• Menu
  • Menu

Branické skály

Přírodní památka – Branické skály

Branické skály s dřevěným kostelíkem, vás upoutají při vjezdu do Prahy v Braníku, jen kousek před plovárnou v Podolí. Barvy podzimu dominantu ještě více zvýrazňují. Když přijdete na úpatí skály, objeví se před vámi ohromné skalisko s ostrými hranami. Podle prvního prozkoumání to vypadá, že se nedá nahoru vylézt. Pod skalou stojí  2 lezci, jeden už je na skále. Chtěla jsem vylézt na vyhlídku, ale z této strany je cestička zapáskovaná, tak snad příště.

Branická skála, opředená pověstmi o skrytém pokladu a dávném hradu, je jedním z nejvýchodnějších výběžků vápenců Českého krasu. Tvoří výraznou krajinnou dominantu vltavského údolí. Historie těžby vápence v těchto místech sahá nejméně do poloviny 18. století. V několika vápenkách,  které postupně vznikly u paty lomu, se z něj pálilo proslulé „pražské staroměstské vápno“. Dnes je lomová stěna významným odkryvem devonských vápenců (dvoreckoprokopské vrstvy).

Bránické skály

Přírodní památka Branické skály

Přírodní památka Branické skály se skládá ze dvou samostatných částí – z vlastní Branické skály s lesoparkem Dobeška a z lokality Školní vrch. Obě části od sebe odděluje Stará cesta.

Z přírodovědeckého hlediska významnější je pak Školní vrch, který je méně nápadný na západním úbočí nedaleko vrcholu, kde vystupuje mohutná vrstva vápenců, bohatých na nálezy hlavonožců. Jejich styk s nadložními břidlicemi slouží jako mezinárodní stratotyp /tzn. Mezinárodně významné vzorové území, podle kterého lze kdekoliv na světě ověřovat hranici mezi silurskými stupni ludlow a přidol.

Branické skály podzim

Branické skály jsou proslulým nalezištěm zkamenělin. Možná právě odtud pochází první popis zkamenělin  z našeho území z roku 1770. V 19. století tu hojně sbíral Joachim Berrande a po něm další paleontologové. Z botanického hlediska stojí za pozornost fragmenty teplomilné (xerotermní) skalní vegetace s kavyly a bělozářkou liliovitou na Školním vrchu, zajímavý je i hojný výskyt dřínu na Branické skále.

Celková plocha, která byla vyhlášena v r. 1968 přírodní památkou, má rozlohu 9,1 ha.

Dřevěný evangelický kostel

Při cestě, severně od kostela, se nachází lom, v němž se těžil silurský bazalt (hornina sopečného původu). Dřevěný kostel byl vystavěn pro členy sboru Českobratrské církve evangelické po 2. světové válce jako provizorní modlitebna. Později měl být nahrazen kostelem kamenným, který však nikdy nebyl postaven a dodnes slouží sboru kostel původní

branicke-skaly-17

Text : informační tabule

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *