Biadós-Parzán, přes Lago de Ordizeto
V noci ještě pár kapek spadlo, ale naštěstí nic vážnýho, ráno je sice vlhký, ale rychle se klube sluníčko. Budík v 7 ignorujeme a válíme se do 8. Snídáme a sušíme a vycházáíme zase až v 9:30. Dneska máme rest day, tzn. krátká etapa s příjemným převýšením. Začínáme mírným klesáním po prašné silnici. Po asi 15 min. potkáváme rozcestí, kde odbočujem doprava sledujíc ukazatele GR 11 Lago de Ordizeto. Další nezpevněná lesní cesta nás pro změnu vede nahoru, přičemž se nám otvíraj super výhledy na okolní kopečky se zelenýma loukama. Nejdřív poctivě sledujeme značku, která nás vždycky svede z cesty na nějakou méně pohodlnou pěšinu, abysme se zase za chvilku na cestu napojili. Tak ji ignorujem a dem jen po cestě.
Cabaňa de Sallente
Po necelých 2 hodinkách ťapání vycházíme z lesa na louky a za chilku potkáváme chatičku cabaňa de Sallente. U které taky končí cesta a začíná jen pěšina. Sice dem stále nahoru, ale pěšina nás vede traverzem, takže stoupání je fakt mírný. Brzo potkáváme říčku, kterou je nutné přejít (je tam most) a docházíme na konec údolí, kde se nám otvírají úžasný pohledy do okolní krajiny…zas fotíme, jak o život (nečekaně)… :-D. Tady začíná jediný trochu výživnější stoupáček, který nás přes hřeben předvede na druhou stranu hory, do druhého údolí. Nevim, které výhledy sou lepší, každopádně se před náma najednou otevře nádherný hluboký údolí, obklopené skalnatými horami se strmými srázy padajícími do údolí, mezi kterými se drží zbytky sněhu. Kontrast oproti klidným zeleným kopečkům plným potůčků a kytiček je úžasný.
K jezeru Ordizeto
Odsud to máme k jezeru Ordizeto asi hodinku více-méně po rovince. Kousek před jezerem ještě potkáváme další domeček- cabaňu, kde by se taky dalo v pohodě spát (dokonce mám novou střechu). Odsud to máme k jezeru asi 5 min. po cestě doleva. Už sem tu sice jednou byla, ale letos je to tu fakt pecka- napůl zamrzlý jezero s kousky ledu toulajícími se po hladině mezi vrcholky zrcadlícími se ve vodě. Víc kýčovitý místo na oběd sme fakt najít nemohli J.
Po o ještě dáváme mini siestu, ale zase se trochu zatahuje a fresh větřík nás nakonec přesvědčí, aby sme se zvedli a začali po kamenitý cestě nabírat směr civilizace, tzn. vesnička Parzán. Dolů sou to 3 hodky. Ale asi po hodce cesty začíná docela pršet. Mysleli sme, že máme fakt kliku, když sme viděli 2 auta, co se chystaly k odjezdu dolů, ptáme se, jestli by nás nevzali a k našemu překvapení nás fakt nevzali L. Naštěstí největší slejvák přečkáváme pod stromy a další bouřka nás potom chytá až dole, kde nacházíme útočiště pod mostem. Kolem tekoucí řeku využívám k fresh koupeli a do vesničky Parzán docházim pěkně vymydlená J Je tu benzinka, kde dokupujem nějaký jídlo a docela na dlouho se sekáme u sudů s vínem a free ochutnávkou. Asi tu moc nepočítaj s přítomností Čechů, za asi 20 min, po kalíšku z každýho soudku (ať dobře vybereme) ji máme jak z praku a berem růžový víno 1l- 1,20eur 😀 Mezitím zase začalo lít jak z konve, tak pokračujem vedle do baru na kafe a pak se dorážíme pifkem. Když přestane pršet, berem svejch pár švestek a dem se ubytovat do seníku, který sme si vyhlídli cestou dolů, připravujem mňamka véču, stahujem většinu vína a ani nevim jak usínáme 😀
Přidat komentář