V ledovém hotelu, lom a útulna v Kirkenes
Hned od rána je to dramatické, Ajka veze urgentně kamarády na letiště, protože jejich kamarád, který je měl odvézt, se neozývá. No, vůbec jim ten dnešní let do Prahy nezávidíme, venku je velmi větrno. Až do 18 hodin večer pak zevlujeme doma. Vaříme, pereme, uklízíme a pomalu připravujeme věci na dlouhou cestu.
Snowhotel Kirkenes– 365 dní v roce
Z útulného teplíčka se dobrovolně přemisťujeme do Snowhotelu, kde dnes přespíme. Večeře začíná v 18.30 a na tu se moc těšíme. Podává se tříchodové menu, dnes sobí tataráček s oblohou, brambůrky s treskou a a oblohou a panna cota s lesním ovoce. K tomu jsme si daly sklenku červeného vína.
Po skvělé večeři se nám ještě spát nechce a tak jdeme na milou návštěvu ke Karolíně, která v Snowhotelu také pracuje a bydlí hned nad hotelem. Povídáme, popíjíme až do půlnoci. Venku je ledový vítr a zima.
Hotel s deseti pokoji máme dnes jen pro sebe. V zázemí, které k hotelu patří je příjemné teplíčko. Je tu WC, sprcha, sauna. Máme tady připravený spací balíček, je v něm teplá kukla, teplé ponožky a vložka do spacáku. Na stojanech jsou pověšené teplé spacáky.
Převlečené, zuby vyčištěné otvíráme dveře do sněhu a ledu. Ledový bar je zavřený, asi dobře. Pokojíček vybíráme nejblíže teplému zázemí (aby bylo co nejblíže k WC).
Nejtěžší je nasoukat se do spacáku. Na ledové posteli je položená sobí kůže, která dobře izoluje. Pod hlavou máme polštář, spacák je prostorný a teplý. Spí se dobře. Snů máme habaděj, jen ranní úprk na záchod je brr. Když lezu z postele, přilepím se ponožkami k ledu, rychle odlepit, a šup zpět do spacáku. Je mi krásné teplíčko, jenom nos mi chvílemi přimrzá. V hotelu je nějakých -4°C.
Vstáváme brzy a hned jdeme do sauny, pak si dáme sprchu a jdeme si užít snídani.
Hotel je možné navštívit nebo zde přespat 365 dní v roce. Možná je to jediný celoroční sněhový a ledový hotel na světě. Snowhotel Kirkenes je certifikován Eco-Lighthouse, což zajišťuje, že vaše arktické dobrodružství bude nezapomenutelné a šetrné k životnímu prostředí.
Snowhotel od roku 2005
Nadějný mladý herec, novinář a dokumentarista Kåre Tannvik, založil Snowhotel Kirkenes v roce 2005. Začínal s Lavvu (Sami stan), se soby a hrstkou sněhu. To byl začátek příběhu, který se nyní stal arktickou pohádkou.
Lom na kovovou rudu v Kirkenes
Láká nás návštěva unikátního lomu. Zastavujeme u brány a jdeme se podívat na rozlehlý lom. Nikde nikdo, jsou tu kamery, zda funkční, to uvidíme. Je to tu jak na jiné planetě, ale dost to klouže a tak uděláme krátkou procházku a vracíme se.
Po mnoho let byl nejvýznamnějším průmyslemv Kirkenes důl na železnou rudu provozovaný společností A/S Sydvaranger od roku 1906 až do konce 90. let. V nejaktivnější době bylo zaměstnáno více než 1500 osob. Společnost prošla v posledních desetiletích několika restrukturalizacemi a prošla bankrotem a v současnosti je výroba zastavena.
Perletur s výhledem
Pak už jedeme přímo do opravny, kde by nám měli namontovat nový startér. Venku je nádherně a tak ty dvě hodiny, co máme čekat na opravu, využijeme na procházku do kopců nad Kirkenes. Na kopcích je postavená chata s výhledem a Ajka tady už 2x byla. Cesta je po včerejší vichřici ísty dost zledovatěla. Dojdme k mateřské škole v Hesengu/tady se dá zaparkovat/ a pak už vyrížíme zasněženou krajinou do kopců. Poslední výšlap je hodně ledový, tak se hodí nesmeky. Krajina se otevírá do všech stran. Fouká stále hodně čerstvý a studený vítr a tak se těšíme už do chajdy. Zatopíme v kamnech a z dřevěných lavic pozorujeme Kirkenes a fjord pod námi. Nádhera. Můžeme tu pobýt jak chceme, ale spát se zde nesmí, to je zakázané.
Přichází další rodinka a tak jim přenecháváme místa vracíme se zpět. Není tu toaleta. Dolů je to dost o „držku“ tedy. Klouže to.
Chata Perletur v Sør-Varanger byla otevřena 10. července 2023. Podobné chatky na jednodenní výlety najdete ve většině ostatních obcí ve Finnmarku. Ve snaze dostat více lidí na túry a v neposlední řadě zpříjemnit výlety byly postaveny sruby Perletur, které může využít každý. Trasa k chatě, která je centrálně umístěná na poloostrově Kirkenes je nenárčná pro většinu lidí, kteří bydlí blízko městského centra. Udělat si se odpolední výlet je fajn. Většina cesty vede po horách a kopcích s malou nebo žádnou vegetací. Ve vlhkých dnech to tady může klouzat, takže by se mohla hodit obuv s dobrou přilnavostí. Některé pasáže mohou být také trochu mokré a nejvyšší části cesty budou vystaveny větru.
Výhledy jsou na velké části obce; Bøkfjorden, poloostrov Kirkenes, Hesseng, Sandnes a Bjørnavatn.
Procházka od servisu tam a zpět to byl asi na 3 hodiny.
Auto je opravené, zastavujeme ještě v obchodě a okukujeme jestli ta dnes mají nějaké dobroty. K svačině si dáme skvělé banány a domů ještě vezeme salát, celer, jablka a 5 brambor. Ještě zajdeme do sekáče, kde koupíme nějaké blbůstky. K večeři si pak uděláme brambůrky s dipem a okurkový salát s kefírem. Ó, my se máme.
Přidat komentář