Bedřichovská přehrada – krásné koupání
Po snídani vyrážíme ze „Šámalky“ /Šámalova chata/, kde jsme ubytovaní, na přehradu Černá Nisa, která je nejvýše položenou přehradou Jizerských hor s korunou hráze v nadmořské výšce 775, 26 m n. m.
Cesta by měla trvat kolem 30 minut. Neznáme to tady a trochu bloudíme. Jdeme kolem křížku. Pokračujeme po modré, jdeme lesem a pak po cestičce sbíháme dolů, až k hrázi přehrady.
Přehrada Černá Nisa
Wow, to je teda nádhera. Jsme uprostřed lesů a nádherné přírody, pod námi je vodní hladina /objem nádrže: 2 103 000 m³, hloubka nádrže: 15 m/. Jdeme po hrázi na druhou stranu /hráz je tížná, zděná, vysoká 23,5 m nad základem, široká 4,5 m, dlouhá 340 m v koruně s poloměrem křivosti 300 m/.
Přehrada sloužila původně k ochraně proti povodním a pro úpravu průtoku v suchých obdobích. V dnešní době dnes navíc napájí vodní elektrárnu a je vyhledávaná k rekreaci a rybaření.
Stavba začala roku 1902 výkopovými pracemi. Zdivo pochází z místní žuly Přehrada byla dokončena 21. prosince 1905, kolaudace proběhla 28. června 1906.
Povalový chodník s stezka
Vracíme se zpátky po hrázi a odbočíme doleva. Plot končí za chvíli a cestička nás vede kolem nádrže až dojdeme k povalovému chodníku, nejdříve k tomu staršímu, rozpadlému. Ten novější povalový (haťový) chodník, je 1 km dlouhá bezbariérová stezka, která vede podél části vodní plochy až k jejímu přítoku. Cestou je několik odpočívadel , několik vyhlídkových mol včetně info tabulí o historii a místní přírodě.
Z chodníku se dá kdekoliv sejít a jít k vodě. V některých místech jsou travnaté, jinde kamínkové plážičky. Každý si tu najde své místečko. Když se nabažíme slunění a báječného koupání, pokračujeme až na rozcestí Za přehradou.
Za přehradou
Jsme v n.n.m. 777 metrů. Tady v malých romantických tůňkách a potůčcích se Doctor ještě vymáchá a pak už následuje cesta zpět na „Šámalku“.
Míjíme Gregorův kříž, který je spojován s historií smutné a nenaplněné lásky mezi prostou dívkou a šlechticem.
Část cesty tady vede po asfaltce, teď to ještě jde a packy to ještě zvládají. Při větším rozpálení je nutné zvolit jinou cestu.
Při našem pobytu jsme přehradu využili na koupání několikrát. Cesty kolem jsou plné cyklistů. Zažili jsme tady bouřku. Potkali jsme několik nových psích kamarádů, nejvíce nás asi okouzlila psí slečna, borderka Mája.
Na přehradě není zázemí, nejsou tu stánky s občerstvením. K vodě se nedostanete autem. Je tu jen voda a příroda. Je tu pohoda i pro psi a jejich páníčky, buďme ohleduplní k sobě i dalším návštěvníkům, kteří tu hledají klid a krásné koupání. Přehrada má opravdu své kouzlo, je jen na nás, jak s tím naložíme!
Přidat komentář