• Menu
  • Menu

TROSKY

Jan Schlitz

Hrad Trosky- symbol Českého ráje

Zřícenina gotického hradu, nepřehlédnutelná, bizarní, krajinná dominanta a symbol Českého ráje. Jedna z nejkrásnějších národních kulturních památek a jeden z nejnavštěvovanějších našich hradů. Nádhernou siluetu zříceniny v krajině spoluvytváří dva třetihorní lávové sopouchy.

Baba a Panna

Štíhlejší  z dvojice čedičových věží, je do výšky 57 metrů, tyčící  se  Panna. Poznáte ji, že je čtyřboká. Šestiboká věž, která je  o deset metrů nižší,  se jmenuje Baba.

Trosky

Prostor mezi věžemi tvoří obytné a hospodářské budovy. Obranu hradu zajišťoval skalnatý terén s trojitým pásem hradeb s několika branami.  Hradby jsou 1,5-2 m silné a místy až 15 m vysoké a dobře navazují na stěny čedičových skal. Nároží a zlomy zpevňovaly pískovcové kvádry. Vodu poskytovala 30 m hluboká studna na prvním nádvoří a ve skále důmyslně vytvořené nádrže na dešťovou vodu. Z hradu údajně vedla také tajná úniková cesta. Na ní se nacházejí rozlehlá sklepní bludiště pískovcových skal s jeskynními jezírky, které ústí v nedalekém jeskynním systému zvaném Sklepy, které jsou součástí skalního města Apolena nedaleko pod hradem. Návštěva hradu v době dobré viditelnosti je nezapomenutelným zážitkem. Obě věže jsou přístupné a z vyhlídkového ochozu na Babě je vidět půlka naší nádherné země. Uvidíte Krkonoše, Lužické hory, Ralsko, Ještěd, České Středohoří, v popředí Říp a v pozadí Krušné hory. Jsou vidět okolní města i krásy Českého Ráje. Při dobré viditelnosti lze rozeznat i Prahu.

Trosky
Trosky

       Český Ráj

   Na hrad Trosky se dostanete mnoha turistickými cestami ze všech končin Českého Ráje. Téměř pod hrad Trosky dojedete  i automobilem.  Nedaleko parkoviště je i restaurace. My jsme zvolili cestu Podtroseckým údolím . Vyšli jsme z parkoviště u  kouzelného rybníka Věžák ( je znám z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny), pokračovali okolo rybníka Krčák  k rybníku Vidlák, u kterého  je možnost  občerstvení. Po tom jsme se vydali přes krásnou  obec  Tachov přímo k hradu Trosky, kde už se pře námi vynořila známá  silueta. Po prohlídce hradu, a hlavně pokocháním se z krásných výhledů do daleké krajiny, jsme pokračovali přes Troskovice k  Dolnímu mlýnu u Rybníka Doly. Po cestě, stále s nádhernými výhledy na Trosky, projdete roubenou vesničkou Křenovy. Z Dolního Mlýna jsme se vydali zpět na parkoviště okolo rybníka Nebákov. Nedalo nám to a využili jsme místní půjčovnu lodiček a  podívali jsme se až na konec rybníka. Věděl jsem, že tam hnízdí labutě. Viděl jsem je den předtím z letu balónem v nádherných trsech trávy. Hnízdící labutě jsme našli a obdivoval i jsme  kreace labuťáka, který se nám snažil nahnat strach. Užili jsme si pár tanečků, jak z Labutího jezera, vrátili loďku a pokračovali dál údolím okolo krásného   Vlkova mlýna dál k Semínskému  rybníku , kde je další mlýn a nádherný Podsemínský most. Pokračujeme krásným údolím plným kouzelných studánek  kolem Žehrovky  zpět k rybníku Věžák.  Nádherný nenáročný  výlet  pro rodinu s dětmi.

Historie hradu Trosky

Hrad byl vystavěn v letech 1380-90 Čeňkem z Vamberka na vrcholcích  vyhaslých sopouchů. Vystavěl dvě věže,  lidmi nazývané Baba a Panna. V roce 1395 se stal majitelem Václav IV. jako největší věřitel  Čeňka, který se dostal do dluhů a byl nucen Trosky prodat. Václav IV. v roce 1398 hrad věnoval Otovi z Bergova. Trosky v roce 1424 obléhali husité ( syn Oty z Bergra Ota mladší byl zarytý nepřítel kalicha), ale hrad nedobili.V roce 1428 hrad vyhořel a v roce 1438 se ho zmocnil  Kryštof Šof z Helfenburku , který se svým společníkem Švejkarem  plenili okolí. Velké problémy mělo i zemské vojsko, které se pokoušelo hrad dobýt tři roky. Nakonec loupeživé roty porazilo vojsko Zhořeleckých  a  Žitavských. V roce 1455 prodal hrad Trosky Otův syn Jan z Bergova svému sousedovi Janu Zajíci z Hazmburka a na Kosti. Protože se majitel hradu postavil do řad nepřátel krále Jiřího z Poděbrad, dobylo hrad v r.1469 královské vojsko.V roce 1497 přešly trosky do majetku Šelmberků, roku 1524 Bibrštejnů , roku 1551 je vlastnily  Lobkovicové a roku 1559 je kupuje Jindřich ze Smiřic.

V těch letech sláva hradu postupně zaniká, protože Trosky ztrácí rezidenční funkčnost a majitelé už měli pohodlnější bydlení a podobně jako hrad Kost  sloužily Trosky  jako středisko hospodářské zprávy. Za třicetileté  války byl vlastníkem Albrecht z Valdštejna . V té době již nebyl hrad udržován i když se  v jeho držení  vystřídali císařští i Švédové. Ti ho v roce 1648 vypálili a stává se neobyvatelným. Trosky se postupně stávají zříceninou a nádhernou krajinnou dominantou, kterou obdivuje mnoho umělců celých generací. Tento obdiv odstartovalo období romantismu 19.století, kdy o zříceninu začíná být znovu zájem a v roce 1821 od Valdštejnů kupuje Trosky , v té době již majitel Hrubé Skály a Valdštejna, Jan Lexa z Aehrenthalu, který pod vlivem romantismu   zachraňuje trochu necitlivě  na svém panství mnohé památky.  S úpravou hradum,o dvacet let později, začal jeho syn Alois. Chtěl vybudovat schodiště na věž Pannu s vyhlídkou. Práce předčasně ukončila jeho smrt v roce 1843. V roce 1928 se majetkem hradu stává Klub českých turistů. Dnes ho spravuje Národní památkový ústav.

Výhledy do krásné krajiny
Výhledy do krásné krajiny

Pověsti 

Baba a Panna  – Pověst vypráví, že v době , kdy panství patřilo pánům z Bergova , sídlily na hradě dvě ženy – na Babě měla své komnaty stará Bergovna, vyznavačka kalicha , na Panně pak její vnučka , katolička. Rozdílná víra je rozdělila, vzájemně se nesnášely a dělaly si jenom naschvály. Jednou dorazil posel se zlou zprávou – milý, mladé šlechtičny, padl ve válce. Dívka, sklíčená žalem  se z jeho ztrátou nedokázala smířit a v zoufalství vyskočila z okna pokoje. Teprve poté, co zůstala na hradě sama, si stará Bergovna uvědomila, jak jí vnučka chybí a jak malicherné byly jejich spory. V osamění žít nedokázala, odešla do cizích zemí a za nedlouho se vypravila za svou nebohou příbuznou na onen svět.

Smutný konec milenců – S rodem Šelmbergů, který vlastnil Trosky v letech 1497-1524, je spojena historka o manželce hradního pána Kateřině a jejím mladém milenci, kterého manžel přistihl v intimní chvíli. Mladíkovi dal bez váhání setnout hlavu, starou babu ,která jejich schůzky kryla, přikázal zaživa zahrabat do země a manželku Kateřinu potupně naložil na selský vůz , odvezl na hrad Veliš a tam ji  nechal zazdít.

Baba a Panna
Baba a Panna

Poklad

Ota mladší z Bergova proslul jako kořistník a není známo, zda se mu podařilo ukořisti slavný opatovský poklad, nad kterým žasli i císaři a Karel IV. Ota se svým kumpánem Janem Městeckým z Opočna v roce 1415 lstí pronikl do kláštera , řadu mnichů pobil a řadu vyhnal. Hledal hlavně pověstný poklad. Dokonce opata Lazura natáhnul na žebřík a mučením ho nutil k prozrazení, kde se poklad skrývá. Když opat ani v bolestech nic neprozradil, zapálil pod ním svíce a nechal je hořet plné tři dny. Lazar prý zemřel, aniž cokoliv prozradil. I tak toho v Opatovicích pobrali hodně. Část lupu měla být podle A.Jiráska schována právě na Troskách. Zda to byl i opatovský poklad, zůstane asi navždy hádankou.    Říká se, že schovaný  je pod Pannou, ve vstupu do podzemních prostor, který zakrývá velký obrovský kámen zapušťený v zemi. Mnoho odvážlivců se ho pokoušelo v minulost odvalit, ale marně. Dnes tu leží vysoká vrstva sutin a tak se k záhadnému balvanu nelze dostat. Podle jednoho záznamu z kronik se nějaký poklad na Troskách našel. Jeho polohu prozradil svým bratřím v roce 1680 umírající mnich z kláštera ve Valdicích . Mniši se na hrad vydali a na uvedeném místě poklad našli. Není jasné, zda se jednalo o   uloupené cennosti z katovského kláštera , nebo kořist, kterou sem schovali Švédové.

 

Jan Schlitz
Jan Schlitz

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *