Horská túra
Po zaparkování auta na bezplatném parkovišti si musíme koupit zpáteční jízdenku na lanovku. Cesta tam i zpět stojí pro dva dospělé a dva psy 60 CHF (24 dospělý, 6 pes). Kabinová lanovka je velmi malá, je pouze pro 8 lidí a jezdí, řekla bych, každých 15 min.
Co bylo překvapivé, tak byla absolutní absence odpadkových košů v oblasti parkovišti a nástupní stanice, koše nebyly dokonce ani na toaletách a paní pokladní jsme byli jasně upozorněni, že psí exkrementy v pytlíku si máme dát do auta a odvézt si je:)
Po výstupu z lanovky na Glattalpu se před námi otevírá typická švýcarská horská krajina. Hned míříme ke Glattalpsee, jehož hladina se mezi horskými svahy leskne jen kousek od horní stanice. Jezero je bohužel dost vyschlé…Chvíli jdeme podél jezera a užíváme si relativně pohodlný začátek. Je ale jasné, že nás čeká podstatně náročnější část.
Červená značka nás postupně odvádí od jezera vzhůru. Cesta se začíná zvedat a pohodlná stezka se mění v kamenitý horský chodník. Každým metrem ubývá zelených luk a přibývá kamení a prudkých svahů. Furggele je stále před námi.
Stoupání je místy opravdu strmé a téměř celou cestu se jde po drobných kamenech, které člověku ujíždí pod nohama. Musíte se soustředit na každý krok a občas se vyplatí zastavit, otočit se a podívat se zpět. Glattalp se pomalu zmenšuje pod námi a výhledy se s každým metrem otevírají víc a víc.
Furggele
Po náročném výstupu konečně přicházíme na Furggele, vysoké horské sedlo. Tady se charakter túry mění. Za sebou máme největší výstup, ale rozhodně není vyhráno. Před námi je prudký sestup směrem k Bärentrittu.
Dolů už to není o rychlosti. Kamenitý terén vyžaduje jistý krok a hlavně soustředění. Prudký svah pod námi připomíná, že jsme vysoko v horách a že tahle túra není jen pohodová procházka kolem jezera. Každý krok dolů přináší další pohled do hlubšího horského terénu.
Erigsmatt
Postupně se dostáváme k Bärentrittu a nejstrmější část máme za sebou. Krajina se znovu otevírá a cesta pokračuje po červeném značení směrem na Erigsmatt. Po náročném sestupu působí horské louky téměř jako odměna.
Na Erigsmattu se tempo přirozeně zpomalí. Je čas se rozhlédnout, nadechnout a nechat na sebe působit okolní hory. Za námi zůstává Furggele a člověk si teprve tady naplno uvědomí, kolik výškových metrů už má v nohách.
Od Erigsmattu pokračujeme přes Charetalp. Terén se znovu mění a cesta vede typickou krasovou horskou krajinou. Místy je potřeba dávat pozor, kam člověk šlape, ale po předchozích prudkých úsecích už je návrat směrem ke Glattalpu příjemnější.
Přes Charetalphüttli a dále kolem Grossbodenkreuz se postupně vracíme do oblasti Glattalpu. Před námi se znovu objevuje známá silueta Glattalpsee. Je to příjemný pocit — okruh se uzavírá.
Po několika hodinách chůze jsme zpět u horní stanice lanovky. Za námi zůstává Furggele, prudký Bärentritt i široké louky Erigsmattu. Z výletu, který začal poklidnou procházkou kolem jezera, se nakonec vyklubala pořádná horská túra s prudkým stoupáním, technickým sestupem a krásnými výhledy.
Celkem jsme ušli 22 km a nastoupili 1 200 metrů.
Přidat komentář