Český ráj – já balónem nelétám
Let balónem pro mé blízké byl spíše náhoda. Ve zkratce. Ajka získala darem poukaz od Ifči, a protože již několik let mě Honza láká na tuto vzdušnou cestu marně, nebylo nic jednoduššího, než mu let balónem darovat k narozeninám. Mohla jsem být třetí do party, ale přátelé, já balónem nelétám. 18. květen je den D a ještě ráno nic nenasvědčovalo, že by se nějaký let, díky neskutečně hnusnému, deštivému a chladnému počasí, mohl konat.
Sraz v Sobotce
V 11 hodin nám zavolali pořadatelé letu a potvrdili, že se večer let bude konat. Během dvou hodin se neskutečně vyčasilo, slunce ohřálo naše pesimistické duše a my vyrazili směr ČESKÝ RÁJ. Časově jsme si dali rezervu a vyrazili. Před srazem letců, který byl určen na 18. hodinu v Sobotce, jsme ještě navštívili malebnou vesničku Vesec. Na náměstí v Sobotce bylo účastníků více a tak jsme všichni vyrazili pár kilometrů za město. Na louce nestartoval balón jeden, ale balóny tři.
Balónem nad Troskami
My pozemáci, buď nasedneme k pořadateli letu anebo nasedneme do svého auto a začíná honička. Sem tam někde zastavíme, pokocháme se a už zase šup do auta. K mé radosti přestává foukat a tak balón pěkně trčí nad Troskami . Pro ty v balónu to prý zase tak zábavné není, protože se vlastně téměř nehnou z místa. No, a tak asi po hodině letu čekáme, kam balón přistane. První louka se nezdařila, protože nebylo, kde zaparkovat a tak šup do auta a rychle na louku další. Začíná se stmívat a balón si to šine k zemi. Parkuji dle pokynů a řítím se za přistávající rodinkou. Jenomže mezi mnou a balónem je potok. Spíše hluboký megapotok. Všude mokro a mně se nechce utíkat zase kilometr zpět a tak ještě s jedním doprovodem přelézáme spadlou silnější větev. Předvoj je šikovný, já však neustojím balanc a do potoka sebou plácnu, sice jenom jednou nohou, ale brr, brr!
KŘEST
Balón mezitím přistál v neposekané louce a tak se navíc prodírám neskutečně vysokou trávou. Pikantní je, že to je soukromý pozemek a vypadá to, že majitel na nás /a asi oprávněně/ každou chvíli vystřelí nebo na nás pošle policajty. A tak se balení balónu stává opravdovou zkouškou šikovnosti a rychlosti. Takhle rychle musí pracovat mechanici v depu formule 1. Hotovo, sbaleno, všichni naskáčeme do doprovodného vozu a zbytek do koše balónu. A já se nakonec v balónu neproletěla, ale svezla.
Na odlehlém plácku byli pokřtěni a vzati do rodu šlechtického rodu, ti co letěli. Trochu hlíny do vlasů, trochu ohně, když jim zapalovali vlasy a na to trochu šampaňského. Šlechticem byli všichni za pár minut. Let se líbil, prý škoda, že více nefoukalo, ale jinak super !!
A Český Ráj , to je prostě nádhera a tak místo do Prahy jsme ještě rychle našli ubytování a zůstali. Další den byla neděle a ta se teda náramně vydařila. Výlet Troseckým údolím: Věžický rybník Vidlák, Trosky, Dolní Mlýn, Nebákov Podsemínský rybník (Podsemínský most)… ale to až zase příště.
Přidat komentář