Na výletě s Lindou 2 – Úštěk

Barokní poutní místo Kalvárie Ostré u Úštěku

Poutní areál byl vystavěn v letech 1703 – 1707 jezuity, za autora stavby je považován známý barokní stavitel italského původu Octavio Broggio. K místu vede křížová cesta, která ústí na spodní terasu objektu. Odtud stoupá na vrchol široké pískovcové schodiště s výklenky a pozůstatky barokních soch. Na vrcholové plošině se nachází dvě totožné kaple a v pozadí Boží hrob.

Ptačí domky v Úštěku

Domky byly postaveny v polovině 19. století italskými dělníky, kteří v Úštěku stavěli železnici. Jedná se o dřevěné přístavky na skalní stěně připomínající ptačí hnízda. Přístavky navazují na sklepy a chodby vytesané v pískovcové skále.

Židovský hřbitov

Založení židovského hřbitova v Úštěku není známo. Nejstarší náhrobky byly kdysi datovány r. 1570 a 1579, ale hřbitov mohl existovat již v 15. stol. Jak bylo zvykem, židovský hřbitov mohl vzniknout jen na místě nečistém a opovrhovaném, zde konkrétně v blízkosti starého popraviště na Šibeničním vrchu. Díky hřbitovu byl později kopec nazýván Židovský. Židé žili podle tradice v Úštěku již roku 1327, ale až v 16. století vznikla malá židovská enkláva o jedné uličce a osmi domech – počet domů a povolených rodin byl pevně stanoven a zůstal beze změn až do poloviny 19. století. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 úštěčtí židé postavili nejprve dřevěnou synagogu, která v roce 1793 vyhořela. Na jejím místě postavili v roce 1794 novou klasicistní synagogu z pískovcových kvádrů a postupně ji upravovali až do dnešní podoby. Byla založena na vysoké podezdívce z pískovcových kvádrů těsně na okraji skalního ostrohu a je tak z dálky velmi dobře viditelná.

Úštěk

Úštěk se na náměstí zachovala řada štítových domů, které podávají výraznou představu toho, jak vypadala zástavba menšího středověkého města. Nejstarší městské domy byly patrně dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních, zejména v 16. století byly stavěny nové kamenné a hrázděné štítové, jednopatrové domy s loubím v přízemí. Úštěk se rozkládá uprostřed romantické krajiny severních Čech mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Nejhodnotnější částí města je jeho střed s mnoha zachovalými pozdně gotickými měšťanskými domy. Uprostřed Mírového náměstí stojí kostel sv. Petra a Pavla postavený v letech 1764 – 72 na místě staršího kostela svatého Michala ze 14. století. Kostel byl postaven ve slohu pozdního baroka. Na náměstí je i mnoho cenných domů. Patří mezi ně například budova děkanství z roku 1722, připisovaná litoměřickému architektovi O. Broggiovi, či štítové domy na západní straně náměstí.