Venku – 5 stupňů, na vodě kousky ledu. I ty kachny byly pohromadě, aby se trochu ohřály! Brr.
Je slunečná sobota a u jezera je minimálně lidí. Sem tam kolem nás prosviští bruslaři. Voda je teplotně příjemná i teď v září. Na protějším břehu rámusí čluny a o kus dál je slyšet řev motorů z mosteckého autodromu. Vykoupeme se a pak už se vracíme směr Praha.
Je všední zářijový den, přijíždíme k jezeru Konětopy, s obavami, že bude zavřené. Ne, branka povoluje a my pokračujeme k jezeru. Máme Konětopy rády. Dnes ještě s velkým bonusem, protože jsme na jezeře úplně samy.
Jsem na pláži. Vpravo sedí rybářská rodina, přede mnou tatík s holčičkou a vlevo rybáři. Pláž je dostatečně velká . Nebe kouzlí s mraky a vodní hladina je plná vln. Jak u moře!
V tomhle kaolínovém ráji, v lomu Jimlíkov nejsme poprvé. Přijíždíme právě ve chvíli, kdy mračna zatemňují bílé břehy, nad kterými se vypínají písečné duny. Kontrast barev je úžasný. Začíná pršet a tak odjíždíme do nedalekého Chodova na večeři
Po schodech vystoupáme nahoru, pod námi se rozprostře velké jezero obklopené přírodou. Tato uměle vytvořená vodní plocha vznikla na úpatí Smolnické výsypky a nyní slouží k rekreaci. Název Bílá voda naznačuje, že voda se barví doběla, vlivem kaolínových zbytků v zemi.
Vodní nádrž Tatrovice Na horké dny jsme vybraly tentokrát kraj karlovarský. Naše první zastávka byla přehrada Tatrovice. Až do chvíle, kdy jsme místo navštívily, jsme o existenci a názvu přehrady neměly ani potuchy. Z Karlových varů je to sem kousek. Jsme v chatové oblasti, uprostřed přírody. Jsou místa, kde se dá zaparkovat, na mnoha místech je cedule soukromý...
Na vlastní nebezpečí! Je horký letní pátek a my vyrážíme na prodloužený víkend. dnes by jsme rády stihly hrad Rábí spojený se zastávkou v lomu Rabí. Ještě navečer by jsme rády dorazily do obce Žinkovy, kde máme zamluvený penzion. Horko k zalknutí, konečně vidíme hrad Rabí a tady někde by měl být blízko i zatopený vápencový lom. Nedá se to minout. Podél silnice...