Švýcarsko - Pilatus se psy

Pilatus

Pilatus je oblíbený turistický cíl nacházející se nad městem Lucern. Spousta lidí si pouze vyjede na plošinu tyčící se pod jeho vrcholem a kochá se legendárními výhledy, například na největší jezero Švýcarska – Vierwaldstättersee. Jsou to vlastně čtyři spojená jezera, jak už sám název napovídá.

Oblast Pilatusu láká především příznivce paraglidingu, ale také turisty.

Lanovkou z Kriens a pak dále

My jsme si zvolili kabinovou lanovku z městečka Kriens. Jízda lanovkou z Kriens na Pilatus Kulm stojí pro dospělého 39 CHF a pro dítě (6–15,99 let) 19,50 CHF. Zpáteční jízdenka z Kriens na Pilatus Kulm a zpět stojí pro dospělého 64 CHF a pro dítě 36 CHF.

Šli jsme z Pilatus do nižší nástupni stanice lanovky Pilatus – Fräkmüntegg. 6 km jsme ušli a trasa trvala 7 hodin.

Zubačkou

Pod vrchol Pilatus se můžete dostat nejstrmější zubačkou na světě (má sklon až 48 stupňů). Projekt je srovnatelný s přistáním na Měsíci 20. století. Trasa je dlouhá 4,6 km.Výškový rozdíl na vrchol je 1629 m. Lanovka na Petřín má sklon 29,5%. Nástupní stanice je v Alpnachstadtu. Trať je v provozu v období od května do listopadu, ale je také odvislá od počasí a sněhových podmínek. Vizionářskou představu dopravního prostředku navrhl ing. Edward Lochner . Navrhl finančně přijatelné dopravní spojení . Projekt je srovnatelný s přistáním na Měsíci 20. století. Nejstrmější zubačka se poprvé rozjela v roce 1889. První vozy, které zde jezdily , byly na parní pohon ( jsou k vidění v dopravním muzeu ve Vekehrshaos v Lucernu). Elektricky poháněné červené vagónky jezdí od r.1937.

Hřebenovka

My jsme si zvolili hřebenovku, která se ve finále ukázala být mnohem náročnější a delší, než ukazovaly Mapy.cz. Bylo to úplně poprvé, co nás tato báječná aplikace v rámci Evropy zklamala.
Alespoň někdo měl ale z celodenní túry radost – a to naše dvě maďarské ohařky :).

Během túry jsme viděli kamzíka, což dětem přidalo na rychlosti ve fázi největší únavy :).

S odstupem času hodnotím výlet na Pilatus jako jeden z nejkrásnějších v rámci švýcarských Alp, jen škoda, že jsme si nevzali košíky – hub tam rostlo opravdu požehnaně!