• Menu
  • Menu

Orlík 2026

Vražedné sucho na Orlické přehradě

V srpnu jsem měla možnost navštívit skautský tábor na Orlíku. Romantické místo, uprostřed přírody,  na pravém břehu Orlické přehrady. Kolem jen lesy, historicky spojenými se schwarzenberským panstvím.

přehrada Orlík srpen 2026

Hradištní valy

Místo, kde je tábor,  má velkou historii.  Kolem jsou  hradištní valy, které pocházejí z halštatského období, někde z 8 – 5. století před naším letopočtem, ze starší  doby bronzové.

skautský tábor přehrada Orlík

Přes tyto valy je to k vodě asi 200 metrů. Letos ovšem, místa, která jindy slouží jako pláže a vstupy do vody, nejsou. Místo toho zde jsou  navrstvené útesy, s porosty starých pařezů a kořenů.  Jsou to původní dřeviny, které zde rostly před napuštěním přehrady  /1961/ a pocházejí  z hlubokého údolí Vltavy a Otavy.

přehrada Orlík srpen 2026

Pláž

Krajina kolem Orlíku a jeho okolí je nyní velmi zajímavá. V některých částech je možné zahlédnout zbytky původních domů, také torza starých  lodí a další zajímavé předměty. Máme štěstí, že jedna pláž se vstupem do vody zůstala, i když mnohem níže a dále od táboru. To na poloostrově na  který koukáme, takové štěstí nemají. Od majestátních vil sice vedou schodiště k vodě, ale končí na obnažených skalách ve vzduchu. Jindy pohodová cesta přímo k vodě i k lodím není! Na motorové čluny a loďky musí návštěvníci složitě slaňovat a hledat pláže někde poblíž.

přehrada Orlík srpen 2026

Voda je v těchto místech čistá a na koupání báječná.

přehrada Orlík srpen 2026

Místo je  dobrodružné i pro psy. Doctor s námi, ale tentokrát není.

skautský tábor přehrada Orlík

Degradace a destrukce půdy

Změny klimatu pociťujeme všichni. Letošní sucho opět rozvířilo diskuze, jak to bude s tou naší Českou krajinou dále. Před mnoha lety jsem dělala agronomku v jednom ze zemědělských družstev v Podkrkonoší. Jedním z mých pracovních úkolů v 80. letech bylo přemlouvat zemědělce, kteří ještě nevložily své záhumenky /pozemky/ do družstva, aby tak učinili. Po dlouhé roky, nejvíce v 60.-70. letech, se provádělo  masivní a státem  řízené odvodňování zemědělské půdy. Malé pozemky se spojovaly do velkých lánů. Mizely přirozené příkopy a remízky. Meliorace, kilometry trubek, které postupně odvodňovaly přirozený koloběh vody v přírodě.  Sláva těm, kteří nepodlehli a o svou půdu se příkladně starali do posledních chvil. Bleskové povodně strhávají úrodnou půdu do údolí a nekontrolovatelně krajinu mění. Meliorace byly a jsou jen jedením z důležitých faktorů, které krajinu ničí. Ne, nejsem odborník ani vědec na klimatické otázky. Je to jen střípek problému, pouze a jen má úvaha.

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *