A jdeme dál…
Po vydatné snídani jsme opustili moc příjemný penzion Na Poště ve Strašicích a vyrazili vstříc dalšímu náročnému dni. Čekalo nás téměř 28 kilometrů a hlavně pořádné převýšení – tentokrát skoro 700 výškových metrů.
Bývalý vojenský prostor
Nejprve jsme se vydali po zelené turistické značce směrem k rybníku Tisý a následně pokračovali po červené trase. Brzy jsme se dostali do oblasti bývalého vojenského prostoru, kde se dodnes nachází několik rozsáhlých dopadových ploch. Právě tady je krásně vidět, jak se Brdy v posledních letech proměnily. Oblast, která byla dlouhá desetiletí veřejnosti prakticky nepřístupná, dnes nabízí spoustu nádherných turistických tras. Zároveň je ale potřeba dávat pozor na značení a držet se vyznačených cest, protože pozůstatky vojenské činnosti jsou v některých částech Brd stále patrné.
Vyhlídka Houpák
Jednou z našich zastávek byla vyhlídka Houpák. A výhled z ní opravdu stojí za to. Houpák patří k místům, odkud si člověk může Brdy krásně prohlédnout z výšky a za dobrého počasí dohlédnout opravdu daleko.
My jsme si ovšem výhled chtěli spojit i s něčím praktičtějším – trochu odlehčit batohům a dát si svačinu. Jenže počasí mělo jiné plány. Sotva jsme dorazili na vyhlídku, strhla se pořádná průtrž. Takže místo svačiny a kochání se krajinou jsme rychle sbalili věci a utíkali se schovat do lesa.
Nejvyšší vrchol Brd – Tok
Počasí nás ale naštěstí úplně neodradilo a pokračovali jsme dál. Dnešním hlavním cílem totiž nebylo nic menšího než Tok, nejvyšší vrchol Brd s nadmořskou výškou 865 metrů.
A musím říct, že nebýt cedule, nejspíš bychom ani nepoznali, že jsme dorazili na vrchol. Člověk by čekal nějaký pořádný výhled, rozhlednu nebo alespoň výraznější vrcholový bod. Tok je ale typickým brdským vrcholem – nachází se uprostřed rozsáhlých lesů a samotný vrchol žádným dramatickým způsobem nevyniká. Takže jsme si udělali fotku u cedule, symbolicky si odškrtli nejvyšší bod Brd a mohli jsme pokračovat dál.
Z Toku jsme pokračovali po kombinaci zelené, modré a červené turistické trasy směrem na Příbram. Po předchozích dnech už jsme měli v nohách slušnou porci kilometrů, takže poslední část cesty byla znát. Zároveň jsme ale věděli, že nás čeká zasloužený odpočinek.
Naším cílem bylo ubytování Time Café v Příbrami. A ukázalo se, že jsme si vybrali opravdu dobře. Po náročném dni jsme si konečně mohli odložit batohy, odpočinout si a načerpat síly.
A protože jsme věděli, že další ráno už nemusíme nikam spěchat, odměnili jsme se pořádným brunchem. A ten byl opravdu výborný – přesně to, co člověk po několika dnech chození a desítkách kilometrů v nohách potřebuje.
Nakonec jsme tento den zvládli 28 kilometrů s převýšením téměř 700 metrů. Počasí nás sice trochu potrápilo, ale výstup na nejvyšší bod Brd jsme zvládli a další etapa byla úspěšně za námi.
A i když Tok nenabídl žádný velkolepý výhled, cesta k němu a celá okolní brdská krajina rozhodně stály za to.
Přidat komentář