Skandinávie s Ajou 10 -Sámský festival

JUHLS – muzeum stříbra Kautokeino

Venku je počasí, že by psa nevyhnal. Je 8 hodin a na benzínce u záchodu už je fronta. Uf. Konečně! Nabereme vodu, v autě  si děláme snídani. Čaj máme ještě v termosce. Vločky, ovoce a jogurt nejsou úplně ideální, ale je to nejjednodušší. Vyhříváme se na předních sedačkách.

Kolem 10 hodiny se posouváme o kus dále /asi o 1km/, chceme do muzea stříbra. Všude jinde je zavřeno a tak volba padla na muzeum, kde snad bude teplo. Jsme dost vymrzlé, ani se nám nechce převlékat. Ajka má na sobě pyžamo se soby, je teplé a tématické. Parkujeme nad muzeem a po schodech se k muzeu doklouzáme. Jsme tu první, paní ještě ani nestačila odemknout dveře.

JUHLS – muzeum stříbra Kautokeino

Zakřivená a dynamická geometrie budovy,  spojení  moderního designu  s malebným zasněženým prostředím. Okolí s výhledem na řeku Kautokeino a okouzlující město na náhorní plošině Finmarku.  Zde se nachází první dílna na výrobu stříbrných šperků ve Finnmarku.

Už vstup do muzea nás překvapil. Nádherné expozice šperků a umění,  k tomu tématická velikonoční  výzdoba a pohodová a velmi útulná galerie. Volně můžeme procházet prostory, u prosklených oken jsou stolečky, kde je možné si udělat kávu, čaj. Fascinuje nás slepičí a ovčí chlév, který  přímo odsud můžeme sledovat za sklem.  Samozřejmostí /pro nás velmi důležitou/ je záchod.

Určitě je pro nás velkým překvapením expozice, která přibližuje spíše Asijskou kulturu. Vznikla díky době, kdy pár žil s jinými nomádskými kulturami v Afghánistánu. V této expozici, kde jsou nádherné koberce, sochy a další umělecká díla, to zvláštně zapáchá. Rezavá kočka,  která  je tady evidentně doma, má dnes velké trávící potíže a nekontrolovatelně si otírá zadek do všech těch krásných a drahých  koberců. Uf. Jdeme to nahlásit /promiň, kocourku/, přeci jenom jsme v muzeu samy a kocour se umí rafinovaně schovat…aááá.

 

V dalším křídle se nachází muzeum starých předmětů z 50. a 60. let 20. století, včetně kostýmů a příborů. V nedaleké místnosti můžete obdivovat mozaiky ze skla, dlaždic a drobných předmětů.

Stříbro

Galerie vyrábí ručně vyráběné sámské šperky, které se často používají při svatebních obřadech této tradiční civilizace. Prohlédněte si fascinující drobnosti a šperky vystavené na výstavě. Možná se rozhodnete koupit si něco vzácného domů. Já neodolala a koupila si nádherný stříbrný prsten.

Role stříbra stříbra v komunitě nomádů Sámů má nezastupitelnou roli.   Používá se jako platidlo i jako způsob vystavování bohatství. Vznik této galerie umožnil místním Sámům navrhovat a vyrábět si vlastní šperky.

Galerie představuje celoživotní dílo Franka a Regine Juhlsových. Mladí dobrodruzi postavili tuto impozantní stavbu v roce 1959  ještě předtím, než byly v této chladné divočině vybudovány silnice.

Rodina Juhlsových se vyjadřuje v několika formách v oblasti umění a řemesel, ale výroba šperků se stala tou nejdůležitější. Každý šperk se dodnes vyrábí v celém rozsahu v dílně v Kautokeinu. Tím je docíleno zajistit udržitelnou a etickou výrobu – s respektem k životnímu prostředí, kultuře a společnosti, ve které žijí.

Jejich práci mohou návštěvníci obdivovat i v západním Norsku- ve městě Bergen, kde má výrobna pobočku. Unikátní šperky ze stříbra  tvořené z obrovskou kreativitou a nadčasoasovostí.

OTEVÍRACÍ DOBA KAUTOKEINO

1. června – 23. června , každý den od 10:00 do 17:00
2. června do 31. Července, každý den od 9:00 do 18:00
3. srpna – 20. září, každý den od 9:00 do 17:00
4. září – 1. června 2026, po – so 10:00 – 17:00, ne 12:00 – 17:00

Muzeu, kde je nám tak dobře, opouštíme až ve chvíli, kdy se sem začínají trousit další návštěvníci.

 

Retro – cross skútrů

Počasí se moc neumoudřilo, prší, jedeme na  Cross – retro skútrů, závod se koná kousek za městem. Zaparkujeme dost daleko, od místa, kde jsou závody a tak jdeme  dost  dlouho  pěšky začvachtanou cestou, kde nás předjíždějí auta.

Závod je už v plném proudu. Divoké stroje, diváci, prima atmosféra. Závody různých typů skútrů a  věkových kategorií. Jsme jak máčenky. Jdu zpět k autu napřed, je mi zima. Kousek za závodištěm mi zastavuje auto plné pasažérů a nabízí mi odvoz.  Vidím na autě nápis Kirkenes a tak nastupuji. Řidička je přímo z Kirkenes a má radost, že znám Snow hotel, zbytek osazenstva je z Německa. Jsou z Hannoveru, bingo, tak tam to taky znám, bydlí tam naše Terka.

Vystoupím na parkovišti a zapínám topení v kabině. Ajka za chvíli také přichází.

Loučíme se s festivalem Sámů v Kautokeino

Nakonec narychlo měníme plány,  a tím končí pobyt na Sámském festivalu v Kautokeino. Na hlavní programy, které jsou až za 2 dny, už čekat nebudeme. Pomalu se vydáme na cestu.  Narychlo bukujeme hotel  ve městě Alta.

Cesta do Alty je dost pomalá, počasí a odklízení cest nás zdržují. Prší, sněží a po cestách tečou proudy vody.

Hotel Thon

Vybraly jsme jeden z „levnějších“ hotelů,  Thon. Bydlíme ve čtvrtém patře. Pokoj je krásný a čistý. Vedle vchodu je pizzerie a tak si dáme  pizzu a nějaké dobroty k tomu. Pijeme vodu. Na pokoji si pak dáme colu s rumem  (pravý český Božkov/. Pohodlná postýlka a teplá sprcha. Přímo z okna máme výhled na krásný kostel – Katedrálu polární záře.

(cena na 1 nic s luxusní snídaní je pro obě za 3300 Kč).

Northern Lights

Nordlyskatedralen –moderní Katedrála polární záře s čtyřmetrovou bronzovou sochou Krista, otevřenou v roce 2013. Katedrála polární záře v Altě je poslední v řadě kulturních projektů navržených  známým dánským architektonický studiem Schmidt Hammer Lassen architects. Katedrála pojme 350 návštěvníků, součástí jsou i kanceláře, výukové místnosti, výstavní prostor a farnost.  Výsledná podoba objektu, který stojí  na ploše  1917 m2,  má spirálovitý tvar točící se z přízemí až do podoby 47 metrů vysoké zvonice. Fasáda je obalena lesklým titanovým pláštěm, který má za cíl odrážet polární záře.

Alta

Alta leží  na pobřeží stejnojmenného fjordu v severní části Norska, je druhým  nejseverněji položeným městem na světě nad deset tisíc obyvatel. Alta leží z větší části na pevnině, ale zahrnuje také ostrovy Stjernoya a Seiland.