Pomník B. Roezla na Karlově náměstí
Na Karlově náměstí v Praze, naproti Faustovu domu, je od od roku 1898 umístěn pomník B. Roezla. Stojící kamenná postava představuje známého cestovatele a botanika v dobovém oblečení, s kloboukem se širokou krempou na hlavě; v pravé ruce drží knihu a v levé orchidej. U jeho nohou sedí nahý indiánský chlapec s mačetou v ruce. Pomník je kulturní památkou České republiky. Autorem bronzové plastiky je G. Zoula, za spolupráce s Č. Vosmíkem, podstavec navrhl Ed. Sochor. Výpravný pomník tvoří kamenná architektura na půloválném půdoryse, v ní vložen pětistupňový stylobat obdélného půdorysu po stranách s nízkou římsou, ukončenou kamennými vázami; původně ohrazeno ozdobným řetězem, zavěšeným do dvou sloupků. Na soklu nápis „BENEDIKTU / ROEZLOVI / SLAVNÉMU// BOTANIKU A CESTOVATELI // VĚNUJÍ // JEHO CTITELÉ“ a datum 12.8.1824-14.10.1885. Nad ním kovový znak Prahy a dekorativní výzdoba, na odsazeném soklu kamenné sochy signatury Zouly, Vosmíka a Sochora. Pomník, zhotovený zásluhou příspěvků mezinárodního komitétu ustanoveného z českých i zahraničních zahradníků a botaniků, byl odhalen v roce 1898.
Kdo byl Benedikt Roezl ?
Benedikt Roezl se narodil v rodině zahradníka Vincence Roezla. V roce 1836 se v Děčíně v zámeckých zahradách F. A. Thuna vyučil zahradníkem. Po vyučení, které trvalo tři roky, odešel z děčínských zahrad, aby pracoval v několika významných zahradách po Evropě. V roce 1854 se vypravil do Ameriky. Prodal část květin, které s sebou vezl a rozhodl se podniknout cestu do Mexika. Jeho cesty pak vedly všemi středoamerickými státy. Byl i plantážníkem a pěstoval hlavně rostliny, z kterých se vyráběla textilní vlákna. V roce 1868 na Kubě v Havaně při jeho předvádění stroje byl požádán o pokus zpracovat list rostliny Agave americana. Bohužel společně s listem byla do stroje vtažena i jeho levá ruka. Zranění bylo obrovské a tak mu byla celá ruka amputována. Po této události se po několik týdnů zotavoval v Havaně. Ani to mu nezabránilo v tom, aby ještě vystupňoval svou cestovatelskou a sběratelskou aktivitu. Celoživotní láskou se mu staly orchideje. V amerických pralesích jich nasbíral tisíce a zásoboval jimi mnohé skleníky evropských botanických zahrad. V cizině pobýval s přestávkami celkem třiadvacet let.
A kolik rostlin má jeho jméno ?
Rostliny pojmenované dle Roezla: Amaryllis roezlii, Brahea roezlii, Cattleya roezlii, Cereus roezlii, Furcraea roezlii, Guzmania roezlii, Lilium roezlii, Masdevallia roezlii, Pinus roezlii, Pescatorea roezlii, Selenipedium roezlii, Sobralia roezlii, Yucca roezlii, Zamie Roezlova.
V roce 1880 založilo čtyřicet zahradníků Spolek uměleckých zahradníků Flora, jehož předsedou byl zvolen Benedikt Roezl. Ten v roce 1883 založil první český zahradnický časopis Flora. Redaktorem časopisu, který vycházel po dobu čtyř let (tedy i po Roezlově smrti), byl zahradník Martin Fulín. Podzim života prožil Roezl na Smíchově, tehdy ještě u Prahy, kde zemřel. Pochován byl v Panenském Týnci u Loun do hrobu svého otce.
text: https://encyklopedie.praha2.cz/
Rekonstrukce pomníku
Pomník musel být komplexně zrekonstruován. Dokončení realizace, dle projektu Doc. Matouše Jebavého na obnovu pomníku, bylo v r. 2017. Památka se nacházela ve velmi narušeném stavu, vykazovala četné statické poruchy a posuny architektury pomníku, devastováno bylo i vlastní sousoší.https://ceskacenazaarchitekturu.cz//
Přidat komentář