Ve městě El Calafate.
28.4.
Opět vstáváme za rozbřesku. V koupelně jsem se viděla v zrcadle a lekla jsem se sama sebe. V noci se topilo a přesto mi byla zima. Prohřála jsem se horkou vodou ve sprše. Zabalíme a jdeme s Petrem na snídani, kterou nám v recepci připravili už včera večer. V termosce vlažná voda, tvrdá houska a marmeláda. Opravdová snídaně králů, o másle jsme si mohli nechat zdát. Venku fouká silný a ledový vítr. V sedm už jsme na nádraží a kupujeme lístky zpět do El Calafate. Je ještě tma, na nádraží je jen pár lidí. Jedeme necelou hodinu a opět stavíme v již známé restauraci Leona. Měli jsme mít 10 minut přestávku, ale řidič opravoval kolo a tak se to trochu protáhlo. Konečně vyšlo slunce a oteplilo se. Naštěstí je už vidět z okénka autobusu. Jedeme kolem tyrkysového jezera Argentino. V El Calafate jsme v 11 hodin.
Bohužel autobus, kterým jsme chtěli pokračovat do Puerto Natales, města v chilské Patagonii, nám mezitím odjel. Další ztráta dne. Sakra!! Kupujeme si tedy lístky na zítra na ráno
a vracíme se ubytovat zpět do námi již známého hotelu Los Dos Pinos. V recepci se tváří, jako by nás v živote neviděli. Jdeme se projít po městečku a nakoupili jídlo na zítra na cestu. Projdeme se kolem jezera Přidá se k nám párek psů. Jsou tu divoké husy, kachny, koně a plameňáci. Okolo jezera vede nedostavěná promenáda, na počest zemřelého argentinského prezidenta. Néstor Kirchner (25. února 1950, Río Gallegos, Argentina – 27. října 2010, El Calafate, Argentina) byl argentinský prezident. Vrátíme se na pokoj a Petr se jde ještě projít nad město a udělat pár fotek.
Zatím jsem si trochu odpočinula . Když se vrátil, jdeme ještě do města nakoupit par suvenýrů a k večeři si koupíme půlku kuřete. Za 100 ARP. Jídlo je tu opravdu drahé.
Přidat komentář