Parco Naturale Molentargius Saline
Míša má dnes narozeniny, vstávám brzy a jdu se projít před východem slunce po našem San Vito. Městečko je opuštěné a první paprsky slunce dodávají malebným uličkám krásnou atmosféru.

V jednom z parčíků natrhám kytičku pro Míšu. Jsem tak okouzlená a zasněná, že se v těch uličkách ztratím. Jsem u kostela, který září zlatou barvou. Vůbec jsem nezaregistrovala, že jsem opět na stejné místě. Bože, ta moje orientace!

Jsem konečně doma a tak si dáme dobrou snídani a pak už vyrážíme do Cagliari.
Parco Naturale Molentargius Saline
Jako hlavní cíl, v hlavním a největším městě na Sardinii – Cagliari, jsme zvolily přírodní park s přilehlými písečnými plážemi. Park se nachází kousek od Cagliary. Podaří se nám zaparkovat na jednom z parkovišť mezi soliskami a plážemi. Jsme poblíž restaurace Marlin. Pozorujeme ptáky na vodní hladině, které jsou teď blízko hlavní silnice. Vydáme se pěšky asi 1 km do kanceláře parku.

V kanceláři je dost lidí a tak trochu chaos. Moc se nám nelíbí jak si nás pracovníci přehazují, vstupné po solných jezerech turistickým elektro-minibusem s průvodcem stojí 25 EUR/osoba. Čas výletu je něco přes 1,5 hodiny. Nejsme ani zaregistrovaní a čekat další hodinu se nám nechce. Nakonec jdeme k jezerům pěšky. Máme štěstí u silnice je na jezeře několik plameňáků.
Oblast, která byla již v roce 1977 zahrnuta do Ramsarské úmluvy o mokřadech mezinárodního významu, se v roce 1999 stala regionálním parkem na ochranu a zlepšení jednoho z hlavních míst odpočinku a hnízdění vodních ptáků v Evropě.
Trochu překvapující je pro nás, že park je vlastně mezi zástavbou a tak to trochu ruší romantiku místa. Vlastně jsme nakonec rády, že jsme nejely busem, vidět ptáky od silnice bylo vlastně velmi vzrušující.

Od roku 1850 do současnosti bylo v oblasti Molentargius zaznamenáno na 230 druhů ptáků patřících do 53 čeledí. Je vedro, ptáci se už schovali a tak je nejvyšší část zvednou křídla.

Centrum Cagliari
Přemýšlíme, jak se dostat do historického centra města. Jezdí tu autobusy. Značené jsou 3 okruhy SQ, P2, PQ. Do města by měl jet za chvíli podle řádu bus-okruh P2. Několik autobusů tady zastavilo, ale náš nikoliv. Když už jsme usmažené na sluníčku, volíme nakonec UBER /30EUR/. Jak záhy zjišťujeme, do centra je to pěkná dálka.
Cagliari bylo obydlené od 2. tisíciletí př. n. l. Zabírá výhodnou polohu mezi mořem a úrodnou planinou a je obklopeno dvěma močály (které zajišťovaly ochranu před nepřáteli z vnitrozemí) a je v blízkosti vysokého a zalesněného pohoří (kde se obyvatelstvo mohlo schovat v případě nutnosti).

Santa Maria Assunta e Santa Cecilia
Vystupujeme u nejvýznamnější a majestátní katedrály Santa Maria Assunta e Santa Cecilia, původně vystavěná ve 13. století. Celý komplex se tyčí nad čtvrtí Castello. Je to opravdu ohromující dílo, z vrchu je úžasný výhled na město, v dálce i přístav s horizontem mořské hladiny. Pokračujeme dále, úzkými uličkami, přes malá náměstíčka, kolem restaurací a barů. Lidí, tady korzuje celkem dost.

V jedné restauraci pod stromy posedíme a dáváme si oběd. Lasagně vypadají dost dramaticky /vlastně jsou to cucky těsta v nějaké hmotě, zřejmě nějaká sardinská specialita/. Dáme si studené pivo, na tom se nedá nic zkazit. Na obědě je nakonec asi nejlepší ten stín.

Pokračujeme dále v naší procházce městem a snažíme se jít směr k pláži, kde máme auto.
Museo di Bonaria
Procházíme dlouhé, trochu nezáživné ulice. Na mnoha místech je ulice rozkopaná. Proto tudy nejede ani žádná doprava,

Upoutá nás budova muzea, stojící před námi na kopci, ke které se jde po víceúrovňových širokých schodištích. Opět je odtud krásný výhled na část Cagliari i na moře.
Muzeum se nachází v blízkosti svatyně Bonaria a kláštera řádu Mercedari. Tématem je svědectví o starověké historii kopce Bonaria a oddanosti věřících Panně Marii námořníků. Výstavní prostor se skládá ze tří místností a křížové chodby.
Držíme se teď už více pobřeží, ale k autu je to pořád daleko. Tady už jezdí i autobusy a řítí se k nám autobus P2. Nastupujeme, lístek nám řidič neprodá, máme si stáhnout QR kód, to se nám moc teda nedaří a tak automat v tramvaji pro nás nefunguje. Do cíle je to několik zastávek a pěšky se nám už nechce- Leje z nás pot a modlíme se, aby nepřišel revizor. Vystupujeme skoro u auta. Jsme v ulici Viale Lungoare del Golfo di Quartu.
Spiaggia del Poetto
Vezmeme si v autě plavky a už se nemůžeme dočkat moře. Na pláž to máme několik desítek metrů. Jsme kousek od restaurace Marlin. Voda má krásných 25 stupňů.

Pobřeží začíná na městské pláži Cagliari/Poeto. Pláž je tvořena šedobílým jemným pískem a je dlouhá více jak 8 km. Pláž je prostorná, jsou tu hřiště pro plážový volejbal, provozují se tady různé vodní sporty. Je tu i hodně barů a restaurací.

Pláž najdete mezi Cagliari a čtvrtí Quartu SantElena. Dá se sem dostat i městskou dopravou z města.
Domů, do San Vita, to máme hodinu jízdy. Byl to zase krásný den.


















































Přidat komentář