Palác ze 16. století
Trochu jsme se s Jankou prošly po Calle 5 de Mayo, kde se skvěle nakupuje, a navštívily jsme zdejší obchody. Došly jsme až na roh Calle 5 de Mayo a Madero, kde stojí Casa de los Azulejos. Historie tohoto paláce sahá až do šestnáctého století. Palác byl původním domovem hrabat z údolí Orizaba, potomků Hermana Cortése, španělského dobyvatele. Je nádherným příkladem španělské koloniální architektury a v roce 1931 byl prohlášen národní kulturní památkou.
Casa de los Azulejos
Tento krásný dům s nejtradičnější restaurací v Ciudad de Méxiko jsme navštívily i v loňském roce, ale chtěly jsme vidět vnitřní prostor s vánoční výzdobou. Myslely jsme si, že si zde dáme něco z typické mexické kuchyně, třeba tacos, enchiladas, tortillas, nebo polévku Sopa de Tortilla, ale bohužel všechny stoly byly obsazeny.
Keramika Talavera
Casa de los Azulejos lze snadno rozeznat od okolních domů. Průčelí s balkony a dveře jsou z vyřezávaného kamene a celý palác je zdoben modrými, žlutými a bílými dlaždicemi zvanými Talavera. Talavera pocházejí ze sousedního státu Puebla, kde se těží jemný jíl vhodný pro jejich výrobu. Toto umění ovlivněné Orientem, sem přivezli Španělé během kolonizace a Pueblanští řemeslníci vylepšili techniku glazované keramiky, známou ve Španělsku prostřednictvím Arabů, dalšími výrobními postupy z Číny a užitím barev z místních přírodních zdrojů. Vyráběli nejen proslulé modrobílé dekorativní kachlíky azulejos, ale i kuchyňskou a užitou keramiku známou jako Talavera, podle slavných dílen ve španělském městě Talavera de los Reyes.
Interiér paláce Casa de los Azulejos, ukazuje životní styl, a svým způsobem představuje, jak zde původní rodina žila. Dům se skládá ze dvou podlaží, většinou zařízených v barokním slohu. Vnitřní prostor byl, a i nadále zůstává, nádherný. Do Casa de los Azulejos vedou dva vchody. Jeden vede přes malé dveře přímo z pěší zóny, kde je několik stánků a obchod, kde se prodává vše od medicíny až po skvělou čokoládu, nebo hlavním majestátním vchodem za rohem.
Vnitřní nádvoří je zastřešené a jeho podlahové dlaždice jsou z různých odstínů hnědé barvy a poskytují harmonický základ k barevným stěnám. V jedné stěně je výklenek s bublající kašnou, olemovanou modrými a bílými dlaždicemi. Kolem výklenku a na protějších stěnách jsou nástěnné malby zahrady s pávy a dalšími exotickými ptáky. Několik pávů, jako by uniklo z malby a jsou na dveřích a římsách. Interiér zdobí také kamenné sloupy, které jsou ve stejném španělském barokním stylu jako vnější kamenické práce. Nad schodištěm je nádherná freska nazvaná Omnisciencia de la casa de los azulejos od světoznámého mexického umělce Orozco, kde mužské a ženské nahé postavy představují příběh o stvoření. Celé první patro zdobí původní bronzové zábradlí. Druhé patro má balkóny a je zdobeno obrovskými zrcadly se zlacenými rámy a s divadelními porcelánovými tvářemi. Prosklenou střechou prochází denní světlo a daří se zde různým rostlinám, palmám a fíkusům v květináčích. Nádvoří slouží jako restaurace a dává pocit, že jste v kouzelné zahradě. Visí zde lampy jak z Příběhu tisíce a jedné noci a nádherný, bohatě zdobený, křišťálový lustr. Stropy jsou z působivých dřevěných, malovaných trámů. Casa de los Azulejos patří do řetězce restaurací Sanborn, jehož hlavním vlastníkem je v současnosti miliardář Carlos Slim. V letech 2010 až 2013 byl nejbohatší člověk na světě. V roce 2017 se posunul na 6. místo.
Místo posezení v tajemné zahradě Casa de los Azulejos, jsme si zašly na zahrádku do jedné z venkovních italských restaurací a vydaly se k Torre Latinoamericana, která je přímo naproti modrého kachlíčkového paláce. Torre Latinoamericana dosahuje výšky 182 metrů a z jejího vrcholu je jedinečný pohled na hlavní město.
Ale o tom zase příště…..
Přidat komentář