Při západu slunce
Máme namířeno do malebné horské obce v srdci Národního parku Šumava, do Srní Zastavujeme na chvíli u kapličky ve Starém Srní. Jsou tu krásné výhledy do podzimní šumavské krajiny.
Venku je opravdu tak nádherně, že sjíždíme dále do údolí. Serpentinami kolem toku Vydry až k soutoku s Křemelnou, kde se nachází vodní elektrárna. Zlatavé listí s lesknoucími se balvany na řece jsou úchvatné a tak popojedeme dále na parkoviště a uděláme si procházku k Čeňkově pile.
Cesta vede kolem rybníčku pod Sedelským vrchem, tady vodu z kanálu zachycuje vodní uzel a na protějším břehu stojí známá restaurace Čeňkova. Pokračujeme kolem plavebního kanálu po zelené turistické značce. I tady dělá zapadající slunce divy. Podél ohnivé strouhy dojdeme až k můstku. Voda pokračuje k technické památce – Čeňkova pila.
Mlžné opary, které tryskají z podpěrných sloupů dřevěného náhonu / tzv. vantroky/ staré elektrárny, prosvěcují paprsky slunce. Nad elektrárnou se kulatí zlaté kopule obrovských listnatých stromů. Je to až mystické a velmi působivé.
Dodnes plně funkční, historická vodní elektrárna, je z roku 1912. Původní pila na zpravování dřeva z roku 1863 /obchodník Čeněk Bubeníček/ byla přestavěna poč. 20. století na hydroelektrárnu.
Elektrárna je kulturní památkou České republiky.
Pokračujeme až za domeček, kde se nacházejí obrovské turbíny. Tady vyvěrá divoký a bouřlivý vodopád /betonové koryto odpadníhu kanálu elektrárny /, který se vlévá do řeky Vydry. Jsme v ráji. Slunce završuje svou denní pouť.
Obrovské javory nad námi, romantický soutok Vydry s Křemelnou pod námi. Spojením těchto řek, vzniká řeka Otava.
Netrvá to dlouho, ale ta chvíle je magnetizující a krásná. Jsme tu s Doctorem až do setmění.
Větší vodní elektrárna Vydra (z let 1937–1942) stojí asi 400 metrů proti proudu řeky od původní staré elektrárny.
Obě elektrárny jsou technickými památkami, jsou funkční a dodávají elektřinu.
Přidat komentář