Cesta švýcarskou historií a přírodou
Naše výprava začala na legendárním poloostrově Rütli, kam je možné se dostat pouze lodí. Toto místo je považováno za jednu z kolébek švýcarské státnosti. Právě tady, na takzvaném Schwurplatzu, v roce 1291 uzavřeli zástupci kantonů Uri, Schwyz a Nidwalden (dnes Ob- a Nidwalden) dohodu o vzájemné spolupráci. Tím položili základy budoucí Švýcarské konfederace. Přesné datum se mezi historiky dodnes řeší, a tak byl symbolicky zvolen 1. srpen – den, který se dnes slaví jako nejvýznamnější švýcarský státní svátek. A slaví se opravdu důkladně. Když je navíc krásné počasí a teplý vzduch, lépe se bloudí alejkami a člověk nasává atmosféru historie – nebo taky vůni grilovaných klobás.
Na Rütli se v dalších staletích odehrálo ještě několik historických událostí, ale žádná se významem nevyrovná té první.
Seelisberg
Další zastávkou byla horská vesnice Seelisberg. Právě zde se začal rozvíjet švýcarský turismus a vyrostl tu honosný hotel, který si zamiloval i skladatel Richard Wagner. Mimo jiné zde zkomponoval slavnou „Jízdu valkýr“. Dokážu si představit, jak při letní bouřce nad jezerem Vierwaldstättersee nasával inspiraci – a od té doby, kdykoli zahlédnu na jezeře bouřkové mraky, slyším v hlavě tóny tohoto dramatického díla.
Isleten
Z vrcholu jsme pak sestoupili do vesnice Isleten. Právě odtud pocházel otec švýcarské hymny, P. Alberik Zwyssig. Kromě kulturní historie má místo i průmyslovou minulost – v 19. století tu fungovala chemička na výrobu dynamitu. Dnes už nefunguje a budova zvolna chátrá, což dodává místu lehce postapokalyptický ráz.
Zámeček Beroldinge
Mezi Seelisbergem a Isletenem se nachází také zámeček Beroldingen, postavený ve 13. století. Ačkoliv ve Švýcarsku stály šlechtické sídla, šlechta zde nikdy neměla moc. Tu si po staletí drželi hlavně sedláci – a jak se říká, v některých kantonech to tak zůstalo dodnes. I když… bankéři jim už trochu dýchají na záda. Habsburkové sice kdysi koketovali s myšlenkou monarchie, ale Wilhelm Tell měl na jejich ambice jiný názor – ale o tom zase někdy příště.
Švýcarské Maledivy
Trek jsme zakončili u takzvaných „švýcarských Malediv“ – tedy u vyústění řeky Reuss do jezera. Zatímco samotné jezero je pozůstatkem dávného ledovce, tyto miniostrůvky mají lidský původ. Vznikly v 19. století navážením kamení ze stavby Gotthardského tunelu. Přesto si příroda rychle poradila – oblast se zazelenala, zvířata si našla domov a dnes jde o chráněné území. Přitom však stále slouží k rekreaci: můžete si tu opéct párek na veřejném ohništi a vyvalit se na kamínkové pláži. Švýcarský sen.
Přidat komentář