Když holky hrajou s klukama
Možná kroutíte hlavami, co je to za cestování. Ale fotbalové výlety, tak trochu povinné, absolvujeme nejenom po naší republice, ale často míříme i k našim sousedům např. do Německa. Často díky fotbalu , místo na gauči a u televize , trávíme čas v přírodě a na cestách. Někdy nám mrznou nohy a ruce , někdy se schováváme před slunečním paprsky a horkem. Někdy je to nuda , ale většinou je to zážitek.
Naše sportovně talentovaná dcera si před třemi lety vybrala za svůj sport fotbal. Hrála velmi dobře tenis , florbal a tak nás její volba velmi překvapila. Nejsme žádní fotbaloví fanoušci, ani neopreferujeme žádný klub. Její starší sestra se o Sářině touze hrát fotbal svěřila kamarádovi. Do týdne nám dal číslo a my zavolali do Slavie. V té době Slavie začínala s náborem holčiček do přípravky. Myslím, že jsme byli první a Sára v té době trénovala se staršími děvčaty.
Je asi dost jedno jaký sport nebo zálibu si vaše dítě vybere. Je i jedno jestli to bude koníček , který bude provozovat rekreačně nebo závodně kdekoli na vsi, ve městě .
Pravdou je , že s výběrem sportu, klubu se mění skladba vašich plánů na víkendy i prázdniny. Před fotbalem jsme několikrát jeli na tenisové turnaje, teď má tréninky i 3x týdně . Soboty , neděle a někdy i oba dny se hrají zápasy. Do fotbalového klubu postupně nastupovaly velmi talentované děti, které za sebou mají nebo měly již několik let fotbalu ve svých domovských klubech, kde většina holčiček měla tvrdou průpravu , protože hrály s chlapci. Nastupují sem , ale i děvčata , která s fotbalem teprve začínají.
Zpočátku nás děsila představa tvrdého sportu, někdy i vulgárního prostředí. Sára si ovšem fotbal zamilovala, našla si své nové kamarádky a zvykla si i na tréninkové dávky, zdary i neúspěch. Okusila slávu při předávání medailí , pohárů i hořkost , když se nedaří. Velkou část sezóny hraje její klub nejenom s děvčaty , ale mnoho utkání sehrají i s kluby chlapeckými. Trénují celý rok . I v zimě hrají venku a mají i zimní ligu v hale.
Člověka až někdy mrazí , když vidí to odhodlání, soudržnost a bojovnost. Je to docela tvrdý sport, někdy vidíte slzy při srážce nebo faulu a člověk jenom zírá na vitalitu některých křehce vypadajících krásek. Někdy fandící rodiče zapomenou , že jsou na utkání malých slečen Sparta – Slavie, a ne na derby svalnatých chlapů. Jejich slovní maratón raději nebudu popisovat.
Nevím jestli je budoucnost Sáry ve fotbalu, ale začínám mít fotbal ráda. Těším se na některé zápasy. Možná se patří i poděkovat někdy přísným, ale o to obětavějším trenérům, které to s našimi dětmi vydrží a kteří jim věnují svůj čas a zkušenosti.
A holky, to jsou bojovnice a je radost na jejich hru se dívat.
Přidat komentář