Bitva na Vítkově

Bitva na Vítkově

Hrr na ně! Kam se vydat, znělo v mých  uších tuto sobotu hned po ránu. Počasí nejisté a tak  zběsilé klikání  a brouzdání po internetu, jestli někde blízko není nějaká zajímavost, nakonec přineslo akci zajímavou a určitě lákavou- Bitvu na Vítkově.

Vítkov

Vítkov je místo , kam se chystám už velmi dlouho, a tak rozhodnutí nebylo těžké.  Vyrazily jsme s Terkou na  vrch Vítkov, bylo kolem  12 hodiny a tak byla ještě chvíle shlédnout obrovský památník, obdivovat  bronzovou,  nádhernou sochu Jana Žižky od Bohumila Kafky a třetí největší to jezdeckou sochu na světě,  a rozhlédnout se do kraje s panoramatem Prahy.

Celé prostranství kolem památníku bylo zaplněno stánky s voňavými dobrotami i uměleckými výrobky. Pro návštěvníky zde bylo také spousty doprovodných akcí . Děti mohly vyzkoušet repliku starého  kolotoče , v kovářské dílně shlédnout jak se kutalo železo, s opravdovými husitskými bojovníky si trochu zastřílet…

První bitva, byla naplánovaná na 13. hodinu a než se člověk nadál prostranství , kolem vyhrazeného bojiště bylo plné. A tak v poledním žáru jsme usedly v kavárně , která se nachází v horním patře památníku a bojiště měly jako na dlani.

Bojovníků bylo možná něco kolem 100, možná i méně. V části bojiště byl dřevěný vysoký srub a zde bylo návštěvníkům názorně předvedeno jak se odehrála na konci července 1419 pražská defenestrace. V podmínkách bojiště nebylo konšelů 12 , ale  2, ale naštěstí   pád ze 4. metrového srubu přežili ve zdraví.

Celá bitva pak představila střet mezi tábority a  křižáky, bitvu, která se konala u Spáleného Poříčí v květnu 1420.

Bitva na Vítkově – Zikmundovo tažení a útok na Prahu byl naplánován ze tří stran. Plán byl jasný , v cestě jednomu z výpadů však stal Vítkov a na něm Žižka a jeho lidé, kterých bylo prý jenom necelých 30).

Křížáci

Křižáci se přebrodili 14. července  na pravý břeh Vltavy a simulovali útok v oblasti Špitálského pole, další oddíly v počtu tisíce mužů podnikla útok na Žižkovy pozice na Vítkově..

Díky úzké přístupové cestě a obrovské houževnatosti obránců se početní převaze útočníků nedařilo tvrz dobít. Když už byla situace kritická a neudržitelná, pomohli obráncům vyslané posily střelců  a cepeníků vyslaných z Prahy. Křižáci pak byli v doprovodu bojového pokřiku husitů, který ještě efektně znásobil jejich sílu, zahnáni na útěk…. A tak jediná hodina boje a obrovské houževnatosti a hrdinství husitských bojovníků rozhodlo o budoucnosti 1. křížové výpravy a tím i možná budoucnosti celého husitského hnutí.

Několik  let po bitvě byl vrch Vítkov přejmenován na Žižkov.

Výročí bitvy na Vítkově se datuje na 14. července 1420.  Výročí 600. let od bitvy si připomeneme již za několik let.