• Menu
  • Menu

Sardinie na podzim 3 – Cagliari

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Sardinie » Sardinie na podzim 3 – Cagliari

Parco Naturale Molentargius Saline

Míša má dnes narozeniny, vstávám brzy a jdu se projít před východem slunce po našem San Vito. Městečko je  opuštěné a první paprsky slunce dodávají  malebným uličkám krásnou atmosféru.

San Vito při východu slunce

V jednom z parčíků natrhám kytičku pro Míšu.  Jsem tak okouzlená a zasněná, že se v těch uličkách ztratím. Jsem u kostela, který  září zlatou barvou. Vůbec jsem nezaregistrovala, že jsem opět  na stejné místě. Bože, ta moje orientace!

San Vito při východu slunce

Jsem konečně doma a tak si dáme dobrou snídani a pak už vyrážíme do Cagliari.

Parco Naturale Molentargius Saline

Jako hlavní cíl,  v hlavním a největším  městě na Sardinii – Cagliari, jsme zvolily přírodní park s přilehlými písečnými plážemi. Park se nachází kousek od Cagliary. Podaří se nám zaparkovat  na jednom z parkovišť mezi soliskami a plážemi. Jsme poblíž restaurace Marlin. Pozorujeme ptáky na vodní hladině, které jsou teď blízko hlavní silnice. Vydáme se pěšky asi 1 km do kanceláře parku.

Parco Naturale Molentargius Saline

V kanceláři je dost lidí a tak trochu chaos. Moc se nám nelíbí jak si nás pracovníci přehazují, vstupné  po solných  jezerech turistickým  elektro-minibusem s průvodcem stojí 25 EUR/osoba. Čas výletu je něco přes 1,5 hodiny. Nejsme ani zaregistrovaní  a čekat další hodinu se nám nechce. Nakonec jdeme  k jezerům pěšky.  Máme štěstí u silnice je na jezeře několik plameňáků.

Oblast, která byla již v roce 1977 zahrnuta do Ramsarské úmluvy o mokřadech mezinárodního významu, se v roce 1999 stala regionálním parkem na ochranu a zlepšení jednoho z hlavních míst odpočinku a hnízdění vodních ptáků v Evropě.

Trochu překvapující je pro nás, že park je vlastně mezi zástavbou a tak to trochu ruší romantiku místa. Vlastně jsme nakonec rády, že jsme nejely busem, vidět ptáky od silnice bylo vlastně velmi vzrušující.

Od roku 1850 do současnosti bylo v oblasti Molentargius zaznamenáno na 230 druhů ptáků patřících do 53 čeledí. Je vedro, ptáci se už schovali a tak je nejvyšší část zvednou křídla.

Parco Naturale Molentargius Saline večer

Centrum Cagliari

Přemýšlíme, jak se dostat do historického centra města. Jezdí tu autobusy. Značené jsou 3 okruhy SQ, P2, PQ. Do města by měl jet za chvíli podle řádu bus-okruh P2. Několik autobusů tady zastavilo, ale náš nikoliv. Když už jsme usmažené na sluníčku, volíme nakonec UBER /30EUR/. Jak záhy zjišťujeme, do centra je to pěkná dálka.

Cagliari bylo obydlené od 2. tisíciletí př. n. l. Zabírá výhodnou polohu mezi mořem a úrodnou planinou a je obklopeno dvěma močály (které zajišťovaly ochranu před nepřáteli z vnitrozemí) a je v blízkosti vysokého a zalesněného pohoří (kde se obyvatelstvo mohlo schovat v případě nutnosti).

Cagliari

Santa Maria Assunta e Santa Cecilia

Vystupujeme u  nejvýznamnější a  majestátní katedrály Santa Maria Assunta e Santa Cecilia, původně vystavěná  ve 13. století. Celý komplex se tyčí nad čtvrtí Castello. Je to opravdu ohromující dílo, z vrchu je úžasný výhled na město, v dálce i přístav s horizontem mořské hladiny. Pokračujeme dále, úzkými uličkami, přes malá náměstíčka, kolem restaurací a barů. Lidí, tady korzuje celkem dost.

Cagliari

V jedné restauraci pod stromy posedíme a dáváme si oběd. Lasagně vypadají dost dramaticky /vlastně jsou to cucky těsta v nějaké hmotě, zřejmě nějaká sardinská specialita/. Dáme si studené pivo, na tom se nedá nic zkazit. Na obědě je nakonec  asi nejlepší ten stín.

fCagliari

 

Pokračujeme dále v naší procházce městem a snažíme se jít směr k pláži, kde máme auto.

Museo di Bonaria

Procházíme dlouhé, trochu nezáživné ulice. Na mnoha místech je ulice rozkopaná. Proto tudy nejede ani žádná doprava,

Upoutá nás  budova  muzea, stojící před námi na kopci, ke které se jde po  víceúrovňových  širokých schodištích.  Opět je odtud krásný výhled na část Cagliari i na moře.

Muzeum  se nachází  v blízkosti svatyně Bonaria a kláštera řádu Mercedari. Tématem je  svědectví o starověké historii kopce Bonaria a oddanosti věřících Panně Marii námořníků. Výstavní prostor se skládá ze tří místností a křížové chodby.

Držíme se teď už více pobřeží, ale k autu je to pořád daleko. Tady už jezdí i  autobusy a řítí se k nám autobus P2. Nastupujeme, lístek nám řidič neprodá, máme si stáhnout QR kód,  to se nám moc teda nedaří a tak automat v tramvaji pro nás nefunguje. Do cíle je to několik zastávek a pěšky se nám už nechce- Leje z nás pot  a modlíme se, aby nepřišel revizor. Vystupujeme skoro u auta. Jsme v ulici Viale Lungoare del Golfo di Quartu.

Spiaggia del Poetto

Vezmeme si v autě plavky a už se nemůžeme dočkat moře. Na pláž to máme několik desítek metrů. Jsme kousek od restaurace Marlin. Voda má krásných 25 stupňů.

Spiaggia del Poetto

Pobřeží začíná na městské pláži Cagliari/Poeto. Pláž je tvořena šedobílým jemným pískem a je dlouhá více jak 8 km. Pláž je prostorná, jsou tu hřiště pro plážový volejbal, provozují se tady různé vodní sporty. Je tu i hodně barů a restaurací.

Spiaggia del Poetto

Pláž najdete mezi Cagliari a čtvrtí Quartu SantElena. Dá se sem dostat i městskou dopravou z města.

Domů, do San Vita,  to máme hodinu jízdy. Byl to zase krásný den.

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *