• Menu
  • Menu

Skandinávie dodávkou s Ájou 3 – Norsko-ruská státní hranice

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Norsko » Skandinávie dodávkou s Ájou 3 – Norsko-ruská státní hranice

Norsko-ruský přechod Storsog/Borisoglebsky

Ráno si přivstaneme a než Ajka pojede do práce jedeme se podívat (500 m) na hranici, jestli není otevřený obchůdek se suvenýry, který stojí kousek od hranice. Je zavřený, nakukujeme jen okénky a moc by jsme chtěly vidět co tam mají za poklady.

Venku je dnes  -7 stupňů,  je chladno chvílemi sněží

Norsko-ruský přechod Storsog/Borisoglebsky

Je to jediný hraniční přechod mezi Norskem a Ruskem. Přechod hranice na jiném místě je zakázán! Storskog, hraniční přechodová stanice na norské straně norsko-ruské hranice  podél evropské silnice E105.  Přechod se nachází v obci Sor-Varanger v kraji  Finnmark. Od Kirkenes je to na hranici 16 km. Ruská strana hranice je Boris Gleb v Pečengském okrese v Murmanské oblasti, do  Murmansku  je to od hranice asi 3 hodiny cesty.

Norsko-ruský přechod Storsog/Borisoglebsky

Norsko-ruská státní hranice se táhne v délce 196 km. Začíná od finsko-norsko-ruského trojmezí a končí na pobřeží Barentsova moře.  Dvě třetiny hranice probíhá tokem řek Paatsjoki a Jakobselva. Pro Rusko jde o nejstarší nezměněnou hranici, pro Norsko naopak o nejnovější.

Norové mívali s Ruskem před válkou daleko uvolněnější režim vstupu, ten  se z jasných důvodů zpřísnil. Norové zakázali Rusům vstup do jejich vzdušného prostoru. Úplné zastavení výdeje víz Rusům se však nikdy neprosadilo.

Snow hotel – Husky

Ajka má dnes 2 skupiny turistů. První s ní nejedu a procházím celý hotel. Nejdříve zastavuji u psů. Plemeno Husky připravené povozit turisty ve spřežení. Můžete volit cestu přes fjord do tundry i za polární září. Hotel nabízí výlety s Husky už 10 let. V kotcích i mimo ně,   napočítáte přes 180 psů. V těchto dnech je tu i několik malých štěnátek.  Psi jsou vychovaní a přátelští k lidem. Mají své boudy i se jmény. Možná působí trochu depresivně, že psi mají kolem krku řetězy, ale nevypadá, že by se trápili. Sibiřský husky – severští psi  vždy domorodcům sloužili k tahu saní a k lovu v severské divočině. I my se na takovou menší výpravu brzy vydáme.

husky Safari Snow Hotel Kirkenes

Snow Hotel

Tak abych se trochu zahřála, jdu si prohlédnout ledový hotel. Vstupuji do nádherného ledového království. Skleněná recepce ledové chodby, které mě vedou k jednotlivým pokojíkům. Každý pokoj je originál, i postele jsou v každém pokoji jiné. Na stěnách jsou reliéfy vytesané do ledu. Nasvícené pokoje i chodby jsou magické. Celý hotel je průchozí a na druhé straně je přistavěn k hotelu.

Snow hotel Kirkenes

Dnes ještě ne, ale chystáme se s Ájou, že tady jednu noc přespíme.

Gabba

Mezitím se Ajka vrátila z prvního krabího safari a jdeme spolu na  zdejší originální rybí  polévku do sámského  stanu Gabba. Tady je příjemné teplíčko i obsluha. Dají se zde koupit suvenýry. Pak už jedeme  s další skupinou na kraby.

Gabba – Snow Hotel Kirkenes – rybí polévka

Snow Crab Safari

Dnes je cesta mnohem zajímavější, protože venku je sněhová pokrývka a tak je všude kolem jak v pohádce. V 16 hodin Ajka končí a tak jedeme ještě na výlet.

snow crab safari

NP Paswik – tajga

Na doporučení jedeme do tajgy, která se opět táhne podél norsko-ruské hranice. Chtěly bychom stihnou západ slunce u řeky  blízko Svanviku /tady jsme měly odbočit doleva/. Cesta by nám měla trvat asi hodinu. Jenže jsme to popletly a řeka pořád nikde. Jedeme opravdu mystickou zvlněnou krajinou mezi borovicovými a březovými háji. Na některých místech je porost přerušen domy a velkými statky. Jedeme už 2 hodiny a raději otáčíme auto a vracíme se zpět. Zabočíme do jedné z lesních osad při cestě.

cesta do tajgy – Pasvik

Melkefoss – BIRK bed & birds

Procházíme kolem chat, všude  na stromech i chatkách jsou ptačí budky. Z chatiček je výhled na řeku a je to tu moc pěkné.

Melkefoss – BIRK bed & birds

Svanvik

Konečně jsme  u info centra ve Svanviku a odbočujeme  doleva. Svanvik (kvensky: Jouttenlahti) je obec asi 40 kilometrů jižně od Kirkenes v obci Sør-Varanger v Finnmarku. Leží na severním břehu jezera Svanevatn, což je jezero v hlavním toku řeky Pasvik. Svanvik má jednu z hraničních stráží na norsko – ruské hranici. Ze Svanviku sledují mimo jiné ruské důlní město Nikel, které leží jen devět kilometrů od Svanviku (ale 84 kilometrů autem). Míjíme krásný  dřevěný kostel z roku 1934. Architektem byl Harald Sund.

dřevěný kostel Svanvik

 K řece už to není daleko. Jsme na břehu a Rusko je od nás 200 metrů. Je 22 hodin, když se vracíme domů.

Svanvik hranice norsko-ruská

 

 

 

 

 

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *