• Menu
  • Menu

Jak jsem pozvracela tibetskou vesnici v Myanmaru MT 15

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Myanmar /Barma/ » Jak jsem pozvracela tibetskou vesnici v Myanmaru MT 15

Okolí Kalaw. Jsme na horách, je ráno a je chladno. Ranní snídaně na střeše hotelu s překrásným výhledem do krajiny kolem Kalaw. Přemýšlíme, co si na čtyřdenní pouť do hor vezmeme s sebou. Zbytek věcí si od nás bere Dží a vyzvedneme si je po návratu. Vycházíme z hotelu. Honza z Jackem jdou daleko přede mnou. Jsem velmi unavená a nic se mi nechce. Předjíždí nás Dží s malou dcerkou na motorce. Jedou do školy. Nahoře nad městem jsou pěkné domy i hotely. Ještě chrám a pak už pomalounku vcházíme do bran Barmských hor.

hory Kalaw , Myanmar
hory Kalaw , Myanmar

Hory jsou oblíbeným cílem turistů . Na výběr jsou krátké túry, tady třeba lehká  půldenní túra anebo čtyř-pětidenní túra s průvodcem do horských kmenových vesnic. My jdeme na tu čtyřdenní, spát budeme , dle domluvy,  přímo u domorodců. Dost často nás předjíždějí auta se zemědělci a   domorodci na motorkách. Prachu máme plné oči. Čím déle jdeme, tím je krajina krásnější a šťavnatější. Radost však nepřichází, nohy těžknou a je mi stále hůř. Vidím jak Honza rozhazuje přede mnou rukama. Ukazuje Jackovi dvoumetrového hada, který zalezl do křoví.  Není mi do řeči a zmáhá mě zmáčknout i spoušť aparátu. Jack ukazuje v dáli novou vesnici Yar Thait (uwa thit´).

Vyhlídka – děláme si malou přestávku na místě s krásnou vyhlídkou. Tady většina turistů  obědvá a odpočívá. Je odsud  nádherný výhled na hory. Za chvíli pak přicházíme do mandarinkového a pomerančového sadu. Usedneme u dřevěných stolů pod rákosovým zastíněním. Tady v horách žije rodina z Nepálu, vaří a nabízejí pohoštění kolemjdoucím. Nepálská rodina je jediná v této oblasti a do těchto končin zavítala před 20. lety.  Majitel a kuchař v jedné osobě, Motie, vaří výborná indická jídla. Jak mladí, starší i děti jsou velmi milí, jídlo je dobré, nechají nás nahlédnout do kuchyně i na rituál sušení a přebírání semen a zeleniny. Prý se zde dá dle domluvy i objednat skromný nocleh. To by teda bylo moc pěkné místo na přespání.

IMG_2717

Pokračujeme dále krajinou, začíná být dost ostré  slunce a žár. Teď už je mi opravdu hodně mizerně. Naší zastávkou má být tibetská vesnice Yar Thait. Ve vesnici posílám Honzu s průvodcem fotografovat, vysílená se opřu o jednu chýši, není si kam sednout. Proti mně sedí asi 10 Tibeťanů, muži i ženy, pobíhají zde prasátka, přímo u mě se střídají tibetské děti. Zírají na mě a já na ně. Nevydržím stát a tak se sesunu na haldu špinavých kamenů. Děti mě otravují. Zdá se mi, že jeden klučina na mě i plivl, ukazují na můj batoh. Nemám sílu.  Žaludek se bouří a já asi omdlím. Naštěstí přichází Honza s Jackem. Budu zvracet a není kam se schovat. Dílo je dokonáno a já zvracím před zraky celé vesnice na zem. Celá se třesu, Jack mě uklidňuje, že se nic neděje. Zvracím znova a znova. Tibeťané  nezvracejí, ale zírají. Já chci domů, do své čisťounké postele, chci se schoulit a schovat se před světem. Jack mě utěšuje a ptá se zda ujdu deset minut do další vesnice, kde si odpočinu. Hučí mi v hlavě, ale co mi zbývá. Jdeme kolem tibetské školy, jsme ve vesnici. Zastavujeme u prostorného dřevěného domu. Majitelé domu mě přivádějí do velké místnosti, je zde oltář s Buddhou, okno a spousty kouře, je tu ale útulně. Pokládají mě na bambusovou rohož, otevírají okno, přikryjí mě a já usínám. Nespím dlouho, kolem mne sedí děti. Neruší mě, jenom zvědavě koulí očima a čekají až promluvím. Řeknu nějaká anglická slovíčka, krásně se smějí a loudí na mě  žvýkačky, které vidí v batohu. Přidávám ještě bonbóny, vše mi vyškubnou z ruky. Přichází Honza s Jackem, kteří byli fotografovat školu a vesnici. Majitelům pak s vděkem poděkujeme a přidáme pár dolarů na přilepšenou. Díky! Muž z domu mi ukazuje znetvořené prsty, vypadá to , že mu z nich lezou červi. Ale je to hnis. Tak to můj žaludek asi nevydrží, prosím Jacka ať mu dá desinfekci, náplasti a hojivou mast.

Musíme  už pokračovat dále. Do setmění musíme dojít do vesnice, kde budeme spát. Šourám se za klukama  a je mi zle. Kolem mě je nádherná krajina, kus cesty pak je ve výstavbě . Projíždějící motorky natolik víří prach, že mám pocit, že jdu opuštěná pouští.

Přicházíme na koleje, které vedou z Kalaw. Pokud pojede vlak, tak ho ani neuvidím ani neuslyším. Poslední kopec a jsme v bambusovém háji, kolem příjemné prostorné a obyčejné domy. Už se stmívá , když přicházíme k našim dnešním hostitelům. Nevím, co dnešní noc přinese, ale úlevou budiž fakt, že si konečně odpočinu.

ženy vyrábějí košťata,v tibetské vesnici, Myanmar
ženy vyrábějí košťata,v tibetské vesnici, Myanmar

Okolí Kalaw

Turistika se zde pomalu rozvíjí a průvodci tady pro vás mohou připravit několik zajímavých tras a pochodů. V okolí Kalawu najdete příslušníky kmenů Paluang a černých Karenů Pa – O. Shan, Intha, Taungthu, Danu, Taungiyo, Bamar a Danaw jsou etnika, která žijí v horách na severu a východě.

Vícedenní treky vás dovedou např. k horkým pramenům blízko Kainy Daing, západního břehu,  turisticky vyhledávaného jezera Inle. Lodí pak do Nyaungshwe.

Trasa může být i z Kalaw do Pinday , kdy zpět vás dopraví autem.

děti
děti

My zvolili trasu k jezeru Inle , bohužel kvůli mým problémům se zažíváním a velkou nevolností, jsme po jedné noci strávené u domorodců, museli zvolit náhradní trasu spojenou z dvoudenním odpočinkem hotelu v Kalaw a pak přejeli k jezeru  Inle objednaným autem.

Ubytováni jsme byli v příjemné velké  domě v bambusovém háji. Obyvatelé domu  byli vemni vstřícní  a milí. Součástí noclehu je i strava, kterou vám nabídnou.

Myslím, že do hor je možné jít pouze s průvodcem. V noci je dost chladno, většinou vám domorodci zapůjčí i teplé deky a matrace.

cestopis následující den

cestopis předcházející den

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *