Povodně ve Španělsku
Ráno není úplně pohodové, no kdo by se také divil, po tom ginovém náletu, třeští mně hlava a není nic příjemnějšího, než slyšet venku déšť. Můj ranní nesouvislý hovor s naším Pavlikem z ČR jestli nevím, kde sehnat levnou letenku do Kalifornie, mi také připomnělo, že vlastně je dnes poslední den v Pyrenejích a pak pěkně mašírovat zpět domů. Soucitná slova, zda nejsem náhodou nemocná, že mám takový zastřený hlas, mě teda probudil.
Chudák José Mário, ten jediný vstává, protože musí jít ještě něco naučit malé španěláky do školy. Jsem ráda , že nejsem učitelka a jsem šťastná, že mohu ještě chvíli ležet. Celé dopoledne se pak postupně mátožíme s holkama po bytě .
Záplavy v Pyrenejích
Do hor teda dnes určitě nevyrazíme, měníme plán a cílem dnešního dne bude kaňon. Poprchává a my jedeme šťavnatě nádhernou pyrenejskou krajinou nad Trempem. Zastavujeme v jedné z vesniček a dáváme si silný vývar, hospůdka je teda moc příjemná, plápolá tady v krbu oheň, a my si připadáme jak u nás někde na chaloupce v Krkonoších a ne ve Španělsku. Pozorujeme zprávy v televizi a obrázky , které nevěstí nic dobrého – ZÁPLAVY. Ifča překládá, že právě mluví o městečku, kterým jsme včera odpoledne projížděly a já si jej fotila, protože se mi ten tok pod mostem zdál hodně divoký. Voda již vytekla z koryta a obyvatelé byli evakuováni.
Sedáme do auta a chceme popojet k cestě do kańonu : leje, leje, rušíme cíl naší cesty a jedeme se podívat na přehradu . kteá je odsud asi 15 km a dále pokračujeme kolem řeky. Voda, včera modrozelená se změnila v děsivou bahnitou řeku., která se na mnoho místech vylévá z břehů. Všude požárníci, a experti, kteří kontrolují mosty, skály kolem silnic a výšku stoupající vody. Na březích je spousty lidí , kteří se strachem pozorují ďábělský proud vody a bojí se právem o svá obydlí.
Jsme v romantické krajině u romantického kostelíka, vstupujeme do krásného obchůdku , když se přižene neskutečný liják, a kroupy- tak to je mazec!
Přehrady jsou na svém maximu
Přečkáme vše ve zdraví a pomalu se pakujeme raději zpět domů k Ifče. Ještě zastavujeme u jedné z gigantických přehrad blízko Trempu a spolu s ostatními jenom zíráme na tu masu vody , která se řítí ze všech možných svodů. Přehrada je úplně plná a už v některých místech přetéká.
Z Čech jsme ujely před povodněmi a ze Španělska utíkáme při povodních.Večer balíme a zítra jedeme domů. Česko hlásí extrémní vedra a tak z chladného Španěslka hurá do tropického Česka. Loučíme se s Ifčou , španělskýma klukama Pedrem a Máriem , i Erikou , která ještě zůstává. Barcelona, sedáme do úplně nového Airbusu 330 a za chvíli jsme doma !!!
Přidat komentář