Botanická zahrada- OSLO Botanická zahrada, pondělí – 9.6.2014. Protože se mi předchozí večer již nepodařilo koupit chleba, šla jsem si ho koupit ráno. Ačkoli bylo pondělí, ulice byly jako vymetené a všechny obchody zavřené. Nakonec se mi podařilo koupit bagetu v obchůdku, ve kterém jsme nakupovaly nejčastěji. Později jsem od slečny na recepci hostelu zjistila, že...
Batterie Dietl na ostrově Engeløy Narvik, klíčový přístav pro nalodění kvalitní železné rudy ze švédské Kiruny. Právě tento přístav chránila Batterie Dietl, kterou začali stavět jugoslávští a poté sovětští váleční zajatci pod dohledem nacistických inženýrů v roce 1942. Je nutné podotknout, že železná ruda byla pro Třetí říši klíčová pro zbrojní průmysl. Přístav...
Holmenkollen Oslo a Holmenkollen. Neděle – 8.6.2014 . Ve 3.30 hod. jsem měla budíček – pod oknem nám totiž zpívali nějací otrapové. Aspoň jsem se přesvědčila, že i takhle časně ráno je venku světlo – jen nevím, jestli pořád ještě nebo už. Odchod od hostelu byl opět v 9 hod. Prošly jsme kolem parlamentu z roku 1866 a Národního divadla až ke královskému paláci...
Oslo OSLO 1. den – sobota – 7.6.2014 . Z hostelu jsme vyrazily v 9 hod. Na recepci jsme si hned koupily Oslo pass 48 hod. za 425 NOK. Trochu jsme jeho koupi zvažovaly, ale nakonec jsme za něj byly rády, protože se nám tahle investice vyplatila – měly jsme volný vstup do všech muzeí, která jsou v Norsku mimochodem docela drahá (cca 80 – 110 NOK). Zdarma byla i...
Většina turistů navštíví Norsko kvůli místní překrásné krajině nebo rybolovu. Jen málo z cizinců jede do Norska kvůli kulturním památkám. Proč taky?! I přesto, že norské hlavní město Oslo bylo založeno již v roce 1048 králem Haraldem, většina turistických zajímavostí pochází až ze století dvacátého, ne-li dvacátého prvního. Tento fakt koresponduje i s údaji UNPD...
Pět dní na skialpovém pochodu po norské Hardangerviddě uběhlo jako voda. Člověk by řekl, že to musí být velká nuda každý den se probudit, rozmrazit sníh na pití a vaření, zabalit ležení, nasadit skialpy, vyrazit pustou bílou krajinou směrem nejasný cíl, zastavit se, pojíst, popít, vyrazit zase dál, ve tři hodiny (nejpozději v půl čtvrté) se zastavit, sundat skalpy...
Byly tři hodiny odpoledne a my jsme se rozhodli první den příliš nedramatizovat. Dostali jsme se do mírně členitého terénu, ve kterém jsme mohli postavit stany v příjemném bezvětří, a proto jsme se rozhodli dnešní putování ukončit dříve. Vypnula jsem vázání svých lyží a začala stavět stan. Honza zatím začal odhazovat sníh. Nejdřív jsem vlastně nechápala, proč to dělá...
(Hardangervidda, Norsko) Poslední dobou se ptám sama sebe, jestli moje cestovatelské nadšení nehraničí s cestovatelskou závislostí. Jak říká jeden můj kamarád: „Cestování je jako droga. Jakmile to jednou zkusíš, něco tě pohání, abys jel pořád dál a dál.“ A protože se i pro mě cestování stalo nejspíš jakousi drogou, nad výletem do Norska jsem dlouho přemýšlet nemusela...
