Šidlovák ke koupání Rybník, na severní straně s písčitým břehem, jsme objevili náhodou, zaparkovali jsme u hlavní silnice. Naším cílem byl Kamenný rybník ke kterému se dá dojít i kolem zmiňovaného Šidlovského rybníku. Velmi teplá neděle sem přilákala milovníky koupání. Zázemí, mobilní WC, převlékárna i dětské hřiště a posilovací stroje. Psi sem mohou na vodítku...
Koupání Autem jsme dojely až na „parkoviště“ u cesty mezi Kostomlátky a Doubravou. Z parkoviště je to pak k pískovně 400 metrů. Koupání je na již vytěžené straně severní. Po celé straně břehu je velká posekaná louka. Vstupů je tady více. Některé jsou skryté v rákosí, některé připomínají písčito-štěrkové plážičky. Hloubka vody je od břehu hodně rychle klesá a...
Malvíny Písník mezi Čelákovicemi a Lázněmi Toušeň vznikl po bývalé pískovně. K přírodnímu koupání je možné dojít pěšky a dá se dojít dvěma cestami. Pláže jsou písčité i kamenité. Břeh je porostlý stromy a keři. Koupat se dá i bez plavek /ale místo si musíte najít/. Na levém, západním břehu, se nesmí koupat, tato část patří rybářům, kteří mají tuto část...
Koupání v písáku Opatovice nad Labem – Pohřebačka Vracíme se ze čtyřdenního pobytu v krásné malebné vesnici Štědrákova Lhota zpět do Prahy. Z hlavní silnice Hradec – Praha to je k Opaťáku jen malá zajížďka. Venku dusno a každou chvíli začne lejt. Parkujeme na place u nádraží. Pospícháme, za chvíli už bude zapadat slunce. Projdeme branou. U vody už je jen pár lidí. ...
Koupání v pískovně Cestou z Krkonoš je odpolední vedro i v klimatizovaném autě dost šílené. Hledáme nějaké koupání. Koupaliště ne, tam bude narváno. Nějaký lom nebo rybník by se hodil. Volba padla na Bělečský rybník. Neznáme to tady a tak ignorujeme množství aut u silnice, kde je vidět přímo i na Bělečský písník /což zjišťujeme až mnohem později/ a tohle koupání...
Do Konětop je vždy TOP Jezero Konětopy opět nezklamalo. Průzračná chladivá voda, písečné pláže, občerstvení i čisté toalety. Já vždy jezdím na jezero v ranních hodinách. V době, kdy se parkoviště plní auty, už většinou odcházím. Dnes se to sem valilo ze všech stran. I tak prostor kolem jezera i jezero samotné nepůsobilo dojmem, že je tu narváno. Nebýt té příšerné...
Venku – 5 stupňů, na vodě kousky ledu. I ty kachny byly pohromadě, aby se trochu ohřály! Brr.
Je slunečná sobota a u jezera je minimálně lidí. Sem tam kolem nás prosviští bruslaři. Voda je teplotně příjemná i teď v září. Na protějším břehu rámusí čluny a o kus dál je slyšet řev motorů z mosteckého autodromu. Vykoupeme se a pak už se vracíme směr Praha.
Zatopený, bývalý kaolínový lom. Voda čistá, a hned se jde do hloubky.
Je všední zářijový den, přijíždíme k jezeru Konětopy, s obavami, že bude zavřené. Ne, branka povoluje a my pokračujeme k jezeru. Máme Konětopy rády. Dnes ještě s velkým bonusem, protože jsme na jezeře úplně samy.
