzemním podlažím mezi oběma vstupními budovami. Tramvajová zastávka Rostock se dvěma nástupišti se nachází na druhém podzemním podlaží.

Rostock Hauptbahnhof /Rostock Central Station/
Dalším oříškem je, kam dát zavazadlo, máme několik hodin na přestup, a tak se mi nechce tahat s těžkým batohem. I to se nám nakonec podaří, v boxu je poslední místo, jinak jsou schránky plné. S Doctorem jdeme pak na procházku. Vlakové nádraží se nachází se jižně od centra města. Okolí nádraží není zrovna přírodní rezervací na vycházky, ale po dlouhé plavbě to stačí.

Vracíme se na nádraží, kde zevlujeme, chvíli v kavárně, a pak jdeme najít naše nástupiště, směr Drážďany. Jsme tady ve velkém předstihu. Když se přibližuje čas dojezdu, je trochu divné, že nikde nikdo. Na cedulíchch zmizely Drážďany. Úprkem se dostáváme do hlavní haly a nástupiště 9 změnily na nástupiště 3. Uf, máme pár minut, vlak přijíždí.
Z Rostocku do Drážďan vlakem
Máme zarezervovanou místenku. Pes u německých drah je docela drahé zboží. Cena za psa je možná vyšší než cena za moji jízdenku. Vybrali jsme si přímý spoj. Za psa je nutné zakoupit odpovídající jízdenku, která se platí podle vzdálenosti, jako pro osobu. Doklady pro psa a čip jsou samozřejmostí. Máme sedění se stolečkem, naštěstí vlak je poloprázdný a tak milí spolucestující se posunou o kus dále a my máme s Doctorem místa jen pro sebe. Pes musí mít ve vlaku náhubek a být na krátkém vodítku, po celou dobu cesty.

Mám dost a tak, když stevard nabídne pivo, bez rozmyslu si nechám přinést. To si zasloužím!

Vzdálenost vlakem je cca 355 km a jízda trvá kolem 5. hodin. My jsme jeli hodin více, vlak nabral cestou zpoždění asi 40 minut. Kolem 23 hodiny jsme v Drážďanech. Tady už na nás čeká Sárka s autem. V Praze jsme za 2 hodiny. Náročná byla cesta ze Švédska do Prahy , trvala nám 18 hodin, ale s Doctůrkem jsme to zvládli.





























Přidat komentář