Za přáteli do Kalaw MT 14

Odjíždíme z Ngapali.  Jdu se ještě rychle rozloučit se spisovatelkou Elizabethou. Z recepce se ještě podaří zavolat  barmskému průvodci  a příteli paní Zdeňky z ČR. Do Heho přiletíme hodně pozdě a tak jsme rádi, že pro nás přijede na letiště a zajistí i ubytování. Cestou na letiště projíždíme kolem velmi luxusních hotelů, které z naší pláže vůbec nebylo vidět. Letiště v Thandwe je ve fázi rekonstrukce. Je vidět, že se tady připravují na novou vlnu turistů. S obrovskou chutí, si dáváme po 14 dnech  strávených v Barmě, pořádné espresso. K letišti přijíždějí  cizinci s napěchovanými kufry, ze všech koutů světa i obyčejní baťůžkáři. Let do Yangoonu trvá asi 45 minut, škoda , že není přímý let Heho. A tak další 3 hodiny čekání na vnitrostátním letišti v Yangoonu. Dost času na to utřídit fotografie, zkušenosti i dojmy z Barmy.

Jsme na letišti  Heho, za pár minut nás zastavuje k čertu sympatický chlapík. Úsměv od ucha k uchu , Dží je přesně takový jak jej popsala Zdena. Taxíkem projíždíme krajinou hodně odlišnou od té v Maruk – U. Míříme do města Kalaw. Cesta trvá asi hodinu ,  silnice jsou tady už lepší .  Za cestu z letiště platíme 23 USD.

Zastavujeme u pěkného hotelu Pine Breeze Hotel na Thittaw Street v Kalaw. Jsme na kopci a ze střechy hotelu je pěkný výhled do krajiny. Jsme už ve vyšší nadmořské výšce a horské klima je teď navečer už chladnější.Úžasná horká sprcha a teplé papuče jsou po celodenní cestě velmi příjemné. Jsme dnes večer pozvání na večeři do barmské rodiny, našeho nového kamaráda Džíje. Bydlí odsud asi 10 minut pěšky.

Kalaw, to už je úplně jiná Barma, kterou jsme zatím poznali. Slušné silnice,velká výstavba, pěkné domy,benzínky, obchody. Kalaw – je horské městečko v nadmořské výšce 1320 m , za dob kolonizace velmi populární britské středisko. Kalaw je rájem pro turisty a baťůžkáře. Krajina kolem Kalaw je nádherná, podnebí chladnější a příjemné. V Kalaw žije přes 20 000 obyvatel.

Skromný , ale pěkný a čistý domek na kopci. Maminka Džíje, nádherná starší  usměvavá dáma , 7. letá dcerka a 14. letý syn , maminka a přítel rodiny Jack. Dáváme si lahodný čaj a v opravdu krásné a přátelské atmosféře přicházejí otázky ze života v Barmě, rodinné radosti i strasti…na stěnách jsou české kalendáře , pexesa  a tak několikrát nás Dží uzemní slovy jako je žížala, beruška, rajče … Usedáme na zem, je dost chladno, ale vřelé přijetí a úžasná hostina  nás hřejí dosti. Pochoutky ze zeleniny, kuřátko, chilli, kari …vše udělané s láskou a skvělé! Rozkládáme na zem mapu a plánujeme další cestu. Pravdou je že Dží, ač je průvodce s námi do hor a na další putování jít nemůže. Je velmi nemocen. Před několika  měsíci ho zachvátila děsivá nemoc, která jej málem zabila. Udělaly se mu obrovské opary na rtech , na chodidlech, měl oteklé nohy . Díky dlouholetému přátelství z českou lékařkou Pavlou i rodinou Zdenky , se podařilo diagnostikovat jeho nemoc.a nasadit potřebné léky, které zajistili a finančně zaštítili právě čeští přátelé. Dží se musí ještě léčit, ale je na tom o mnoho lépe. Jako náhradu za sebe doporučil Jacka.

Večer plný povídání a skvělého jídla se naplnil, plán cesty je připraven . Zítra vyrážíme ! Jack nás ráno vyzvedne v hotelu, některé věci , které nebudeme potřebovat, si uložíme u našich nových přátel.

 cestopis následující den

cestopis předcházející den