• Menu
  • Menu

Vzpomínky na Thajsko 5

dkasper
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Thajsko » Vzpomínky na Thajsko 5

Na slonech a rafting na bambusových vorech v oblasti Pai

Ve vesnici to vypadalo, že tam nikdo nebydlí. Po soumraku se ale objevili 2 –3 domorodci. Koupelna tentokrát nebyla v chatrči, ale jen za bambusovou zástěnou. Vevnitř tekla ledová voda z hadice. Záchod byl zase turecký.

Večer byla večeře a po ní „kulturní program“ u ohně. Hrála se hra, a kdo ji zkazil, tomu pomalovali obličej sazemi. Zabralo to dost času to potom z obličeje sundat, ale máme pěkné fotky. Thajci zase zpívali, ale stále dokolečka to samé. Už to všem lezlo na nervy. Jeden kluk dostal chuť na kuře, a tak pro něj průvodci jedno ulovili a zabili. Potom ho opékali nad ohněm. Po hodině se do něj pustili. Dost lidí ochutnalo, ale z nás 4 nikdo.

Tentokrát byla v noci zima. Podlaha byla hrozně tvrdá. Lucka s Martinem považovali tenhle den za naprostou ztrátu času a nadávali, že jsme nic pořádného neviděli a že by stačil ten trek na 2 dny.

Ráno jsme dostali snídani. Hned jak jsme dojedli, naskákaly na stůl slepice a dorazily to, co po nás zbylo. Potom jsme šli na slony. Byla tam nástupní plošina, na kterou jsme vylezli po žebříku. Na slonovi byla připevněná sedačka, na tu nám pověsili batohy. Do sedačky jsme prošli slonovi po hlavě. Jana jela s Martinem, já s Luckou, abychom se mohli navzájem fotit. Slony nikdo neřídil, prostě šli za sebou tak, jak byli zvyklí. Jenom vpředu a vzadu šli Thajci. Bylo až neuvěřitelné po jak uzounkých cestičkách s námi slon šel. Místy by tam nemohli jít ani 2 lidé vedle sebe a slon se tam vešel. Slon s námi chodil potokem, z kopce a do kopce. Jeden kopeček stál fakt za to. Můj a Lucčin slon byl pěkně nenažraný, pořád zastavoval a něco do sebe cpal. Jana s Martinem jeli za námi, a byli jsme tak daleko za ostatními většinu cesty.

Potom, co jsme slezli ze slonů, jsme šli zase pěšky džunglí. Dnes nám průvodci řekli, ať si vezmeme jen sandálky a věděli proč. Brodili jsme se bahnem a potoky. To by v normálních botách nedopadlo dobře. Konečně jsme se dostali do krajiny, co vypadala tak, jak si představujeme džungli. Moc se nám to líbilo. Všude hustý porost, liány, super. Na fotkách to vůbec nevypadalo, že stojíme na cestičce.

na slonech
na slonech

Když jsme vyšli z džungle, otevřel se nám nádherný pohled na krajinu a hory. Za chvíli pro nás přijela dodávka a odvezla nás na oběd. Jeli jsme celkem dlouho a všichni si to užili, hlavně zatáčky. Sedělo se totiž jen na bočnicích a v zatáčkách se každý držel kde a koho se dalo.

Po obědě byla jízda na bambusových raftech. Jana a Martin nejeli. Já s Luckou jsme si to ale skvěle užily. Myslím, že to bylo nejlepší z celého treku. Některé vory se cestou tak trochu rozpadaly a někteří se cestou i nedobrovolně vykoupali, díky pomoci svých kamarádů…..

Po raftech se jelo zpátky do Chiang Mai. Ubytovali jsme se ve stejném hotelu a večer jsme zašli na večeři do moc pěkného Garden Restaurant a podívali se zase na trh. Potom jsme se sešli v Chiang Mai Saloonu s lidmi z treku a chvíli se pokecalo.

rafting na bambusových vorech
rafting na bambusových vorech

Dopoledne jsme vyrazili busem z Chiang Mai do Sukhotaje (přes 5 hodin – 9,15 hod. až 14,45 hod., 203 bahtů). V Sukhotaji jsme netušili, že můžeme z busu vystoupit přímo u historického parku. Takže jsme busem projeli historickým parkem a pak jsme se do něj 10 km taxíkem vraceli. Ubytovali jsme se přímo v historickém parku, aniž bychom o tom věděli. Hotel Vitool – 150 bahtů. Poznali jsme to z mapy až další den.

Zbytek odpoledne jsme odpočívali v hotelu, procházeli jedinou ulicí starého Sukhotaje a trávili čas v restauracích. Vařili tu výborně, měli tu skvělé shaky a super ceny. A taky úžasně levný internet.

cestopis následující den

cestopis předcházející den

Spoluautor: Jana T.

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *