• Menu
  • Menu

Skandinávie s Ajou 12 – Z Alty do Tromsø

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Norsko » Skandinávie s Ajou 12 – Z Alty do Tromsø

Na cestě

Co se hotelu Thon v Altě opravdu  daří, jsou luxusní  a neopakovatelné snídaně. Rozmanitost, delikatesy, aranžmá  jídla, džusy a shoty, luxusní káva…MŇAM. Po snídani si ještě užíváme chvíli válení  a ve 12 hodin nám zase končí blahobyt.  Jdeme se ještě podívat na moderní katedrálu polární záře Northern Lights.

katedrála Northern Lights Alta

Zakaboněná Alta je oblečená do velikonočního hábitu, všude je zavřeno, jen malý obchoďáček je otevřený. Potřebujeme ještě odeslat nějaké materiály, je tu Wifi a teplo.

Směr Tromsø

Odpoledne vyrážíme směr Tromsø, cestou je to jak na houpačce, slunce, mlha, sníh i déšť.  Cesta  je dlouhá nějakých  560 km. Provoz minimální. Krajina kolem, když vysvitne slunce, nepopsatelná a krásná.  Zastavujeme na jednom z mála parkovišť, kde se zastavit dá. Vaříme si teplé jídlo, výhledy parádní.

parkoviště

Značená odstavná parkoviště, kde jsou toalety a voda, jsou v zimě nepoužitelná a většinou i zavřená. Voda by zamrzla.

parkoviště s WC

 

Trajekt z Lyngseide

Naše vize zkrátit si cestu do Tromso trajektem z Lyngseidet,  nevyšla. Dnes žádný už nejede. Těžko říci  jestli je to kvůli svátkům nebo kvůli počasí.

trajektem z Lyngseidet dnes nepopúlujeme

Cesta z Alty do Tromso nám trvala  nakonec 8 hodin. Místo na přespání jsme našly asi 25 km od Tromso. Ajka měla vybrané doporučené místo, ale navigace nás odklonila na vedlejší cestu, kterou jet v tom marastu byl očistec.  Místo na spaní,  zaznamenané v mapě,  už je nyní privátní, takže  ač nerady pokračujeme ještě dále.

autem z Alty do Tromso

 

Za dalších 20 minut Ajka úplně vyřízená zastavuje na jediném  trochu možném a odhrabaném  místě. Jsme u silnice, stojíme nad fjordem a rychle se balíme do spacáku. Jsme trochu z kopce a ten pocit, že se ráno probudíme v tý ledový  vodě, moc příjemný není. Do Tromsø to je už jen kousek.

za chvíli už pod sněhem dobrou noc
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *